Ze Smíchova na Ukrajinu

Reportáž z benefičního koncertu na podporu antiautoritářstva bojujícího proti putinovskému impériu

Premilla Nadasen, Hi’ilei Julia Kawehipuaakahaopulani Hobart, Tamara Kneese, Lynne Segal – autorek*rů, co se věnují radikalitě péče bychom mohlx vyjmenovat spoustu. Ale tohle není akademická přednáška, tohle je praxe – a my nenecháme kámošstvo ve štychu. Nejenom proto jsme se tedy sešlx v pátek 13. září ve smíchovské Eternii na benefičním koncertě organizovaném přímo Anarchistickou federací a kolektivem HC Hakis Crew. Účelem bylo vybrat peníze na zaplacení vybavení pro našeho kamaráda Kubu (chceš-li ho podpořit i mimo koncert, koukni na jedunaukrajinu.cz, kde je všechno info), co bojuje s dalšími antifašisty na Ukrajině, a na Solidarity Collectives, které dlouhodobě podporují antifašistickou obranu, taktéž na Ukrajině.

Na dveřích jsme bylx už v 18.00. Nejvyšší patro Eternie bylo připravené – v čele před U-rampou visel transparent Impérium padne/Solidarita zvítězí, vlajka Good Night White Pride a klasický černo-rudý prapor. Po pravé straně se nacházel stolek s distrem Nakladatelství Anarchistické federace, kde si každá duše mohla koupit knížky, Existence a oblečení od Solidarity Collectives. Vedle na stejném stole měly kapely svůj merch s kazetama a deskama.

Na koncert přicházelx lidé už od šesti a před sedmou začala hudba. Kellner, aktivistickej chain punk z Žižkova, nasadili vysoký tempo hned od začátku. Kopák kopal, kytary křičely a část přítomných pomalu začínala tančit. Pokud díky tomu vznikne víc takových kapel, mohlo by víc lidí s rukama plnýma špinavých peněz létat lyžovat vrtulníkem. Ideálně jednosměrně.

Po miliardářích z Žižkova přišla na řadu kapela Protimluv. Nově vzniklá emo hardcore kapela se členy jinak známých kapel, jako jsou Gagarin nebo Crayfish. Těm patří velké díky za technické zázemí a že začali svou produkci dřív, když se zbylé dvě kapely kvůli dešti sekly na cestě. Na začátku setu nabídli své vytištěné texty a začali hrát. To už se nás tu nakupilo několik desítek. Kdo nepřišel, prohloupil, říká se, ale poslechnout si Protimluv a přečíst si jejich texty můžete aspoň na jejich bandcampu.

Podpořit Kubovu kampaň a náš benefiční koncert dojela vídeňská kapela Love Embassy. Ti od začátku slibovali bezstarostnost a možnost tančit, jako by se nikdo nedíval, a svůj slib dodrželi. Bylo úplně vidět, jak si to všichni užívají, jak najednou tu byla jedna masa, co dychtila po dalším akordu. A TEN PŘIŠEL! Pardon, stále křičím, protože dneska je hlas anarchismu slyšet.

A pak to vypuklo. Plzeňsko-pražská kapela Xarkov7 (rozhodně si dej song Choke on the Spite) nám přišlápla hrudníky těžkou botou, ale ta energie, co z nás vibrovala místností, ty boty odhodila někam do dáli. Různé styly moshpitů se slétly jako psi na Štěpánovu koledu a lidi tančilx. „Nemusíš se schovávat, jsme propojeni“, se nám tetovalo do kůže – ta zvláštní solidarita, co máš s člověkem, který vedle tebe hejbe hlavou, jako ostrej střep probodávala různý trable, co jsme nechalx venku na schodech.

Solidarita – hodně se o ní mluví, hodně se o ní píše, ale dokud nezažiješ to, že se můžeš opřít o někoho, že v tom je někdo s tebou, tak jsou to zbytečný kecy. Je to naše zbraň, způsob, jakým můžeme zažívat budoucnost, která přijde, dřív než přijde. Hakim Bey mluví o tom, že revoluce už začala – stačí jen najít ty dočasné autonomní zóny, v kterých se žije kolmo ke kapitalistickému honu za ziskem. A my víme, že adjektivum dočasné je vskutku jen dočasné. Smrt fašismu!

* * *

Velké díky všem, kteří na benefiční koncert do Eternie dorazilx, a samozřejmě kapelám, které se postaraly o hluk a zábavu. Na pomoc kamarádstvu na Ukrajině poputuje výtěžek akce, neuvěřitelných deset tisíc korun!