Když Silo čte

Stručný report z milé akce v ještě milejším prostoru, kam jsme zavítali s distrem Nakladatelství AF

Poslední dobou se opravdu urodilo akcí kolem nezávislé, či přímo anarchistické knihy – což je rozhodně dobře! Ke konci října stánek Nakladatelství Anarchistické federace zavítal do Jihlavy, kde se u příležitosti končícího mezinárodního festivalu dokumentárního filmu konal „mini trh“ nezávislých nakladatelů. Není ostatně tajemstvím, že právě na jihlavském festivalu dokumentárních filmů se kvůli jeho obsahu i atmosféře kulturně-zevlovacího zážitku uprostřed vysočinského podzimu vždy potká spousta antifašistek, antiautoritářů, anarchistek.

Z podvratných vod tak do stále se rozvíjejícího komunitního prostoru Silo dorazily i například stánky Broken Books, Neklidu, Utopia Libri či nakladatelství Tří ocásků Nevim. O návštěvnictvo hladové po listování novou četbou rozhodně nebyla nouze. Tím spíš, že tu kromě knih nechyběly ani nezbytné atributy undergroundového knižního festivalu: luxusní vegan jídlo (zde v režii Food not Bombs Jihlava, Cocina Perdida a Tří ocásků) a různá pitíčka.

Jako to na bookfairech bývá, pobyt u stánku není ani tak o zběsilém prodávání, jako spíš o povídání s kolemjdoucími i dalšími stánkaři o všem možném: nabízených knihách a jejich kontextu, aktuálním dění, kam se kolem dá večer zapadnout na pivo a tak vůbec. Ledacos se ale i nakoupilo, jmenovitě zmizela celá zásoba buřičského zpěvníku A-písnička, něco anarchistických revue Existence a brožury Anarchismus pro začátečníky. Průvodní debaty byly převážně velmi milé, s lidmi z Jihlavy i těmi, co přijely na festival.

Samotné Silo je úžasné a rozhodně doporučuji se přijít i jen tak podívat třeba v letní sezóně. Základ tvoří ohromná, skoro sto let stará mechanizovaná sýpka, stojící uprostřed zarostlé a polopusté oblasti, o níž jsem ani jako rodilý Jihlavák neměl tušení. Nehierarchický kolektiv spravující objekt jej zvelebil a nainstaloval rozličné vybavení. Bookfair samotný se konal v jakémsi otevřeném skladišti, kde přímo za stánkem AF řádily děti na U-rampě – paráda.

Silo není politicky až tak razantně vymezené, funguje ostatně za komunikace s městem a podle nedávných vyjádření žádalo o granty: ale kolektiv je rozhodně více než vstřícný k myšlenkám svobody, rovnosti, solidarity a samosprávy. Za sebe pevně držím palce, ať si poradí s plánovanou výstavbou silnice, jež má uříznout kus pozemku, a do fungování se zapojí co nejvíce lidí! Nejdéle za rok snad na viděnou. A jezděte do Jihlavy, je to tu dobré.