Anarchistická federace

Anarchismus jihovýchodní Asie

Stručná zpráva o anarchistickém hnutí na druhé straně planety od tamního anarchoknihovníka

JV Asie

V posledních třiceti letech se anarchismus, a tím pádem i anarchistická praxe v našem regionu poměrně významně rozrostly.

Anarchismus v jihovýchodní Asii byl po celkovém úpadku klasického anarchismu v období před druhou světovou válkou zcela na ústupu a takřka zanikl. Dnes jsme po celém světě svědky „anarchistického obratu“ v radikální politice, v níž anarchismus zaznamenal jak oživení, tak opětovnou mobilizaci, jakou jsme od dob někdejšího anarchistického hnutí nezažilx. Průzkumy a studie prováděné za účelem detailnějšího popisu různých anarchistických prostředí však často opomíjejí jeden z klíčových regionů světa, jímž je jihovýchodní Asie. Následující stručné poznámky se pokusí tuto mezeru zaplnit. Chci se v nich zaměřit zejména na nedávnou historii a současnou situaci.

Před opětovným zrodem v 90. letech 20. století neexistovalo prakticky nic. Za mobilizační faktor anarchistického prostředí v různých zemích je považována punková subkultura. To je i případ Indonésie, Filipín, Malajsie, Myanmaru a Thajska. Můžeme to přirovnat k pusté půdě po výbuchu sopky, jež je nejprve kolonizována pionýrskými druhy, které jsou malé a jednoduché – jako mech a houby. Průkopníci položí základ pro trávu, pak pro větší rostliny, následně pro malé živočichy, jako je hmyz, i pro velké živočichy, jako jsou ptáci, a pak pro ještě složitější život. Podobně je tomu i v radikálním prostředí. V tomto smyslu připravil punk půdu pro ziny, afinitní skupiny, následně pro infoshopy a dál (doufejme) pro větší formace.

V současnosti je anarchistické prostředí na Jávě v Indonésii nejpestřejším, co se týče „ekologické rozmanitosti“. Můžeme zde vidět podporu anarchistických vězňů, anarchosyndikalismus, antimonarchistickou agitaci v Jogdžakartě, solidární práci v Západní Papui i anarchofeministické organizování. Objevují se také snahy o založení anarchistické organizace specifického typu. Indonéská vláda je v jihovýchodní Asii ojedinělá tím, že se při potlačování občanské společnosti cíleně zaměřuje na anarchisty*ky. V Indonésii je v podstatě nejvíce anarchistických vězňů v rámci celé jihovýchodní Asie.

Demonstranti*ky na Filipínách

Bohatou anarchistickou scénu mají též Filipíny. Anarchismus se tu také objevil v 90. letech nejprve ve spojení s punkem, ziny, Food Not Bombs a infoshopy. Moje aktivistické okolí se považuje za novou vlnu ve srovnání s tou předchozí, která se objevila právě v oněch 90. letech. Starší vlna se zaměřovala na infoshopy, prosazování dekriminalizace drog a hlubinnou ekologii. Nynější scéna, jíž jsem součástí, zas zdůrazňuje antimisogynii, antitransfobii, zrušení policie a vězeňství, antikarcerální feminismus a radostnou militantnost. Jelikož se naše mladší scéna organizovala během pandemie covidu-19, nelze podceňovat online aspekt naší mobilizace. Časté jsou také nové snahy o prosazování libertinského socialismu v rámci širokých socialistických formací.

Na Filipínách a v Indonésii je zajímavé, že zatímco punk a anarchismus se mobilizovaly ve stejné době, scéna v Indonésii je navzdory podobným trajektoriím poměrně rozsáhlejší a pestřejší než na Filipínách. Jednou z hypotéz, proč tomu tak je, je, že indonéské komunistické hnutí bylo během genocidy levice zdecimováno, a vzniklo tak velké militantní vakuum, které vyplnil anarchismus. Oproti tomu maoistická a marxistická levice na Filipínách zůstává poměrně aktivní, takže noví militanti tíhnou spíš k tomu, co má už vybudovanou základnu. Tato hypotéza je v souladu s předchozími tezemi, že marxistická a anarchistická mobilizace jsou nepřímo úměrné, což znamená, že pokud je marxismus vysoce organizovaný, anarchismus má menší mobilizační potenciál, a pokud je marxismus demobilizovaný, anarchismus má naopak větší potenciál k mobilizaci. Demobilizace maoistické levice na Filipínách v 90. letech se skutečně shodovala s mobilizací anarchismu ve té době, podobně jako to bylo s globálním oživením anarchismu po pádu starého sovětského bloku.

