O organizaci zdola v konflikty zmítaném Súdánu.

Súdánská pracující třída vždy stála a bojovala za svou svobodu, od mnohasetletého boje proti britskému, osmanskému a egyptskému imperialismu až po současný boj proti neokolonialismu SAE. V nedávné historii se súdánská pracující třída spojovala, aby svrhávala jednu diktaturu za druhou. 1964: Režim Ibrahima Abbuda byl svržen generální stávkou. 1985: Diktaturu Muhammada Numeiriho postihl stejný osud po letech stávek v mnoha odvětvích, často spojených se studentským hnutím. 2018–19: Prezident al-Bašír byl sesazen po neúnavné kampani stávek, z nichž mnohé byly brutálně potlačeny armádou a policií. Zejména demonstrace před velitelstvím ozbrojených sil byla zmasakrována armádou, 100 lidí bylo umučeno. Vojenský převrat civilní vlády, která se ujala moci po revoluci v roce 2019, vedl k pokračující válce a vysídlení milionů lidí. Navzdory tomu súdánští pracující, studenstvo a mládež vytvořili výbory odporu, na principu přímé demokracie formovaná shromáždění, často organizovaná online. Tyto iniciativy pomohly dostat potraviny a léky k lidem, kteří je potřebovali, a zároveň odvedly pozornost lidí od toho, aby se postavili na stranu vládních sil nebo RSF – dvou stran jedné kolonialistické a genocidní mince.

* * *

„My, chartúmští anarchisté*ky, jsme členy ,výborů odporu‘, vyvěšujeme své vlajky během pochodů s ostatními revolucionáři*kami a propagujeme anarchii psaním graffiti na zdi. Stavíme se proti všem druhům autoritářství. Jsme pro svobodu projevu a individuální autonomii.“

* * *

V prosinci 2018 vyšlo do ulic města Atbara protestovat studentstvo rozzuřené tím, že během noci došlo k zdvojnásobení ceny chleba. Jejich akce podnítila demonstrace po celém Súdánu, protože v zemi vřel všeobecný hněv nad ekonomickými podmínkami diktátorského režimu. SPA – koalice několika odborových svazů a dalších organizací – vyzvala k rozsáhlým protestům, které přimějí režim ke zhroucení. Neformální odbory a politické strany, které se v počátečních fázích povstání ujaly vedoucí úlohy, byly později kooptovány vojenskými silami. Vznik súdánského anarchistického hnutí na konci roku 2019, stejně jako poučení z represí z povstání v roce 2013, ovlivnily širší politiku hnutí odporu v ulicích.

Aby se zabránilo represím ze strany státu vůči protestům, lidé, kteří se organizují ve čtvrtích, vyzvali k vytvoření sousedských výborů odporu (VO), které by organizovaly a koordinovaly protesty ve svých oblastech. Zpočátku sloužily VO především jako taktická reakce: buňky zdola, kterým se dařilo rozptýlit bezpečnostní složky do více oblastí, a tím snížily riziko brutální represe. Postupem času se výbory vyvinuly v prostor, kde mohli místní lidé ve čtvrtích vyjadřovat své politické požadavky. Zatímco soupeřící neokoloniální zájmy bojovaly o kontrolu nad politickým narativem, VO se stavěly do pozice nezávislých politických aktérů. Kromě organizování protestů převzaly výbory odporu další povinnosti, například poskytování základních služeb a koordinaci veřejných akcí.

Přestože VO fungovaly bez vůdců, povaha postkoloniálního nacionalismu, která je v moderním Súdánu přítomná, omezovala možnosti překročit rámec národního státu, tedy rozchod se státem jednou provždy. Kromě toho, částečně kvůli společenským omezením týkajícím se zapojení žen do nočních akcí, byli na nočních setkáních zpravidla přítomni převážně mladí muži. Přitom na samotných protestních akcích ženy a dívky často převažovaly nad muži.

Výbory odporu jsou prozatím příkladem místních prostorů, kde se lidé mohou vzájemně setkávat.

Po vypuknutí konfliktu v dubnu 2023 mezi soupeřícími ozbrojenými frakcemi vznikly v mnoha částech Súdánu pohotovostní místnosti. Po vzoru místních základních struktur VO dokázaly pohotovostní místnosti rychle poskytovat životně důležitou humanitární pomoc. Místnosti nouzové reakce ilustrovaly novou fázi sociální revoluce, kdy se místní lidé nucení nouzově reagovat organizovali bez ohledu na státní příslušnost a autonomně ve vztahu ke konfliktu. Bez podpory státních institucí převzali odpovědnost za provoz zdravotnických zařízení. Postupem času se působnost pohotovostních místností rozšířila a zahrnovala i pomoc lidem prchajícím z oblastí aktivního konfliktu, mobilizaci komunit k opravě nebo údržbě vodovodní a elektrické infrastruktury poškozené probíhajícími střety, provoz komunitních kuchyní a distribuci nouzových dávek – a to často s podporou místních a darů z diaspory.

Zdroj:
https://muntjacmag.noblogs.org/post/2025/01/09/552/

Související odkazy:
Súdán: Anarchisté proti vojenské diktatuře
Súdán: Jak se jedná se šéfem

12.1.2025 Sunwo a Mutt

Ze světa Samospráva