Nepotřebujeme prezidenta!

Přichází další kroky v protiprezidentské kampani Anarchistické federace.

Ruch v manéži vrcholí. Vystupující se snaží zoufalý nedostatek jednokolek, visutých hrazd, hořících kruhů a zábavných či zajímavých atrakcí obecně vyvážit halekáním, ale publikum se tváří stále znechuceněji.

Jeden z klaunů začal zběsile mávat čerstvým osvobozujícím rozsudkem, který schválil, že ač je dotyčný totál gauner, zrovna tyhle miliony úplně neukradl. Další, kdysi snad nadějný artista s nyní prabídnou podporou, ze soutěže odstoupil ve prospěch nemastné, neslané kolegyně slepené z příruček PRistů a spin doctorů, která dle vlastních vyjádření vždy sympatizovala se škrtacími politiky na rozdíl od odborářské lůzy. Další je generál a natočil nějaká piva v nádražce, kam chodí tzv. mladí. Další je pičus omlouvající krvavého wannabe-cara z Kremlu. A lepší dát si to pivo – natočené od někoho méně celebritního, o to víc celý život pracujícího, než vypisovat další ansámbl téhle neumětelské manéže.

Sedačky hlediště jsou nepohodlné a vstupné kurevsky drahé. A až představení skončí, půjdem domů, aby bylo vše kromě jména vítězného klauna stejné jako předtím. Cirkusáci zůstanou cirkusáky, prašule zkásnou stejní principálové, a my půjdem ráno do fachy, otrávení tlačenicí v autobusu, debilním šéfem a desítkou složenek k zaplacení. Za pobyt v domě, co mimochodem hoří, nebo se zaplavuje – v závislosti na tom, kde a kdy se člověk zrovna nachází.

Prvním krokem ke změně je uvědomit si situaci a představit si svět jinak. Proto nehodláme tleskat popravdě dost otravnému představení, ale spouštíme web Nepotrebujemeprezidenta.cz. Dlouhá adresa? Možná. Ale určitě příležitost k mnohé zábavě, zvlášť ve spojitosti s několika poloironickými plakáty, které dáváme k dispozici, či nedávným vydáním nástěnných novin A3 na stejné téma. Nebo s jakýmkoli nápadem na akci, kreativní vpád do veřejného prostoru, zkrátka cokoli soudného, s čím přijde někdo nezávisle na nás.

Další kroky naší minikampaně s pracovním názvem „Anarchuše vyhraje volbuše“ včas oznámíme na webu i sociálních sítích. Předem díky za sdílení webu i vlastní aktivitu. A hlavně – všechnu moc imaginaci.

Nepotřebujeme prezidenta.

Pokud ho někdo potřebuje, napište nám také. Možná se váš příspěvek následně objeví v antologii „Z dějin duševního otroctví“.