Obdobně jako do Indonésie a na Filipíny dorazil v 80. a 90. letech punk do Malajsie, kde navazoval na zinovou kulturu. Stejně jako v Indonésii bylo tamní komunistické hnutí z velké části zlikvidováno ve válce zvané Malayan Emergency. Cenzurní zákon Akta Mesin Cetak z roku 1984 omezil a potlačil vydávání radikálních publikací, ale zinová kultura přesto pokračovala. V průběhu období Reformasi anarchistické myšlenky korespondovaly s širším společenským hnutím směřujícím k sociálnímu uvědomění, které zahrnovalo antikonzumerismus a taktiku bojkotu.

Vietnam je jednou z mála takzvaných „reálně existujících socialistických“ zemí a jednou ze dvou takových v jihovýchodní Asii. V Anarchistické knihovně jihovýchodní Asie se objevily první anarchistické překlady tohoto století ve vietnamštině a brzy poté se začaly objevovat některé teoretické kritiky a vyjádření z tohoto regionu. Nejvíce je širší mezinárodní anarchistickou komunitou ceněna vietnamská anarchistická kritika státního socialismu/státního kapitalismu. Státní kontrola nad internetem a policejní dohled ve fyzickém prostoru samozřejmě dělají z organizování jakékoli opozice vůči tamní vládě vysoce riskantní podnik a lze počítat jen s minimálním dosahem aktivit. Rodící se vietnamské hnutí je díky tomu spíše „infrapolitické“, jeho politika tudíž není zřetelně vidět, stejně jako není vidět infračervené světlo.

Anarchistická scéna v Thajsku je stále ještě poměrně nová, avšak pestrá a obsahuje iniciativy jako infoshopy, Food Not Bombs, punks a nebojí se účasti na nepokojích. Tento bojový prvek směřuje proti policii a podporuje širokou antiautoritářskou liberálně-demokratickou opozici vůči monarchii a armádě. Podle vlastních slov anarchisté v Thajsku teprve hledají své pevné místo a považují se v zemi za relativně novou sílu.

V Myanmaru existovala před vojenským pučem poměrně malá scéna kombinující Food Not Bombs a punk. Během občanské války jsme však zaznamenalx snahu překládat anarchistické a libertinsky marxistické texty spolu s širokou podporou opozice vůči juntě. Podle všeho existovaly snahy o založení anarchistické vojenské jednotky, ale nedošlo k tomu. Zatím tam anarchisté většinou provozují neozbrojené aktivity. S vývojem občanské války a revoluce v Myanmaru uvidíme, jak se jejich situace dál vyvine.

Vzpoura v Myanmaru, 2021

Za zmínku stojí také Milk Tea Alliance. Začínala jako internetový mem a rozvinula se do sítě aktivistů*ek a občanských novinářů*ek napříč Hongkongem, Tchaj-wanem, Thajskem a Myanmarem, Filipínami, Indonésií a Malajsií. Těžištěm jejich aktivit je podpora revoluce v Myanmaru. Ačkoli jsou často antiautoritářsky, i když liberálně-demokraticky orientované, v praxi se zpravidla organizují decentralizovaně a anarchisticky, což ukazuje, že „anarchistický obrat“ je často spíše „anarchismem s malým a“ či implicitně anarchistický než explicitně.

Ti, kdo sledují mou práci, vědí, že jsem knihovníkem Anarchistické knihovny jihovýchodní Asie. S jejím současným směřováním a orientací jsem poměrně spokojený. Můj záměr, aby se stala společným místem paměti, propagandy a mobilizace, se do značné míry naplnil. Kamarádstvo mi občas posílá zprávy o neotřelých místech, kde lze nalézt symboly a QR kódy knihovny.

Mnoho aspektů anarchismu jihovýchodní Asie ukazuje závislost na internetových mediálních technologiích pro potřeby mobilizace. To, že se anarchismus znovu objevil v 90. letech, kdy se začaly objevovat internetové technologie, není náhoda; dostupnější mezinárodní interakce usnadnily anarchistický dialog a šíření hnutí v regionu. Naše anarchistické a abolicionistické prostředí na Filipínách skutečně do značné míry spoléhalo na internetovou mobilizaci, která později vedla k mobilizaci fyzické. Anarchistická knihovna jihovýchodní Asie byla také faktorem, který pomohl libertinsky smýšlejícím Vietnamcům*kám najít se nazvájem. Podobně je Milk Tea Alliance také závislá na internetu a dokázala využít své online sítě pro fyzické solidární mobilizace.


Zdroj:
https://freedomnews.org.uk/2024/06/04/southeast-asian-anarchism-notes-from-a-denizen/


Verze pro tisk 17.6.2024 Simoun Magsalin

Píšou jinde

Odkazy

RIOT OVER RIVER 10

20. 9. 2025, Praha

Antifašistický festival …(více)

Anarchistický Bookfair Brno

4. 10. 2025, Brno

Přednášky, workshopy, distra, kapely, afterparty... …(více)

AFA fest 2026

1. - 2. 5. 2026, Praha

Dva dny plné hudby, promítání, přednášek... k 30. výročí založení AFA …(více)