Jak Anarchistická federace porazila SPOLU

Ještě před volbami se nám podařilo uštědřit vítězné koalici ostudnou porážku.

SPOLU. Kdyby člověk nevěděl, o co kráčí, mohl by si podle názvu malovat, že jde o nějaké sdružení, které propaguje rovnostářskou kooperaci a komunitní způsob života. Jenže opak je pravdou, jde o koalici tří konzervativních partají – ODS s bohatou kmotrovskou minulostí, KDU-ČSL pootvírající zadní vrátka klerofašistům a TOP09, která je proslavená účastí v té asi nejasociálnější vládě, co kdy v ČR byla. Takže žádná idyla vzájemné pomoci, ale tvrdě individualistická ideologie kořistnického kapitalismu, respektující maximálně nukleární rodinu, kde podle patriarchálních pravidel má tatínek pindíka a maminka pipinku.

Tenhle pochybný spolek se v rámci předvolebního cirkusu mimo jiné rozhodl vystoupit 5. října od 18.30 v Dejvické Nádražce a představit své čelné klauny u piva.

„Pojďte SPOLU s Markétou Pekarovou Adamovou, Petrem Fialou a dalšími kandidáty koalice SPOLU na pivo! Kde lépe probrat politiku než u piva? Pojďte se našich kandidátů zeptat na vše, co Vás zajímá,“ vyzýval event na facebooku.

No a proč ne? Proč se těch šašků nezeptat třeba na to, proč je jim naprosto ukradené klima a osud planety, proč tolik bojují za zájmy bohatých a šlapou po nejslabších a podobně? Navíc Dejvická Nádražka patří mezi náš oblíbený podnik. Takže, co nám asi tak mohou povědět modří božani a božanky sestoupivší shůry mezi obyčejný lid?

Důležité je přijít včas, ať si máte kam sednout. A tak Anarchistická federace zveřejnila vlastní event – sejdeme se spolu už v 17.00 „na pivu s kámošema a kámoškama“.

„Jaká hrůza! Petrolejníci se na nás chystají,“ zaznělo zjevně ve volebním štábu zprofanované pravice. Jaký strach do jejich řad asi musela vnést představa anarchistů a anarchistek chlemtajících jedno pivo za druhým, že vydali pěkně po politicku bez jediného zalhání prohlášení: „Velmi se omlouváme všem, kteří se chystali na zítřejší akci SPOLU na pivo. Z časových důvodů jsme nuceni akci zrušit. O náhradním termínu vás budeme informovat.“

Neinformovali.

A tak jsme mohli pod obrazem Emiliana Zapaty (který dlouhá léta v Dejvické Nádražce visí na zdi a z kterého by asi dostal Fiala psincový kašel, zatímco by se ho Pekarová Adamová ptala, cože je to za fešáka) slavit kontumační vítězství. Pilo se pivo, mluvilo se o politice – ale ne o té, kdy občan dbalý svých povinností jednou za čtyři roky vybírá z plejády politiků, kteří mu nemohou a vlastně ani nechtějí nabídnout žádnou změnu, i kdyby slovo ZMĚNA napsali na tisíce bilboardů. A kdo by měl obavu, že si nebude druhý den pamatovat, o čem byla řeč, pro toho tu byla nabídka anarchistických publikací.

Na podobná vítězství ale můžeme zas na několik let zapomenout. Politici se totiž opět pěkně zabarikádují na svých pozicích. Pokoušet se chodit mezi lidi teď nemusí, spíš se jim během svého asociálního vládnutí, které můžeme s jistotou očekávat, budou snažit vyhnout tak, jako se zbaběle vyhnuli nám.