Kapitalistické vyprávění o tom, jak poctivý člověk k bohatství přišel, je pohádkou pro naivní děti. Je třeba si vzít zpět vše, co nám bylo ukradeno.

„Všechno, co bohatí mají, ukradli“ není metafora. Není to poetická nadsázka. Je to historický a materiální fakt.

Od ohrazování obecních pozemků až po dnešní miliardáře, kteří profitují z vykořisťování pracujících, daňových úniků a ničení klimatu, si vládnoucí třída své bohatství nikdy nevydělala. Vzala si ho – silou, podvodem a s ochranou státu.

Bohatí vybudovali své jmění na systematické krádeži – a jediným řešením je vzít si ho zpět.

Primitivní akumulace: Krvavé zrození kapitalismu

Kapitalismus se nevynořil z mlhy feudalismu prostřednictvím jemného podání ruky a uzavřením smlouvy. Zrodil se v krvi a ohni, prostřednictvím toho, co Marx nazval primitivní akumulací – násilným oddělením lidí od jejich prostředků k obživě.

V Anglii to mělo podobu ohrazování obecních pozemků. Půda, kterou po staletí kolektivně obdělávalo rolnictvo, byla oplocena a předána aristokracii a vznikající buržoazii. Lidé byli vystěhováni, kriminalizováni a nuceni k námezdní práci ve městech. Jejich přežití nyní záviselo na prodeji své pracovní síly těm, kteří jim ukradli půdu.

Tento model byl exportován do celého světa. Prostřednictvím koloniálních výbojů zbavily kapitalistické státy domorodé obyvatelstvo majetku, zotročily africké obyvatelstvo a vyplenily zdroje celých kontinentů. Od Irska po Indii bylo bohatství impéria ukradeno, nikoli vytvořeno. Země byla ukradena. Práce byla ukradena. Budoucnost byla ukradena.

Námezdní práce: legalizovaná krádež

I po počáteční krádeži půdy a zdrojů kapitalistická třída pokračuje v získávání bohatství prostřednictvím námezdní práce, která není ničím jiným než legalizovanou krádeží.

Řekněme si to na rovinu: veškerou hodnotu vytvářejí pracující. Tovární dělník, řidič dodávky, zdravotní sestra, uklízečka – to jsou lidé, jejichž práce produkuje zboží, služby a sociální reprodukci. Ale v kapitalismu dostávají zaplaceno jen zlomek hodnoty, kterou vytvářejí. Zbytek si jako zisk bere kapitalista, který vlastní výrobní prostředky a nárokuje si vlastnictví přebytku.

To není „vydělávání peněz“ – je to získávání nadhodnoty. Pracující může za den vytvořit hodnotu 200 dolarů a dostat zaplaceno 100 dolarů. Ten rozdíl 100 dolarů je čistá krádež, posvěcená zákonem a ideologií.

Kapitalista nepracuje, neriskuje (osobně) a ničím nepřispívá. Krade čas. Krade hodnotu. Krade život.

Renta, úroky a dividendy: parazitismus jako obchodní model

Bohatí se rádi nazývají „investory“ nebo „podnikateli“. Ale buďme upřímní: drtivá většina z nich jsou rentiéři – žijí z práce jiných lidí tím, že si účtují poplatky za přístup k základním životním potřebám: bydlení, úvěrům a infrastruktuře.

• Nájemné je krádež. Bydlení je lidská potřeba, ale pronajímatelé s ním zacházejí jako s komoditou. Nestaví domy, kupují je a účtují lidem poplatky za to, že v nich bydlí. Vytěžují bohatství z pracujících, aniž by sami vykonávali jakoukoli práci.

• Úroky jsou krádež. Banky vytvářejí peníze z ničeho a účtují za ně úroky. Bohatí půjčují chudým peníze a pak na oplátku požadují více. To je vydírání, ne služba.

• Dividendy jsou krádež. Akcionáři nejsou pracující. Jsou to hazardéři, kteří profitují z neplacené práce druhých. Generální ředitel může propustit tisíce lidí, přesunout výrobu do zahraničí a snížit mzdy – a přesto být chválen za „zvýšení hodnoty pro akcionáře“.

Celý finanční sektor je kasino postavené na krvi, dluzích a vykořisťování. A kasino vždycky vyhrává.

Daňové úniky, dotace a stát: veřejné peníze pro soukromé bohatství

Kdyby bohatí měli k životu pouze své vlastní ukradené poklady, možná by chudli. Ale oni nadále tloustnou z veřejných peněz prostřednictvím daňových úniků, dotací a státních zakázek.

• Nejbohatší jednotlivci a korporace se každý rok vyhýbají daním v řádu miliard prostřednictvím offshore účtů, fiktivních společností a právních mezer, které pomohli vytvořit jejich lobbisté.

• Zároveň dostávají korporátní sociální dávky – miliardy na dotacích, záchranných balíčcích a státních zakázkách. Amazon, Shell, Boeing a výrobci zbraní patří mezi největší příjemce státních prostředků.

