Kapitalismus smrdí. Už dlouho

Recenze na knihu Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí

Přijdete si moc v klidu a potřebujete se zdravě nasrat? Co si přečíst něco o historii kapitalismu? Začít můžete třeba likvidací ekosystému Madeiry, financováním válečných tažení janovskými bankéři, řáděním Kryštofa Kolumba a dalších kolonizátorů, otrokářstvím a jeho posvěcením církví, upalováním čarodějnic, pogromy, ohrazováním obecní půdy, potlačováním rolnických a dělnických vzpour, institucionálním rasismem a dalšími projevy, s nimiž je neodmyslitelně spjat vznik ekonomického režimu, jenž díky své přizpůsobivosti a schopnosti (a zároveň naléhavé potřebě) dobývat nová území pro vykořisťování vládne hegemonicky dodnes. Člověk se až stydí, že je součástí „civilizace“ postavené na takových základech, i když ji utvářeli nemnozí k velké škodě většiny.

Takový exkurz do historie ziskuchtivosti a drancování na jedné straně a utrpení a současně i odporu na straně druhé vám může skvěle zprostředkovat kniha vydaná v říjnu 2020 nakladatelstvím Neklid. Jmenuje se „stručně“ Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí. Průvodce kapitalismem, přírodou a budoucností naší planety a jejími autory jsou akademici Jason W. Moore a Raj Patel, který sám sebe označuje jako „někoho, kdo má velmi silné anarchistické cítění“.

Než jsem knihu otevřel, domníval jsem se, že oněch sedm věcí bude nějak konkrétních, hmatatelných produktů se svou vlastní historií. Náznak něčeho takového v podobě kuřecích kostí či třtinového cukru by se v knize našel, ale jinak jde o úplně jiné „věci“, tedy spíše aspekty, záležitosti, problematiky. Nejde o nic menšího, než je příroda, peníze, práce, péče, potraviny, energie a životy. A aby se mohl kapitál akumulovat, je třeba všechny tyto položky udržovat co nejlacinější. Stará poučka říká, že když je něco levné, znamená to, že to člověk draze zaplatí jinde. Laciný zde neznamená jen to samé co levný, nízkonákladový. „Zlaciňování ve smyslu znehodnocování znamená soubor strategií, které mají za cíl podrobit své moci širší předivo života. (…) Laciná je strategie, praktika a násilí, které mobilizují všechny druhy práce – lidskou i zvířecí, botanickou i geologickou – za co možná minimální náhradu.“

Autoři neberou kapitalismus jen jako ekonomický systém, ale jako „celý způsob organizace vztahů mezi člověkem a ostatní přírodou“. Kapitalismus, jak vysvětlují, „existuje jedině jako proces dobývání, protože expanduje z jednoho místa na druhé, přetváří socioekologické vztahy, produkuje víc a víc druhů zboží a služeb, které obíhají prostřednictvím stále se rozšiřující řady směn“. Popisují, jak byla od sebe oddělena Společnost a Příroda, jak byla většině žen, původním obyvatelům, otrokům a kolonizovaným národům upřena jejich lidskost. Věnují se také tomu, že kapitalismus „je neoddělitelný od moderního státu a státní nadvlády, jakož i od procesů přeměny přírody, člověka a dalších“. Vysvětlují, že pro zajištění co nejlacinější péče se v rámci „kapitalistické ekologie“ (pojem vyjadřující všeprostupující vztahy světa pod jhem kapitálu) vytváří moderní kategorie genderových rozdílů a že „žádat po kapitalismu, aby platil za péči, znamená žádat konec kapitalismu“. A narazíte zde na další a další zajímavé souvislosti a postřehy.

Patel a Moor nejsou ohledně budoucnosti moc optimističtí, rozhodně považují za nutné snít, a to „snít mnohem radikálněji, než co nabízí současná politika“. Přichází s vizí „ekologie nápravy“, kdy by „redistribuce péče, půdy a práce tak, aby každý měl příležitost přispět ke zlepšení života a ekologie kolem sebe, mohla odčinit násilí páchané ve jménu abstrakcí, k nimž nás kapitalismus tlačí dnes a denně“. Co to pro nás znamená? „Jsme-li produktem kapitalistické ekologie, pak se můžeme změnit jedině tím, že naopak uvedeme v praxi nové způsoby produkce a péče jeden o druhého, praxi obnovy, nového promýšlení a nového prožívání našich nejzákladnějších vztahů.“

Je dobré se čas od času zastavit a přemýšlet o věcech (i těch zcela konkrétních), které nás obklopují, a o vztazích, které za nimi stojí. Třeba tato kniha. Úvodní poděkování čítající nepřebernou spoustu jmen i 44 stran použité literatury je mimo jiné důkazem, že za jejím vznikem stojí obrovské množství lidí (a to není započítána její přeměna do materiální podoby v různých částech světa) a nashromážděných vědomostí a zkušeností jdoucích napříč světem a staletími.

Raj Patel, Jason W. Moore: Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí. Průvodce kapitalismem, přírodou a budoucností naší planety, Neklid 2020, 360 stran, cena 360 Kč. K dostání u Roleta39.