Z Mezinárodního dne žen v Mexiku padají na prdel konzervy i liberálové.

U příležitosti Mezinárodního dne žen vyšly 8. března do ulic po celém Mexiku statisíce žen, aby stvrdily rostoucí vzpouru proti sexuálnímu násilí a femicidě, což je vražda s misogynistickým motivem, ke kterým dochází (nejen) v Latinské Americe dnes a denně. V Ciudad de México pochodovalo 80 000 lidí, v drtivé většině žen, od Památníku revoluce na Zócalu (Náměstí ústavy) spolu s anarchisty a dalšími militanty. Žádný symbol státní ani korporátní moci na této trase nezůstal ušetřen.

Věžák národní loterie, mrakodrap Torre Prisma, Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí (Instituto de Seguridad y Servicios Sociales de los Trabajadores del Estado, ISSSTE), Mexická národní banka, socha Karla IV. Španělského, hotel Hilton, Památník revoluce a spousta dalších budov se staly terčem hněvu utlačovaných žen, byla jim vymlácena okna a zdi posprejovány skvostnými graffiti. Monument Francisca Madera, reformisty, který na základě vykradených revolučních ideálů vybudoval státní moc, byl rozmlácen kladivy a pomalován růžovými, červenými a fialovými graffiti.

Na Náměstí ústavy byla zdemolována vládní limuzína a hasičský vůz. Vedle byl převrácen a pomalován mikrobus. Brána Národního paláce, sídla mexického prezidenta, byla polita červenou barvou a zasypána molotovy. Kousek dál byl rozdělán táborák z krámů získaných ze státem sponzorovaného „feministického“ koncertu. Kolem táboráku tančily šťastné a revolučně naladěné ženy. Místo obrovské státní vlajky na stožáru uprostřed náměstí zaujal černý prapor odporu.

Nechyběly ani rozporuplné okamžiky. Některé státotvorně naladěné demonstrantky hanily militantní taktiku, odsuzovaly ničení majetku, a někdy se dokonce stavěly mezi protestující a symboly moci. Katolíci tvrdého zrna se shromáždili spolu s neonacisty před branou Metropolitní katedrály, aby pranýřovali potraty, což se samozřejmě nemohlo obejít bez hajlovačky. Další oportunisté se snažili využít ženského hněvu k posílení státní hegemonie a trestního řádu.

Následující den 9. března byl vyhlášen „dnem bez žen“, což neznamená nic jiného než osvědčenou stávku. Ženy a dívky se nedostavily do škol ani do zaměstnání, aby protestovaly proti všednímu násilí páchanému na ženách a daly jasně najevo, že je mexická společnost bez zapojení a práce žen nefunkční. Ulice, autobusy, kanceláře a dílny dvacetimilionové metropole Ciudad de México zůstaly nezvykle prázdné.

V uplynulých týdnech se nejrůznější politické strany, banky, korporace a instituce snažily rostoucí feministický disent zneužít. Vydávaly vyprázdněná prohlášení na podporu některých feministických požadavků a dávaly svým poddaným svolení s účastí ve stávce i v pochodu. Pár dnů před stávkou některé banky a korporace oznámily, že zaměstnankyně dostanou na 9. března extra dovolenou, jako by mohly mít na osvobození žen nějaký zájem. Mezitím vláda s rozpaky podpořila pochody v rámci svobody projevu a demokratické debaty, zatímco odsoudila „zakuklené“ protestující jako provokatéry, snažící se protesty poškodit.

Jedna věc je jasná. Všechna reformistická, prokapitalistická, státotvorná, levicová, pravicová a středová uskupení, která se snaží využít ženského pobouření, lpí na požadavku zachovat klid a nenásilí. Protesty jsou povolovány, dokud se podřizují zákonům, lidé pokojně mašírují v řadách a skrze své požadavky upevňují strukturu státní moci. Teprve čas ukáže, co rostoucí vlna ženské emancipace v Mexiku přinese. Nicméně už dnes se zdá, že odvážné počínání feministek, anarchistek a dalších bojovných žen v přímé konfrontaci s institucionálními požadavky neškodných mírumilovných protestů a dialogu se státní mocí nahánějí elitám a konzervativní části společnosti hrůzu.
 

Zdroje: https://itsgoingdown.org/riots-mexico-city-iwd-2020/

11.3.2020 Zahraniční sekretariát AF

Gender Ze světa