Anarchistická federace

IKEA využívá otrockou práci vězňů

Běloruský aktivista Piotr Markielau, který v pátek 18. listopadu protestoval v pražské pobočce IKEA, poskytl rozhovor Anarchistické federaci.

Piotr Markielau

Proč jste se rozhodl k protestní akci v pražské IKEA?

Velmi mě rozzlobila zpráva, že IKEA už deset let spolupracuje s běloruskými firmami a využívá nucenou neplacenou práci vězňů v běloruských trestaneckých koloniích, včetně práce politických vězňů a vězňů svědomí. Skutečnost, že vězni vyrábějí nábytek na vývoz, byla známá už dřív. Nebylo však známo, kdo je konečným odběratelem ve výrobním řetězci. Ukázalo se, že jde mimo jiné o mezinárodní společnost IKEA, která nenese vinu za využívání otrocké práce při výrobě svých produktů poprvé.

Nejprve jsem si prostudoval právní předpisy a zjistil jsem, že v žádné zemi Evropské unie ani na úrovni Evropské unie neexistuje zákon, který by stanovoval odpovědnost za porušování lidských práv v dodavatelském řetězci. Vyvodit právní odpovědnost vůči společnosti IKEA by proto bylo krajně obtížné. Rozhodl jsem se tedy využít přímé akce, abych ukázal, že Bělorusové nebudou tolerovat, že mezinárodní firmy podporují autoritářský režim, zodpovědný za masový exodus statisíců Bělorusů v letech 2020–2022, za mučení ve vězeňských zařízeních a za politické vraždy. Firmy, které spolupracují s běloruským režimem, si musí uvědomit, že i když nebudou právně stíhány, utrpí ztrátu reputace. IKEA musí zaplatit. Napsal jsem vedení společnosti a vyjmenoval lidskoprávní organizace, které dnes potřebují její podporu. Je v pořádku dělat chyby, pokud je následně napravíte. Uvidíme, zda bude IKEA chtít svou chybu napravit, nebo bude její značka navždy poskvrněna krví nevinných Bělorusů.

Jak s vámi zacházela policie? Proč vydali hned po akci takové zmatené vyjádření, jako byste chtěl obrátit pozornost na sebe, když šlo přitom o spolupráci IKEA s běloruským režimem?

Policie (speciální jednotky, obdoba běloruského OMONu) v České republice se od běloruské pořádkové policie příliš neliší. Po akci jsem ochrance IKEA okamžitě dal najevo, že moje akce skončila a nebudu klást žádný odpor, nebyl jsem agresivní. Zvedl jsem ruce nad hlavu a strážný mi nastříkal pepřový sprej do očí. Zřejmě na to čekal celou svou kariéru. Když přijela policie, chovala se ke mně nepřiměřeně násilně. Mnohokrát jsem zopakoval, že se nebráním a nebudu bránit. Když mě odváděli, stále jsem anglicky opakoval „nekladu odpor“, a oni česky říkali „pokud budete klást odpor, použijeme fyzickou sílu“ – a použili ji. Spoutali mě tak silně, že ještě pořád nemůžu pořádně používat prsty. Pravděpodobně mi poškodili nervy, takže jsou ruce málo citlivé. V autě na mě byli hodně sprostí, nasadili mi covidovou roušku, protože jak říkali: „jsem smrděl jako prase“. Na policejní stanici mi dlouho nedali vodu, nutili mě sedět a dívat se do země, vyhrožovali mi deportací do Běloruska a nazývali mě agentem KGB. Když jsem požádal o tlumočníka do běloruštiny, začali o tom překvapeně diskutovat. Nemluvím česky, ale v jejich rozhovoru jsem zaslechl slovo „nářečí“.

Ještě v IKEA jsem jim několikrát vysvětlil smysl své akce. Byly tam letáky s jasným popisem nedávno zveřejněného zjištění a QR kódem, na který bylo možné kliknout a přečíst si to. Česká policie se však rozhodla napsat na Twitter nesmysl, který tam napsala.

Jste spokojen s pokrytím akce v českých médiích, která nejprve psala, že jste tam „řádil“? A v jiných médiích, včetně nezávislých běloruských?

