Báječná Evropa aparátníka Zdechovského

Komentář našeho sympatizanta k výplodům lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského

Milujete pravdu a stavíte se kriticky k nespravedlnostem kolem vás? Pozor, znamená to, že máte destruktivní názory a nahráváte čínské propagandě. To si alespoň myslí europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

Známý myslitel Noam Chomsky kdysi ve své eseji „Spisovatelé a odpovědnost intelektuála“ napsal: „Odpovědností spisovatele jakožto mravního činitele je pokusit se sdělit pravdu o záležitostech, jež mají význam pro člověka, a to publiku, jež je může nějak ovlivnit.“

To zní rozumně, určitě dává smysl zabývat se hlavně tím, co mohu nějak ovlivnit. A navíc odsuzovat chyby našich nepřátel je snadné (a poněkud zbabělé), ale zamést si před vlastním prahem a podívat se kriticky na vlastní společnost, to už chce jistou odvahu a morální sílu.

Chomsky dále vyvozuje, že „povinností západních intelektuálů je říkat pravdu o ,hanbě západu‘ západnímu publiku, které může se zločiny skoncovat účinně, snadno a rychle. Prosté, jednoznačné, nepochybně správné. Pokud tito intelektuálové chtěli odsuzovat krutosti Rudých Khmerů, měli na to právo, drželi-li se přitom pravdy. Velký význam to ale nemělo, pokud nevystoupili s návrhem, co dělat. S takovým návrhem ale nevystoupil nikdo. Mohli bychom říkat pravdu i o Čingischánovi, ale tento úkol lze stěží označit za vysoce morální.“

Výše popsaný přístup máme tendenci aplikovat ve vztahu k sovětským intelektuálům. Ti, kdo našli odvahu navzdory velkému riziku kritizovat zločiny sovětského režimu, jsou považováni za hrdinné disidenty. Ty, kdo sovětské zločiny přehlíželi a místo toho dštili síru na prohnilý západ, dnes vnímáme jako komisaře a aparátníky. A právě k takovému aparátnickému přístupu nás vyzývá europoslanec Tomáš Zdechovský.

Zdechovský ve svém článku „Čínská propaganda užívá rétoriku ,woke‘ aktivistů“ (dostupný ZDE) upozorňuje, že čínská propaganda využívá rétoriku progresivní levice ke kritice Evropy. Její kritika se týká takových věcí, jako je koloniální minulost, rasismus, policejní násilí nebo genderová nerovnost. Copak se s takovými problémy Evropa opravdu nepotýká? Nevzalo by Číně vítr z plachet, kdybychom se opravdu snažili podobné věci řešit a zlepšovat? To asi napadne většinu z nás, ne však pana Europoslance. Pojďme si pro zajímavost uvést pár faktů.

„Evropské ženy vydělávají v průměru téměř o 15 % méně než muži, počítáno v hrubé hodinové mzdě. Největší rozdíl mají v Estonsku (23 %) a Česko na tom není o moc lépe: Průměrná Češka má hrubou hodinovou mzdu o pětinu nižší než průměrný Čech.“ Tuto informaci jsem zkopíroval ze stránek Evropského parlamentu. Že by to tedy byly ty „silně destruktivní krajně levicové názory líčící Evropu jako místo bezpráví, které jsou bohužel akceptované a nepřeslechnutelné v evropské veřejné debatě“, o kterých ve svém článku Zdechovský píše?

„Být ženou, asi bych se docela bál v Evropě žít,“ píše také, když zmíní sexistické a nenávistné projevy vůči ženám, o nichž aktivisté mluví. Zřejmě se mělo jednat o sarkasmus. Při čtení nedávného výzkumu z Británie ale člověku do smíchu moc není. 97 % žen ve věku 18–24 let uvedlo, že byly obětí sexuálního obtěžování a 80 % žen každého věku konstatovalo, že jsou na veřejnosti terčem sexuálního obtěžování. Zajímavý je v tomto ohledu také policejní útok na demonstraci žen v Londýně z 13. 3. tohoto roku. Ženy se tam sešly, aby uctily památku třiatřicetileté dívky Sarah Everadové, kterou zavraždil policista!

