Анархистская федерация

Dělej něco!

Recenze na knihu o českých a slovenských zinech

Pokud má někdo nezřízenou zálibu v zinové tvorbě tak jako já, je téměř jeho povinností pořídit si novou publikaci na toto téma od autorské trojice Jana Lomíčka, Miroslava Michely a Karla Šimy, kteří se mimo jiné točí kolem dokumentačních webových stránek ziny.info. Svůj dlouhodobý zájem letos zúročili v knize, která nese výstižný název Dělej něco!.

I když jde vlastně o akademickou publikaci, kterými se často těžko prokousávám, přečetl jsem tuhle do druhého dne, jako by šlo beletrii s napínavou dějovou linií, od níž se nemůžete odtrhnout. Je to samozřejmě o osobním interesu a vzpomínkách. A jelikož i já jsem v 90. letech vystřihoval texty a obrázky a lepil z nich podkladové listy zinu a s nimi pak spěchal do kopírky a jelikož spousta ze zmiňovaných zinů mi prošla rukama, není divu, že mě tato kniha tak nadchla.

Autoři si vzali za východisko propojení akademické a aktérské perspektivy, což se jim skvěle povedlo – minimum povinné nudné teorie, spojení nepřeberného množství informací s dobovými citacemi a vzpomínkami z desítek rozhovorů se zinstery (autory a autorkami zinů), bohatý pohled zdola od samotných aktérů spojený se systematickou analýzou a postřehy z časového i sociálního odstupu. Autoři se zaměřují na ziny v kontextu, tedy i na to, jakou funkci plnily a plní v prostředí, odkud vychází a kterému jsou určeny. Místy pro srovnání přináší zkušenosti ze zahraničí, včetně těch výzkumných. Rozebírají sítě aktérů, svépomocnou ekonomiku, hodnoty a způsoby jednání spojené se subkulturami a jejich tiskovinami. Zabývají se také vizuálními znaky a obsahem zinů ve snaze o nástin zobecnění a orientační klasifikace, jakkoli je to mnohdy nejednoznačné. Rozebírají specifika svépomocného vydávání před rokem 1989 a po něm, včetně trendu některých tvůrců (zejména u metalových zinů) profesionalizovat se a vydávat oficiální cestou. Mimo jiné díky této historické perspektivě studují jak české, tak slovenské podzemní tiskoviny. Diskutují vliv nástupu nových technologií a zejména internetové komunikace. Překonávají nevyřčené tabu a do zorného pole svého zájmu přibírají také ziny nacionalistické a neonacistické. A to vše často podávají téměř formou vyprávění příběhů.

Práce je zaměřena především na metalové, skinheadské a HC-punkové ziny. Posledně jmenovaná skupina je ale myšlenkově tak rozsáhlá, že k ní můžeme přidružit i feministickou a velmi bohatou anarchistickou tiskovou tvorbu. Potěšilo mě, že se zde často odkazuje na knihu Nakladatelství AF Anarchistická publicistika 1990–2013, která dokumentuje a podobně zkoumá aspekty vydávání a vzájemného vlivu na scénu/subkulturu/hnutí jako Dělej něco!, jen s konkrétním zaměřením. Kniha Lomíčka, Michely a Šimy nabízí podobná a mnohdy mnohem podrobnější zjištění a zkušenosti napříč mnoha subkulturami, komunitami a zájmovými skupinami. V neposlední řadě mě zaujal pohled autorů na vztah tvůrců k zinu coby materiálnímu objektu na podkladě antropologického zkoumání materiální kultury.

Na závěr si neodpustím jeden vtipný moment. Zatímco ziny byly a jsou o sdílení, volném šíření i opisování, jedna z prvních vět knihy Dělej něco!, která mj. i o tomto přístupu pojednává, výhrůžně praví: „Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.“ Z čehož poslední dvě slova jsou ještě tučně zvýrazněna.

Jan Lomíček, Miroslav Michela, Karel Šima: Dělěj něco! České a slovenské fanziny a budování alternativních scén. Grada 2021. 232 stran, 340 Kč, k dostání na kosmas.cz.