• Policie, věznice a armáda chrání jejich majetek, potlačují nesouhlas a umožňují globální drancování.

Toto není „volný trh“. Je to zmanipulovaný systém, ve kterém stát slouží jako ozbrojené křídlo kapitalistické třídy. Bohatí okrádají chudé a pak od nich vyžadují, aby jim za drobky děkovalx.

Mýtus o „self-made“ miliardáři

Kapitalistická propaganda propaguje mýtus o „self-made manovi“, ultraboháči, jenž se sám vypracoval. Říká se nám, že miliardáři jako Elon Musk nebo Jeff Bezos vydělali své bohatství díky genialitě a tvrdé práci. To je lež.

Bezos vybudoval Amazon na daňových únicích, vykořisťování pracujících a potlačování odborů. Musk zdědil bohatství z smaragdového dolu z doby apartheidu, spoléhal se na vládní dotace a zachází s pracujícími jako s jednorázovými nástroji. Rodina Waltonů se stala miliardáři tím, že nedostatečně platila zaměstnance*kyně Walmartu, kteří pak bylx odkázánx na potravinové lístky, aby přežilx.

Neexistuje žádný miliardář, který by zbohatl bez vykořisťování. Abyste se stali miliardářem, musíte systematicky upírat ostatním přístup k tomu, co potřebují k přežití, a zároveň z nich vytěžit maximum práce za minimální odměnu.

Pokud má někdo majetek v hodnotě 100 miliard dolarů, je to proto, že ukradl 100 miliard pracující třídě.

Kolonialismus nikdy neskončil – jen změnil název

Někteří tvrdí, že kolonialismus je minulostí a že žijeme v postkoloniálním světě. Globální kapitalismus je však kolonialismem jinými prostředky.

Korporace z globálního Severu pokračují v získávání bohatství globálního Jihu prostřednictvím:

• těžby surovin (těžba nerostných surovin, ropy, odlesňování),

• vykořisťování pracovní síly (využívání levné pracovní síly bez jakékoli ochrany),

• dluhového imperialismu (programy strukturálních úprav MMF/Světové banky),

• zabírání půdy (agrobyznys vytlačuje malé zemědělce a domorodé komunity).

Tato krádež je prosazována obchodními dohodami, režimy podporovanými převraty a vojenskými intervencemi. Hranice, které brání ve vstupu uprchlíkům, nijak nebrání pohybu kapitálu.

Bohatství Evropy a Severní Ameriky je nasáklé krví Afriky, Asie a Latinské Ameriky. A krádež pokračuje.

Ekocida: Krádež budoucnosti

Krádež bohatých se neomezuje pouze na půdu a pracovní sílu. Rozšiřuje se i na ničení samotné planety. Korporace zabývající se fosilními palivy, průmyslové zemědělství a miliardáři se soukromými tryskáči nám doslova kradou budoucnost.

Klimatická katastrofa není neurčitá pohroma – je přímým důsledkem kapitalistické výroby za účelem zisku. Bohatí jsou zodpovědní za drtivou většinu emisí a ekologických škod, ale nejvíce budou trpět chudí po celém světě.

Nekradou jen z přítomnosti. Kradou od budoucích generací, z ekosystémů, na kterých jsme závislí, z každého tvora, který sdílí tuto Zemi.

Získat zpět ukradený svět

Jakmile pochopíme, že veškeré bohatství je krádež, další otázka je nasnadě: Co s tím budeme dělat?

Reforma nebude fungovat. Zdanění bohatých nestačí – budou se vyhýbat zákonům, obcházet je nebo si je prostě koupí. Lepší mzdy nestačí – zloději stále ovládají výrobní prostředky. Nepotřebujeme hezčí kapitalismus. Potřebujeme jeho úplné zrušení.

Anarchismus volá po:

• vyvlastnění vyvlastňovatelů (půda, továrny, bydlení a infrastruktura musí být zabaveny bohatým a vráceny lidem),

• zrušení soukromého vlastnictví výrobních prostředků,

• přímé demokracii prostřednictvím federativních rad pracujících a komunit,

• vzájemné pomoci a solidaritě coby základu společenského života, nikoli zisku a konkurenci,

• ekologickém hospodaření zakořeněném v péči, nikoli komodifikaci.

Jinými slovy: musíme si vzít zpět to, co nám bylo ukradeno.

To není krádež. Je to spravedlnost.

Všechno pro všechny

Prohlásit, že „všechno, co bohatí mají, ukradli“, není jen obvinění – je to výzva k akci. Odmítnutí lží kapitalismu. Odmítnutí přijmout, že někteří si zaslouží jachty, zatímco jiní spí na ulici. Požadavek, aby bohatství světa patřilo nám všem – ne hrstce parazitů v penthousech.

Revoluce není krádež – je to akt obnovy.

My nejsme zloději. My jsme okradení. A bereme si vše zpět.

Zdroj:
https://theslowburningfuse.wordpress.com/2025/04/30/everything-the-rich-have-they-have-stolen-2/

28.6.2025 theslowburningfuse

Teorie Ekonomika