Vzpomenout by se dalo i nedávné drakonické omezení práva na potrat v katolickém Polsku. Člověk si tím i udělá obrázek, jak to vypadá v zemi, kde vládne strana vyznávající církevní hodnoty, něco jako KDU-ČSL. Mimochodem katolická církev se svými sexuálními skandály je ukázkovým vzorem toho, jak zametat problémy pod koberec namísto hledání nápravy. Přesně jak to navrhuje Zdechovský. Ten totiž nekritizuje ty, kdo za dané problémy můžou, ale „levicové progresivisty, kteří neustále tepají údajné porušování lidských práv v evropských zemích, čímž jen poskytují ostrou munici komunistické Číně a dalším diktátorským režimům“. Nevadí tedy, že se něco takového děje, jen to musí zůstat pod pokličkou.

Co se týče otřesné evropské koloniální minulosti, to by bylo na dlouhé povídání a tak jen pro ilustraci zmiňme příklad belgické kolonie Kongo. „Když jste nepředvedli na kaučukové plantáži dostatečný výkon, usekli vám ruce. Lidé byli ve svých chýších upalováni za živa,“ říká novinář Andre Vltchek o zemi, kde Belgičané zabili víc než 10 000 000 lidí. „Belgičané tehdy zabili více lidí, než kolik měla Belgie obyvatel.“ Další miliony lidí tam byly zabity i v nedávných letech a svou vinu nesou i evropské firmy, které se snaží získat tamní nerostné bohatství. Ale pst! Velký čínský bratr poslouchá, takže se pojďme dále tvářit, že Evropa žádné skvrny na své minulosti ani současnosti nemá.

Pokud jde o rasismus (vlastně pardon „údajný rasismus“ jak Zdechovský zarytě píše), ten myslím skvěle dokládá i věta, kterou sám pan Zdechovský protlačil na internetové stránky KDU-ČSL. „Nechceme Evropu plnou nepřizpůsobivých imigrantů, kteří na předměstí pálí auta, prodávají drogy a zanášejí k nám mj. radikální islamismus.“ Ano, žádný rasismus a předsudky u nás nejsou. My prostě jen v cizincích automaticky vidíme zločince, což s nějakou xenofobií nemá nic společného. Je to také nádherná ukázka křesťanské lásky k bližnímu a pomoci trpícím (třeba lidem prchajícím před válkou).

Pan Zdechovský kromě neustálého omílání slova údajný (údajný rasismus, údajné porušování lidských práv) není schopen poskytnout žádnou ukázku toho, že by snad kritika, se kterou přichází progresivní levice, byla nepravdivá. Kategorie jako pravda ho očividně nezajímá. Problém je čistě jen v tom, že tato kritika poskytuje munici Číně a dalším diktátorským režimům. Není to ale právě možnost svobodného šíření informací (třeba i kritických), co nás od diktátorských režimů odlišuje? Nenahrává diktátorským režimům více mentalita lidí jako Zdechovský, který v kritice vidí jen destruktivní názory, ohrožení bezpečnosti a nahrávání cizí propagandě, namísto snahy o zlepšení? A navíc svět přece není černo-bílý, jak si myslí Zdechovský. Pokud se mi nelíbí katastrofální podmínky v uprchlických táborech, neznamená to hned, že podporuji Čínu. Mým ideálem je svoboda a spravedlnost pro všechny a čínský stát odmítám stejně jako ten český.

Samozřejmě otázka dezinformací, nejrůznějších konspiračních teorií a propagandy, kterou se Zdechovský ve své úvaze zabývá, je nanejvýš aktuální a důležitá. Určitě je důležité se ptát, proč tolik lidí věří naprostým hloupostem a zastává se odporných režimů, jako je ten ruský nebo čínský. Odpovědí ale nejsou aktivisté upozorňující na násilí vůči ženám. Na vině jsou média, vlastněná miliardáři jako Babiš, Křetínský nebo Kellner (dle Zdechovského „tvrdý a často nesmlouvavý byznysmen, ale s velkým srdcem“), která roky ignorují problémy obyčejných lidí, například těch, které zahnal do dluhové pasti muž s velkým srdcem a ještě větším hladem po penězích. Důvodem je do očí bijící nevyváženost mainstreamového zpravodajství, které agrese a zločiny USA a jejich evropských spojenců vždy líčí jako ušlechtilý humanitární akt. Je přirozené, že pak lidé hledají „alternativní“ informace, nebo prostě uvažují stylem „ti lháři v televizi říkali, že Čína je špatná, tak to ve skutečnosti znamená, že je dobrá“. Pokud chce pan Zdechovský potírat nepohodlné informace a kritiku (aby se toho náhodou nechytla Čína) a místo toho lživě tvrdit, jak je v Evropě všechno senza bájo a žádné problémy tu nejsou, jenom tím přiměje víc lidí, aby hledali skutečnou nebo domnělou pravdu jinde, třeba i na ruských a čínských webech.

