První máje ve světě

Ohlédnutí za několika prvomájovými akcemi v Evropě i na dalších kontinentech

Letos na Prvního máje opět vycházelx do ulic pracující a mládež po celém světě. Mnoha akcí se účastnilx anarchisté a anarchistky v rámci černo-rudých či jiných bloků, nebo je přímo samx organizovalx. Níže uvádíme přehled několika málo z těchto shromáždění a pochodů, z nichž se k nám dostaly alespoň kusé informace a nějaké fotografie. Z těch je vidět, že prvomájová dělnická tradice je stále živá a nese v sobě revoluční náboj. Stejně tak je na mnoha místech vidět, že ač se režimy snažily Svátek práce získat pod kontrolu, a tím zničit jeho potenciál, úplně se jim to nezdařilo. Jejich represivní složky jsou stále připravené utlouct radikální požadavky svými obušky a zadusit volání po svobodě a sociální spravedlnosti v oblaku slzného plynu.

* * *

V belgickém Bruselu se prvomájové demonstrace složené z několika bloků účastnilo 4000 až 5000 lidí, což je rekordní počet již třetí rok po sobě. Mnohá poselství vyjadřovala silnou mezinárodní solidaritu s boji lidí po celém světě včetně Palestiny, Kurdistánu, Konga či Kanaky. Demonstrace se vyznačovala slavnostním a solidárním charakterem, avšak policie dávala pocítit svou přítomnost, což často vyvolávalo napětí, takže došlo i k několika konfliktům a policejnímu pokusu rozehnat demonstraci za použití slzného plynu.

Ve švýcarském Curychu zablokovala prvomájový pochod policie, na niž následně letěla sprška kamenů, lahví a zábavní pyrotechniky. Odpovědí byla střelba gumovými projektily a užití slzného plynu. Policie rozprášila skupinu demonstrantů, ale většině ostatních se podařilo obklíčení vyhnout.

Proti demonstraci v Paříži bylo mobilizováno 2000 fízlů. Tribuna, kterou na trase postavila Socialistická strana, byla napadena (transparent stržen, politik strčen), což vyvolalo zásah četníků a zadržení a obvinění 54 lidí. Napadeni policií bylx i novináři. Před pochodem bylo zabaveno mnoho transparentů a podle zpráv bylo zadrženo několik osob, které nesly palestinskou vlajku. Po měsících relativního klidu, které následovaly po Macronově podzimním potlačení protestů, se zdá, že úřady chtějí znovu získat kontrolu prostřednictvím hrubé síly. Bez povšimnutí policie však zůstalo napadení jednoho aktivisty CGT 93 neonacisty ze skupiny GUD.

Ve francouzském Montpellier měl prvomájový pochod několik bloků, včetně propalestinského či feministického.

Demonstrovalo se v mnoha dalších francouzských městech, například v Lyonu vyzvalo k účasti hned několik organizací a kolektivů. Akcentován byl také odpor proti genocidě v Palestině zvláště vzhledem k tomu, že vláda chce rozpustit místní skupinu podpory Palestiny a antifašistický kolektiv mládeže. Nechyběl antikoloniální blok či blok sexuálního pracovnictva skandující „Prostituce je práce a práce je prostituce!“. Středoškolští studenti podpořilx v samostatném bloku své kolegy napadené policií před několika dny. Ještě před polednem zaútočila policie, která mj. tisíce lidí monitorovala pomocí dronu, slzným plynem na průvod CGT.

V Nantes se vydalo do ulic asi 10 000 lidí, kteří se setkalx s rychlou a tvrdou policejní represí. Pořádkové jednotky zaútočily na dav již v ranních hodinách a v koordinovaném úsilí o rozbití demonstrace použily vodní děla a chemické látky. Avšak protestující své řady udrželi a silná solidarita odborů pochodu umožnila přeskupit se navzdory intenzivnímu tlaku.

Tradičně se velké anarchistické demonstrace konaly ve Španělsku, kde působí hned několik anarchosyndikalistických odborových svazů. Jeden z nich – CNT-AIT – uspořádal pochod v madridské dělnické čtvrti Vallekas.

Anarchosyndikalistický svaz CGT se na Prvního máje zúčastnil více než 60 mobilizací. Ve Valencii se pod záštitou CGT konala demonstrace několika tisíc lidí, jejíž součástí byl také koncert na náměstí. Došlo na připomenutí dělnictva usmrceného při pracovních úrazech, nechyběl ani kvír blok.

Odbory CGT, CNT, CUT, ISTA, IA a SOA zorganizovaly v Zaragoze jednu z nejmasivnějších mobilizací těch, které se konaly letos na prvního máje v Aragonii. Byl oslavován „odborový boj, který nám umožní obnovit naději a důstojnost“.

V Pontevedře, městě v Galicii na severozápadě Španělska, se na shromáždění CGT, CNT, CUT a Elevation Union sešlo na 400 lidí. Byla vyjádřena solidarita s Palestinou a perzekvovanými odboráři.

