Anarchistická federace

Z první linie

Rozhovor s anarchistou bojujícím proti ruské imperiální invazi na Ukrajinu

Ukrajina

Anarchista D. je od prvního dne vojenské invaze součástí ukrajinského ozbrojeného odporu proti Rusku. Do antiautoritářské čety vstoupil jako dobrovolník a poté sloužil coby zdravotník. Když se v roce 2023 objevily FPV drony, D. rozpoznal jejich potenciál, nechal se vycvičit jako operátor a pokračoval v boji coby pilot úderných dronů. Platforma Good Night Imperial Pride s ním udělala rozhovor o situaci na frontě, útočné taktice Rusů a perspektivách moderního anarchistického hnutí.

* * *

Jaká je nyní situace na frontě?

Rusko postupuje v Donbasu. Nedávno dobyli Kurachov, jedno z klíčových měst pro ukrajinskou obranu. Zároveň probíhá bitva o Pokrovsk, který je rovněž klíčovým bodem pro obranu.

Ukrajina ustupuje po celém Donbasu kvůli nedostatku pěchoty. Důvodů je hned několik. Nejmotivovanější část ukrajinské armády je už unavená, mnoho jich zemřelo a ne celá společnost se zapojuje do boje. Chybí nám hodně zdrojů.

V době protiofenzivy v Záporožské oblasti také pociťujeme dopad chybějící západní vojenské pomoci. Kvůli jejímu zpoždění začala protiofenziva později, což mimo jiné vedlo k vyčerpání brigád a velkým ztrátám a v důsledku toho i k nedostatku kvalitního personálu.

Z větší části je ústup spořádaný, máme čas na obsazení nových obranných linií. Velkou roli hrají drony, takže dostat se na pozice je nyní mnohem problematičtější a nebezpečnější než v roce 2022, nebo dokonce 2023. Šedá zóna (oblast mezi ukrajinskou a ruskou první linií) se značně rozšířila.

Okupanti většinou útočí pěchotou. V malých skupinách se dostávají k zákopům, opevněním, vesnicím a tam se zakopávají ve sklepech. Cestou jsou částečně ničeni, ale čekají na posily do svých pozic a postupují dál. To je jedna z jejich dominantních taktik, když čelí silnému odporu. Teď, když se tempo jejich ofenzivy zvýšilo, začali používat i motorizované útoky, což bylo v roce 2023 méně časté.

Ukrajina nyní nemůže válku ukončit, protože Rusové rychle postupují a nechtějí se zastavit. Naopak se snaží vnutit Ukrajině tvrdší podmínky. V prosinci 2024 měli nejvyšší ztráty za celou válku, což svědčí o jejich záměru postupovat, nikoli skončit, aniž by brali v úvahu ztráty.

Co děláš na frontě? Co se událo ve tvém životě a ve tvé jednotce za poslední rok?

Jsem přímo zapojen do bojové činnosti, za poslední rok jsem ovládal spoustu útočných dronů. Podílím se také na organizačních procesech. Považuji za důležité rozvíjet manažerské schopnosti, to je jeden ze slabších článků ukrajinské armády, která se teprve začíná vzdalovat sovětskému postkomunistickému autoritářskému nastavení. Lidé, kteří bojovali od začátku, za sebou táhli spoustu povinností a nerostli příliš vertikálně, spíše horizontálně: přebírali další a další povinnosti, vyhořeli nebo zemřeli. Žel tento zdroj se nyní ztratil a místo motivovaných a zkušených lidí od pěchoty se řízením bojů na velitelstvích často zabývají oportunisté.

Ukrajina nyní směřuje k tomu, aby do řídících funkcí dosazovala více lidí s bojovými zkušenostmi, ale je trochu pozdě. Mělo se to udělat hned na začátku, lidé, kteří bojovali rok a půl, měli být převeleni na velitelství, do vedení, aby vytlačili sovětskou nomenklaturu, byrokraty a další, kteří chtějí válku prosedět na útulném místě.

Otázka racionální organizace procesů, krizového řízení, řízení v podmínkách omezených zdrojů – to vše jsou zásadní otázky jak pro boj ve válce, tak pro růst anarchistického hnutí. V naší jednotce jsou procesy uspořádány co nejdemokratičtěji. To znamená, že nemáme skutečně vertikální řízení a spoléháme spíše na facilitaci než na vnucování.

Náš personál jsou převážně dobrovolníci a hodně jsme přispěli k přiblížení vítězství.

Jaká je tvá hlavní motivace bojovat?

Mou hlavní motivací je to, že tu žiju. Vidím, co se děje, vím, co Rusko udělalo na okupovaných územích, jak masakruje každého, kdo nesouhlasí. Tento autoritářský režim musí být zastaven.

Z historického hlediska je všechno, co teď děláme, velkým kapitálem, který se nám bude hodit v budoucím boji proti Rusku. I kdyby byl konflikt zmrazen, pokroky, kterých Ukrajina dosáhla, jsou neocenitelné pro budoucí odpor demokratických společností. Když dojde k otevřenému konfliktu, vykrystalizují všechny motivace a přesvědčení.

