Reportáž z Existenčního večírku na téma „anarchistická pedagogika“

Možná si někteří všimlx, že se v prosinci nekonala „Kniha v Trhlině“. Zájemci a zájemkyně o debaty o publikacích ale ochuzenx nezůstalx, jelikož na programu Trhliny se v sobotu 14. prosince objevil „Existenční večírek“, jenž byl oslavou vydání podzimního čísla anarchistické revue Existence.

Jak už bývá u „Existenčních večírků“ zvykem, začalx jsme kolem šesté večer společnou večeří, která se skládala hned ze tří chodů. Každý si tedy mohl přijít na své – dát si všechny chody nebo jen některý z nich. A co že se to na trhliní tabuli objevilo: výborná hustá květáková polévka, dále veganské knedlíčky à la Char siu bao, což jsou čínské (zlé jazyky tvrdí, že hongkongské) plněné napařované knedlíčky. Podobné se podávaly i na podzimním sjezdu federace, avšak nyní byla náplň trochu jiná, více proteinová. No a jako zákusek si mohlo návštěvnictvo nabídnout vánoční cukroví, u nějž bylo opakovaně zdůrazňováno, že není jako jediné veganské. K tomu kafíčko či čaj, nebo samoobsluha pivo/birell/limo z místní lednice. Společná večeře je kouzelná věc, jelikož i beze slov vytváří atmosféru vzájemnosti, která se mísí s principy pohostinnosti a rovnosti. Naštěstí jídla bylo víc než dost a ani přes neočekávaně velkou návštěvu – přítomno bylo více než dvacet lidí – se všechno nesnědlo. Kdo měl zájem, mohl si odnést v zavařovačce polévku na později a stejně tak si přibalit některý ze zbývajících plněných knedlíčků.

Kolem půl sedmé bylx všichni nasyceni a těch pár opozdilců se mohlo najíst v průběhu následné debaty na téma „anarchistická pedagogika“, jemuž je věnována Existence č. 2/2024. Začalo se představením formátu „Existenčních večírků“ a vysvětlením obecného přístupu vydavatelstva k tématům, na něž se časopis zaměřuje. Poté proběhlo obligátní kolečko, kde se každý*á mohl*a představit a říct, co od tohoto setkání očekává, pokud tedy nějaká očekávání má. Byl představen návrh programu a jeho časový rámec. Na ten dohlížel facilitátor, jenž navíc průběžně koordinoval vyjádření představ účastnictva o dalších krocích. Díky tomu mohlx mít všichni dobrý pocit z toho, že se s jejich pocity a představami počítá a že jsou rovnoprávnými tvůrci společné diskuse.

Samotná debata začala sdílením vlastních pocitů s oficiálním systémem vzdělávání. Zaznělo mnoho osobních příběhů, traumat a postřehů. O každém z nich byl prostor diskutovat a nakonec ho nějakým způsobem zobecnit. Hovořilo se o řadě dílčích témat od nesmyslných požadavků učitelstva až po šikanu, od tlaku na výkon až po status a propojení školství s trhem práce. Jeden z účastníků debaty z vyřčeného průběžně kreslil mentální mapu, která po uzavření této části večera hezky ukázala okruhy problémů spojených se současným školstvím a jeho „skrytý učební plán“, pokud si můžeme vypůjčit výraz Ivana Illiche. Asi nejzásadnějšími okruhy se ukázala být disciplinace, kapitalizace a absence vůle k řešení problémů úzce spjatá s podfinancováním sektoru školství.

Další bodem byla diskuse o tom, co si představit pod anarchistickou pedagogikou, která začala hledáním praktických příkladů z vlastní zkušenosti, které by se takovému označení mohly přibližovat. Jedna z účastnic představila své postřehy z lesní školky, jako příklad byl uveden i samotný „Existenční večírek“, jehož jsme se zrovna účastnilx a který naplňuje představu rovného a svobodného učení se a poznávání a součinnosti s dalšími zájemci o dané téma. Velmi zajímavý byl popis neformálního kurzu bojových umění, ke kterým není přistupováno jako k individuálnímu sportu, ale je naopak kladen důraz na kolektivitu, přičemž každý*á se učí od každé*ho. V teoretické rovině se následně diskutovalo o pilířích a principech anarchistické pedagogiky s důrazem na prvek experimentování a rozmanitosti přístupů.

Po přestávce se přešlo na konkrétní příklady anarchistické pedagogiky z historie, kde bylo odkázáno třeba k racionálním školám Francisca Ferrera a vzdělávacím projektům ženské anarchistické organizace Mujeres Libres. Mluvilo se také o současných alternativách ve vzdělávání a zabrousilo se k možným pedagogickým nástrojům, které by odpovídaly principům svobodného vzdělávání. Představena byla metoda Futuropolis v kontrastu k jiným pedagogikám a s ukázkou velmi konkrétní možné praxe, což zúčastněné velmi zaujalo.

To už se ale večírek poněkud protáhl a někteří museli prostor opustit, aby ještě stihli to, co potřebují. Rozhodně však můžeme říci, že panovala obecná spokojenost jak s vedením besedy, tak s jejím obsahem a přínosem a rozhodně také s nachystanou večeří. Zároveň je dobré říci, že my samotní a samotné se organizaci podobných pedagogických horizontálních prostorů učíme a děláme chyby. Např. první větší blok sdílení zkušeností neměl být tak dlouhý, což by vůbec nevadilo, ale některé účastnictvo očekávalo větší důraz na společnou analýzu a větší prohloubení toho, co je to anarchistická pedagogika čili se minimálně mělo facilitačně více hlídat, zdali všem dává smysl pokračovat v tomto bloku, či jít dál. Vzhledem k tomu, že k věci měl opravdu každý*každá co říct a padaly různé analytické postřehy, nuance a názory a otázky už v průběhu, tak by bylo příště určitě lepší facilitovat podobný večírek ve dvou, dohodnout se s lidmi na cílech jednotlivých bloků a ty korigovat a nezapomínat na hlídání času! Téma anarchistické pedagogiky však tímto neuzavíráme a doufáme, že se k němu při konkrétních příležitostech budeme vracet.

26.12.2024 Nakladatelství AF

Z domova Akce Publikace