Paradoxní je, že se sám Zdechovský svou logikou příliš neřídí. Dlouhodobě totiž kritizuje řadu případů zneužívání evropských dotací v Česku. Samozřejmě upozorňovat na pochybné machinace Andreje Babiše je chvályhodné. Nebojí se ale, že to poskytne ostrou munici komunistické Číně a dalším diktátorským režimům? Když však jde o politický boj s konkurenční stranou, pan Europoslanec toto riziko statečně podstoupí. Držet hubu musíme, jen když jde o tak „nepodstatné“ věci jako práva žen, menšin a obětí policejního násilí. Ty totiž bílého křesťanského muže s nadstandardním platem nezajímají.

Na závěr pro osoby se silnou náturou přidávám onu pro nás zajímavou závěrečnou část Zdechovského článku:

„Vraťme se ale zpět k čínské propagandě, která v tomto směru rozhodně nezůstala pozadu a využívá všechny možné způsoby, jak uvrhnout špatný stín na evropské země, potažmo Evropu jako celek. Není proto divu, že propaganda proti Evropě je založená i na kritice údajného porušování lidských práv a rasismu. V tomto ohledu je velmi zajímavá a poučná infografika s názvem European countries’ misdeeds on human rights, která nedávno vyšla na anglicky psaném čínském deníku Global Times. Čína zde naprosto dokonalým způsobem přejala rétoriku ,woke‘ aktivistů z řad progresivní levice a nenechává na stavu lidských práv v Evropě nit suchou.

Připomíná Evropě nejen její dávné hříchy z dob kolonialismu, kdy Německo dalo k roku 1908 vyvraždit 100 tisíc domorodých obyvatel v Namibií, ale i ze současnosti. Členové finského parlamentu měli mít blíže nespecifikované nenávistné poznámky na adresu muslimů a lidí afrického původu. Ušetřené nebylo ani sousední vzorně progresivní a multikulturní Švédsko. Muslimové zde prý musí čelit prodloužené vazbě či dalšímu neférovému zacházení. Dále jsou zde zmíněny údajně neadekvátní využití síly policie proti mírumilovným demonstrantům v Evropě, které si vyžádaly raněné.

Vynecháno nemohlo být ani vděčné téma genderová nerovnost. Evropě je připomínána přetrvávající přítomnost násilí na ženách a nerovnost platů v zemích jako Lucembursko. To ale není vše. Ženy v Evropě musí údajně čelit překážkám bránícím plnému přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví. Navíc stále čelí přílivu sexistických a nenávistných projevu. Být ženou, asi bych se docela bál v Evropě žít.

Z toho, co jsem zmínil, vyplývá jediné. Je třeba si uvědomit, že čínská virtuální hrozba je stejně nebezpečná jako Rusko. Nejde jen o hackerské útoky, ale i o protievropskou propagandu. Jak jsme se mohli přesvědčit, dokáže být v mnoha případech i mnohem záludnější. Pro účely své propagandy totiž přejímá silně destruktivní krajně levicové názory líčící Evropu jako místo bezpráví, které jsou bohužel akceptované a nepřeslechnutelné v evropské veřejné debatě.

Nejsou to tedy zdaleka jen různí populisté podporovaní Ruskem, jako jsou Marine Le Penová či rakouští Svobodní s prokazatelnými vazbami na Rusko, kteří představují pro Evropu problém a bezpečnostní hrozbu. Není možné zapomínat i na levicové progresivisty, kteří neustále tepají údajné porušování lidských práv v evropských zemích, čímž jen poskytují ostrou munici komunistické Číně a dalším diktátorským režimům.“

Zdroje:
* https://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=768593
* https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/lidovci-potichu-z-programu-stahli-vetu-proti-imigrantum.A140410_135633_domaci_kop
* Rozdíly v odměňování žen a mužů: fakta a čísla (infografika) | Zpravodajství | Evropský parlament (europa.eu)
* Anglie se už opravdu zbláznila | 13. 3. 2021 | Britské listy (blisty.cz)
* 97% mladých žen je v Británii terčem sexuálního obtěžování | 10. 3. 2021 | Britské listy (blisty.cz)
* Noam Chomsky: Perspektivy moci
* Noam Chomsky a Andre Vltchek: Západní terorismus

Pozn. red.:
T. Zdechovský vystudoval mj. vědu o sociální komunikaci se specializací na politické kampaně na Papežské univerzitě v Římě. To také leccos vysvětluje.