Stopnutí azylů pro prchající ze Sýrie je ryzí cynismus. Země rozhodně není bezpečná.

Ministr vnitra Vít Rakušan v pondělí pro iDNES uvedl, že pozastavuje azylová řízení pro žadatele ze Sýrie.[1] Kvůli dlouhodobému systémovému rasismu českého státu nejde říci, že by počty Syřanů a Syřanek žádajících u nás o azyl byly kdovíjak vysoké. Zdá se však, že je tento krok motivován pomrkáváním po blížících se volbách a nebetyčným cynismem. Sýrie není bezpečnou zemí.

Sdílíme nadšení z pádu brutální diktatury Bašára Asada, která byla bez nadsázky jedním z nejstrašnějších režimů posledních dekád po celém světě a jen ve svých věznicích utýrala desetitisíce nevinných lidí. Dojímá nás pohled na davy Syřanů slavících nově získanou naději pro svou zemi i záběry na osvobozené vězeňkyně. Ale jako antifašistická organizace, která po dlouhé roky dění v zemi sleduje a snaží se o podporu emancipačního, demokratického a sekulárního projektu Rojavy na severovýchodě Sýrie (také DAANES, Demokratická autonomní správa severní a východní Sýrie) a jeho oddílů SDF, máme k dispozici poměrně detailní informace o aktuálním dění.

Musíme tedy konstatovat následující:

> Navzdory pádu režimu se v Sýrii bojuje, a to na jejím severu a severovýchodě. SDF byly patrně již např. donuceny se stáhnout z města Manbidž, jež je správním centrem Rojavy na západ od Eufratu. 150 tisíc lidí z oblasti tak musí buď uprchnout, nebo žít pod terorem džihádistů. Útočící Tureckem podporovaná a kontrolovaná směs islamistů a žoldáků (SNA, Syrská národní armáda), která dlouhodobě okupuje např. Afrín, není motivovaná snahou o demokratickou a prosperující Sýrii, právě naopak. Jejím raison d’être je turecká snaha o zničení SDF a etnické čistky proti Kurdům,[2] s nimiž vede turecký autoritářský prezident Erdoğan dlouholetý boj. Krom nasazení pro Sýrii typické lehké pěchoty dochází i k ostřelování dělostřelectvem a drony, včetně moderních, vysílaných Tureckem – paradoxně členem NATO. To už dříve ukázalo, že se naprosto neštítí útoků na civilní infrastrukturu, včetně zdrojů vody, elektřiny a podobně.

> Uskupení Hajʼat Tahrír aš-Šám (HTS), jehož síly stály v čele spektakulární porážky režimních sil, sice v poslední době vystupuje sekulárně a umírněně, nejde ale naneštěstí říci, že by se tak náhle podařilo rozptýlit podezření spojené s jejím historickým ukotvením v krajním islamismu. Stejně jako že by byl zřejmý a důvěryhodný její vztah k tureckým bojůvkám z SNA. Dokud nebude přinejmenším patrné, že HTS aktivně nekooperuje s Tureckem a jeho žoldáky, stojícími historicky za řadou válečných zločinů, jako je vražda kurdské političky Hevrîn Xelef či mnohých dalších, nelze se bavit o stabilní situaci.[3]

> Stejně tak trvá řada pochybností ohledně vývoje po pádu režimu. Jakkoli nepochybujeme o kompetencích Syřanů a Syřanek a sdílíme touhu po mírové budoucnosti, nelze pominout animozity vytvořené v letech brutální občanské války a existenci řady skupin s částečně i výrazně protichůdnými zájmy. Dokud se nestabilizuje mocenské vakuum po pádu diktatury a nezavládne stabilní mír, je představa bezpečného návratu civilistů do některých oblastí absurdní. Samy za sebe například mluví desítky vzdušných útoků amerických sil proti takzvanému Islámskému státu, který v určité, byť omezené formě stále existuje a jeho buňky např. příležitostně útočí na příslušnice a příslušníky rojavských SDF.

Dokud bude část Sýrie okupována tureckými islamistickými silami, zůstanou jakékoli případné řeči tuzemských politiků o bezpečnosti Sýrie pro uprchlíky tím, čím jsou. Tedy pokrytectvím a dalším důkazem o tom, že pokud jde o kohokoli ze Středního východu, i takzvaně liberální strany už dávno následovaly Okamuru do nahnědlé žumpy.

Poznámky:

[1] https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ministr-vnitra-vit-rakusan-stop-zadosti-o-azyl-pro-syrany.A241209_150958_domaci_vank

[2] Připomeňme aktuální vyhnání desetitisíců obyvatel z enklávy Shehba, která byla domovem mnoha lidí, které v roce 2018 ty samé proturecké islamistické milice vyhnaly z kantonu Afrín, viz https://rojavainformationcenter.org/2024/12/explainer-thousands-of-civilians-driven-out-of-shehba/

[3] Problematiku detailně popisuje loňská analýza Rojava Information Center, a to od džihádistických kořenů HTS po její angažmá kolem turecké okupace severní Sýrie, resp. okolí Afrínu; viz https://rojavainformationcenter.org/2023/06/when-jihadism-learns-to-smile/

12.12.2024 VORR

Rasismus Válka