Akce byla připravena velmi rychle a nestihl jsem přichystat a poslat text českým médiím. To bylo mé opomenutí. Prostor jsem ohradil vytyčovací páskou, abych ukázal, že je to performance, že nejsem maniak. Na video se také nedostal ten okamžik, kdy jsem rozhazoval letáky. Mnohá média své zprávy opravila nebo doplnila, když obdržela dodatečné informace. Běloruská média o akci informovala dostatečně, protože mě a můj aktivismus znají.

Provedl jste akci před běloruskou ambasádou na Ukrajině v souvislosti s tragickou smrtí politického vězně Vitolda Ašuraka. Komu jsou primárně adresovány vaše akce a plní zamýšlený účel? Budete v nich pokračovat?

Každá ta akce má své vlastní příjemce a vlastní poselství. Obecně je cílem všech akcí upozornit na určitý problém. Kromě toho mají také ukázat, že Bělorusové jsou národem, který bude bojovat za svá práva a svobodu až do konce. A nemají to ukázat jen jiným národům. Staletí útlaku poznamenala běloruskou mentalitu. Lidé se bojí postavit za sebe, bojí se mluvit o útlaku, raději strčí hlavu do písku nebo odjedou ze země a zapomenou na své kořeny, snaží se asimilovat. Nejoblíbenější akcí běloruské diaspory po celém světě je stát se svíčkami před velvyslanectvím. To je slabá pozice. Chci mít vlastní domov, kde budu mít svá práva, kde se budu moct realizovat, ve své komunitě. Za svobodu budu bojovat dál. Bělorusko bude svobodné.

Jste členem iniciativy Legalize Belarus. Byla vaše organizace po roce 2020 vystavena represím? Jsou přímo Vaši přátelé ve vězení?

V roce 2017 jsem s pár přáteli založil organizaci Legalize Belarus. To je částečně důvod, proč mě zpráva o spolupráci IKEA s běloruskými věznicemi tak naštvala. Protože vím, že asi třetina všech vězňů v Bělorusku (asi 10 000 lidí) byla odsouzena podle paragrafu 328, tedy za držení nedovolených látek. Před několika lety byl typický trest osm let za 1 gram konopí. Znám mnoho těchto lidí. Tímto tématem se zabýváme už víc než pět let a vím moc dobře, o čem mluvím. Mladí dvacetiletí lidé jsou do trestaneckých kolonií zavíráni na dlouhá léta, ničí jim to psychiku, ničí jim to mládí, ničí jim to život. A IKEA na tom vydělává. Protože otrocká práce je levná.

Co můžeme tady v Česku udělat na pomoc Bělorusku? Kromě bojkotování IKEA, co byste doporučil?

Nemyslím si, že by kampaň za bojkotování IKEA zafungovala. Přece jen je jejich zboží kvalitní a levné. Takové kampaně nefungují skoro nikdy. Mnohem lepší bude se pokusit apelovat na jejich pověst, snažit se upozornit veřejnost na to, že tato značka je potřísněna krví. Nikdo by se nechtěl probudit v posteli a vědět, že tato postel byla vyrobena politickými vězni za otrockých podmínek. Můj vzkaz vedení IKEA už nemůže být jasnější: poukažte nějakou částku běloruským lidskoprávním organizacím. Mám na mysli Mezinárodní výbor pro vyšetřování mučení v Bělorusku, Centrum ochrany práv Viasna (jehož zakladatel Aleś Bialiacki letos získal Nobelovu cenu míru) a další organizace, které pomáhají běloruským vězňům. Pokud IKEA nevyslyší mou výzvu, udělám vše, abych co nejvíc poškodil image této společnosti. Zažalujeme ji, i když nebudeme mít velkou šanci na vítězství, zaplatíme si reklamu na sociálních sítích, oslovíme konkurenční firmy. A v dlouhodobém horizontu bude muset IKEA stejně zaplatit. Ale sázím na jejich otevřenost. Teď by se mělo válčit jinde. Nejlepší bude, když uznají svou chybu, poukážou peníze běloruským lidskoprávním organizacím a budou se nadále věnovat svému podnikání a respektovat přitom lidská práva nejen v zemích, kde své výrobky prodávají, ale i tam, kde je vyrábějí.


Verze pro tisk 22.11.2022 AF
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy