Stále aktuální esej z roku 2016

Znovu a znovu v průběhu pozdvižení posledního měsíce se lidé ze všech politických směrů – a spousta z nich by měla sakra snad něco vědět – úplně zbláznili*y, když objevili*y, že anarchisté a anarchistky konzistentně odsuzují a odmítají autoritářství, od Castra po Trumpa, od maoistů po krajní pravičáky. Jednoduše řečeno jsou strašně překvapeni, že anarchisté*ky jsou anarchisté*ky. V jednom absurdním případě jsem byl osobně osočen, že jsem licoměrný lúzr, kterého zajímá jen být proti autoritářství. No samozřejmě. O čem jste si mysleli*y, že anarchismus je? Strašně komický šok se šířil napříč sociálními sítěmi. Na levici se objevoval nekonečný přísun příspěvků: Počkat, vy jste i proti levicovým diktátorům? Zpomal, vy jste proti domorodým nacionalistům?!! (A podobně, možná ještě absurdnější bylo zděšení pravičáků, kteří jsou v šoku ze zjištění, že zrušení států by samozřejmě obsahovalo zrušení hranic nebo že etický závazek ke svobodě znamená nekompromisní opozici škodlivým a utlačovatelským kolektivistickým ideologiím, jako jsou nadřazenost bílé rasy a patriarchát.)

V praxi se samozřejmě někdy vyskytnou složité strategické úvahy, ale anarchisté*ky nepřestanou zastávat anarchistické hodnoty a pracovat na anarchistických cílech. To by nemělo nikoho překvapit. Nicméně toxoplasma amerických voleb opět ukázala, že mnoho lidí nevnímá anarchismus jako etickou filozofii nebo soubor hodnot, ale buď jako podivnou subkulturu v rámci svého kmene (nebo kmene nepřítele), nebo jako pouhý soubor nástrojů a taktik.

Anarchismus není definován sdružováním. Není to vlajka pohodlnosti. Jeho definice je obsažena v jeho názvu an-archia. Bez vlády. Stojíme proti veškeré nadvládě a omezování lidí. Usilujeme o svět neustále se rozšiřující svobody a možností, protože všechny ty věci, co nás omezují a ovládají, jsou vykořeněné a překonané. Myslíme si, že taková vize je možná, protože jednotlivé svobody nakonec nepovažujeme za vzájemně konfliktní. Nedělíme svět na jednotlivé skupiny a shluky, místo toho se snažíme vybudovat větší vzájemné propojení. Protože se koukáme na svobodu jako na celek.

Anarchismus tkví v jednoduchém prohlášení: „Svoboda všech je klíčová pro moji svobodu. Jsem skutečně svobodný pouze tehdy, když jsou všichni stejně svobodní. Svoboda ostatních zdaleka nepopírá nebo neomezuje moji svobodu, je naopak jejím nezbytným předpokladem a stvrzením.“ – Bakunin

Záleží nám na všech a snažíme se všechny osvobodit. Nejen naše přátele či krajany. Nejen lidi v našem kulturním kmeni. Nejsme levičáci v šátcích. Nejsme pravičáci s motýlky. Jsme anarchisté*ky. Nebojujeme za vaši skupinu, bojujeme za svobodu.

To znamená odpor vůči všem omezením. Od diktátorů přes policajty a politiky až k vnucování zájmů většiny. Od rakovinotvorných myšlenkových zkratek, jež fetišizují falešné entity, jako jsou kolektivní identity a organizace, až po bohy a duchy. Od určitých ekonomických systémů, co udržují miliardy v chudobě a hladu, až po jinak pojmenované ekonomické systémy, které udržují miliardy v chudobě a hladu. Atd. Atd. Atd.

Boj za svobodu nekončí nějakým zjednodušeným požadavkem, jako je lepší systém majetkových práv nebo konec bílé nadřazenosti a kolonialismu. Boj za svobodu se rozpíná do nekonečna jako vesmír, stejně hluboce jako jakýkoliv vztah mezi dvěma bytostmi. Není zde žádné „dost dobré“, stejně jako zde není „jen tato výjimka“. Anarchismus je stejně nekompromisní jako odvážný.

Nemůžeme zradit váš tým, protože jsme nikdy nestáli na straně nikoho jiného než svobody.

William Gillis
9. 12. 2016

Zdroj:
https://c4ss.org/content/47159

19.12.2024 William Gillis

Teorie