Barcelonské demonstrace CGT se účastnilo asi 600 lidí.

V andaluské Seville zmobilizovaly odbory CNT, CGT, USTEA, SAT a Co.bas na 2 500 lidí na demonstraci, která začínala u andaluského parlamentu. V Granadě se sešlo více než 1000 lidí a podobný počet prošel Cádizem.

V Ciudad Real ve středním Španělsku svolal demonstraci odborový svaz CNT. Zúčastnilo se jí asi 200 lidí, kteří upozorňovalx na nerovnosti způsobené kapitalismem a nutnost jiného světa.

CNT pořádala demonstrace také v desítkách dalších španělských měst včetně Madridu, Barcelony, Granady či Bilbaa.

V irském Dublinu a Corku se prvomájového shromáždění účastnila tamní pobočka Industrial Workers of the World (IWW). Hodně se hovořilo o probíhající genocidě v Palestině, užitím modrých vest se dostalo podpory novinářům, kteří se stávají čím dál častěji obětí své práce, aby bylo umlčeno jejich svědectví o genocidě a válečných zločinech.

V řecké Soluni anarchistvo skandovalo proti mzdovému otroctví a státu a vyzývalo k organizaci a boji směřujícímu ke globální sociální revoluci. Demonstrace se pohybovala centrem města v jednotném bloku.

Anarchisté a anarchistky vyšlx také do ulic Athén, kde se konala demonstrace za účasti mnoha odborových svazů a skandovala se protivládní hesla.

Prvomájové pochody prošly mnoha italskými městy. Antimilitaristický a anarchistický blok pochodoval v Turíně na demonstraci pod heslem „Mír mezi utlačovanými, válka proti utlačovatelům“, kterou organizovalo Antimilitaristické shromáždění a turínská Anarchistická federace.

V Londýně se několik tisíc lidí na Prvního máje vydalo z Clerkenwell Green na pochod na Trafalgarské náměstí. Mezi účastníky bylo mnoho zástupců různých londýnských etnických komunit – Turků, Kurdů, Latinoameričanů, Indů, Šrílančanů, Tamilů, Iráčanů, Íránců a dalších –, stejně jako mnoho členů britských odborů, komunistických a anarchistických skupin. Mnozí z nich vyjádřili podporu Palestině a utlačovaným lidem na dalších místech.

Vedle mnoha dalších evropských zemí se demonstrovalo například v Polsku, jak ukazuje fotografie z Vratislavi.

Prvomájové demonstrace ve Varšavě se zúčastnilo několik stovek lidí z řad anarchistů*ek, socialistů*ek a subkultur. Za skandování hesel jako „Kapitalismus = kanibalismus“ prošli samotným srdcem buržoazní Varšavy, požadovali okamžité ukončení násilného vystěhovávání squatterů, narušili obvyklý řád a připomněli, že odpor je živý.

V kanadském Montrealu se prvomájové shromáždění zaměřilo na odsouzení kapitalismu a fašismu. Ještě před začátkem prvních projevů však obklopilo několik desítek demonstrantů množství fízlů, což vyvolalo protipolicejní skandování. I když se podařilo vyrazit na pochod, policejní provokace, kdy se fízlové zaměřili na jednoho z demonstrantů v davu, vedla ke konfliktu, použití plynu a rozehnání akce. Zatčení demonstranti jsou obviněni z napadení, vyhrožování, bránění policii a napadení.

Anarchisté a anarchistky vyšlx do ulic v několika městech po celé Indonésii, jako je Surabaya, Malang, Solo a Makassar. Zejména ve velkých městech, Jakartě a Semarangu (střední Jáva), vypukly střety mezi dělníky a pořádkovou policií. V Jakartě vyšla do ulic aliance radikálních odborů. Nejméně 14 pracujících bylo zadrženo. V Bandungu anarchisté rozbilx nejméně jedno policejní auto.

Velkou anarchistickou účast zažila demonstrace v brazilském São Paulu. K pochodu se připojily politické skupiny, sociální hnutí a militantstvo z OSL (Libertariánská socialistická organizace).

Tisíce lidí vyšly do ulic, aby oslavily První máj v Rojavě na severovýchodě Sýrie. Oslav se účastnili Kurdové, Arabové, Syřané, Asyřané, Jezídové a další společenské složky. Akce začaly minutou ticha. V úvodních projevech přípravných výborů bylo zdůrazněno, že je možné vybudovat demokratickou společnost v míru prostřednictvím společného boje pracujících.

V tureckém Istanbulu bylo během Prvního máje násilně zatčeno na 200 lidí. Pracující a mladí lidé chtělx demonstrovat na náměstí Taksim, jež však bylo neprodyšně uzavřeno policií, která zaútočila na dav, z něhož se ozývalo skandování „Zatýkání a útlak nás nezastaví“ a „Prvomájová čtvrť je náměstí Taksim“.