Kromě toho chci pomstít své přátele z hnutí, kteří byli zabiti nebo zajati autoritářskými režimy a kteří za svůj odpor trpí ve vězení. Přátelé, pokud toto čtete, je mi líto, že jsem vám přestal psát. V myšlenkách a činech jsem stále s vámi.

Považuješ za rozpor, že jako anarchista bojuješ v ukrajinské armádě?

Já v tom pro sebe žádný rozpor nevidím. Ano, v každé armádě existuje určitá struktura donucení, ale v ukrajinské armádě nejméně. Iniciativa, motivace, sebekázeň: to jsou hodnoty lidí, kteří dlouhodobě zůstávají věrní anarchismu, a právě tyto hodnoty jsou v bojové práci velmi cenné a důležité. Právě jich je nyní zapotřebí.

Znám spoustu příkladů, kdy zde anarchisté s nevelkým úsilím vytvořili kolem sebe organizační a efektivní struktury, na nichž je založena celá obrana. Vezmeme-li v úvahu, že jde o velmi existenční boj, boj o přežití, o základní věci, pak je pro anarchistu*ku boj za Ukrajinu nutností. To je samo o sobě správné a etické.

To je jako ptát se, zda se anarchisté měli účastnit francouzského odboje. Protože to bylo pravděpodobně za francouzský stát, že? Existují hodnoty, které stavíme nad státy, nad kapitál, nad povrchní procesy. Na tyto druhy bojů a významů jsou anarchisté obvykle velmi citliví. Takže je těžké si představit anarchistu na Ukrajině, který by se do tohoto boje nezapojil přímo nebo v podpůrné roli.

Jakých politických změn může podle tebe dosáhnout dnešní anarchistické hnutí? Kam bychom měli soustředit naše politické zdroje?

Jsem mimo globální proces, moje bojová práce mě zaměstnává 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Ale můžu s jistotou říct, že stojí za to organizovat anarchistické struktury, podporovat anarchisty*ky v ukrajinské armádě a zaměřit pozornost anarchistů*ek v Evropě na nadcházející hrozby.

Měli by přemýšlet o oblastech, v nichž budou čelit stranám, jako je německá AfD, Národní sjednocení ve Francii nebo Vox ve Španělsku, tedy všem pravicovým a populistickým silám, které využívají ruské peníze ke změně politického mainstreamu, k ovládnutí moci a státních struktur, zatímco levice stojí stranou.

Myslím, že tento konflikt se bude vyostřovat, a levičáci a anarchisté*ky, zejména v Evropě, se musí zapojit do současné agendy. Možná to bude nepříjemný střet s realitou, možná se ztratí některé idealistické názory, ale v aktivním boji se prověří všechny názory. Dnes, kdy se politický diskurz tak silně posouvá doprava, pokud se nepřipravíme na budoucnost, nevím, v co můžeme doufat.

Myslíš si, že mezinárodní anarchistická nebo antiautoritářská komunita s námi může najít společnou řeč a neprohlubovat tolik rozpory?

Evropští aktivisté*ky by měli přemýšlet o tom, co se stane za 10–15 let, a na základě toho budovat své strategie, protože v současné době se společnost v Evropě ukazuje jako nezralá. Když mluvíme o ukrajinské společnosti, kritizujeme lidi, kteří se do konfliktu nezapojili, ale tato kritika je spíše mírná. Zatímco v Evropě je na denním pořádku politika ignorování války.

Anarchisté, kteří chtějí bojovat proti svým státům v Evropě, by měli zvážit dvě věci. Zaprvé, bojovat proti ruské stínové flotile tankerů, která pomáhá Rusku a kapitalistům obchodovat s ropou, aby obešli sankce. Obrovské zisky z námořního obchodu s ropnými produkty směřuje Rusko do války. Zde bych chtěl vyzvat zejména anarchisty*ky v Řecku, kteří neprojevují žádnou iniciativu v boji proti řecké obchodní flotile, která slouží ruským ropným zájmům a má gigantické zisky z krvavých peněz.

Zadruhé by anarchisté*ky měli zkoumat, kdo vedle nich prosazuje ruskou agendu: obvykle jsou to krajně pravicová a protiimigrantská hnutí, ale někdy se ruské tajné služby maskují i za levicové strany a média. Evropský právní stát se ukazuje jako bezmocný v boji proti ruskému vlivu, který ho podkopává. Anarchisté*ky by měli využít všech možných taktik, aby tomu čelili. Podle New York Times investovalo Rusko v letech 2014 až 2022 do evropských stran nejméně 300 milionů dolarů. Plody těchto investic již můžeme pozorovat na vzestupu krajně pravicových stran loajálních k Rusku v Německu, Maďarsku, Itálii, na Slovensku a v Rakousku.

* * *

Sledujte Good Night Imperial Pride:
https://t.me/gnimperialpride
https://instagram.com/gnimperialpride
https://twitter.com/gnimperialpride
https://facebook.com/gnimperialpride


Zdroj:
https://telegra.ph/An-anarchist-on-fighting-for-Ukraine-There-are-values-that-we-place-above-states-01-14
(14. ledna 2025)


Verze pro tisk 25.2.2025 GNIP

Píšou jinde

Odkazy

YINTAH

13. 5. 2025, Praha

Promítání a diskuze …(více)

Podkrkonošský pride

7. 6. 2025, Jilemnice

Kvír turistika …(více)