Anarchistická federace

Tresty za Černý protest

Soud v polské Poznani vynesl rozsudek na základě kolektivní viny.

Poznaň

V pondělí 16. 12. 2019 byl okresním soudem v polské Poznani vynesen rozsudek v tři roky trvajícím procesu se šesti osobami účastnícími se „Černého protestu“ v Poznani, který se konal 3. 10. 2016. Průběh procesu a samotný rozsudek připomíná i některé kauzy z České republiky.

Na začátek můžeme shrnout běh událostí, který samotnému soudu předcházel. Dne 3. 10. 2016 se sešlo v centru Poznaně asi deset tisíc lidí a účastnilo se protestu proti úplnému zákazu přerušení těhotenství, tvz. Černého protestu. Po skončení demonstrace se asi skupina 1500 lidí rozhodla jít spontánně manifestovat před budovu, ve které se nachází kancelář strany Právo a spravedlnost, která návrh zákona předkládala. Tam již byla připravená policie, která měla za úkol chránit budovu kanceláře strany. Z davu protestujících vyletělo směrem k policistům několik dýmovnic, načež se dav zastavil. Demonstrantky a demonstranti rozložili na zem transparenty a začali skandovat hesla. Mezitím už panikařícím policistům dorazily posily. Poté došlo k policejnímu zásahu, při kterém policisté bezhlavě rozdávali rány obušky, dokonce i policejními helmami a použili slzný plyn, kterým byly zasaženy i nezúčastněné osoby. Na místě zásahu byly zadrženy tři osoby Maciej H., Jacek S. a Malgorzata C. Ostatní účastníci demonstrace se dožadovali informací o zadržených, ale policie jim odmítla cokoliv sdělit a nepustila za zadrženými ani právničku. Zadrženým policie nesdělila důvod zadržení. Po 23 hodinách, kdy jim nebyla poskytnuta ani voda, je propustila s obviněním z útoku na veřejného činitele.

Během zásahu bylo mnoho osob zraněno lehce i vážně. Skupina osob, která chtěla podat oznámení na postup policie během zásahu, nebyla puštěna až na jednu osobu, k prokurátorce. Joanna H., které bylo umožněno s prokurátorkou mluvit, byla vystavena skandálnímu chování ze strany prokurátorky, která ji ponižovala, bagatelizovala celou záležitost a urážlivě komentovala její výpověď. Vyšetřování jejího oznámení a také oznámení dalších dvou osob (Iwony J. a Jilue H.), které si také stěžovaly na postup policie, bylo odloženo. Později bylo vyšetřování porušení pravomoci veřejného činitele při zásahu zastaveno. Mimo jiné s tím odůvodněním, že osoby, které byly tímto jednáním poškozeny, jsou aktivní v poznaňském anarchistickém hnutí nebo jsou s osobami z tohoto hnutí v kontaktu. A za další, že prý nelze předpokládat, že by policisté použitím ponižujícího a zbytečného násilí vůči jim neznámým osobám riskovali své zdraví, životy a ztrátu zaměstnání.

Joannu M., která si stěžovala na to, že bylo vyšetřování jejího oznámení zastaveno, prokurátorka obvinila z „účasti na nelegálním shromáždění, o kterém věděla, že se jeho účastníci chtějí dopustit násilného útoku na policisty“, bránění výkonu policejních pravomocí kopáním do policejního auta, otevřením jeho dveří, věšením se na kapotu policejního auta, stáním a sezením před policejním autem, rozlitím bílého prášku neznámého původu na okno policejního vozu a věšením se na mříže čelního skla. Prokurátorka, která ji obvinila, poznamenala, že ví, že se nedopustila činů, ze kterých je obviněna, ale že podle jejího mínění za ně nese „kolektivní odpovědnost“.

Otisky prstů ani jiné laboratorní vyšetření jako hledání stop na oblečení nebo tělech zadržených nepotvrdily, že by zadržené osoby manipulovaly s pyrotechnikou.

Po vyšetřování stanulo před soudem šest osob s těmito obviněními:

Malgorzata C. se měla dopustit napadení veřejného činitele; účastnit se shromáždění, o kterém věděla, že se jeho účastníci dopouštějí násilného útoku na službu konající policisty.

Joanna M. se měla účastnit shromáždění, o kterém věděla, že se jeho účastníci společnými silami dopouštějí násilného útoku na službu konající policisty; společně s jinými osobami, které nebyly identifikovány, měla bránit policistům ve výkonu služby, bránit jim v zatýkání a převozu zadržených osob na policejní stanici.

Iwone J. se měla účastnit shromáždění, o kterém věděla, že se jeho účastníci společnými silami dopouštějí násilného útoku na službu konající policisty.

Jacek S. se měl dopustit napadení veřejného činitele a měl se účastnit shromáždění, o kterém věděl, že se jeho účastníci společnými silami dopouštějí násilného útoku na službu konající policisty.

Maciej H. se měl dopustit napadení veřejného činitele a měl se účastnit shromáždění, o kterém věděl, že se jeho účastníci společnými silami dopouštějí násilného útoku na službu konající policisty.

Pawel B. se měl se účastnit shromáždění, o kterém věděl, že se jeho účastníci společnými silami dopouštějí násilného útoku na službu konající policisty.

Čtyři ze šesti uvedených osob byly uznány vinnými za účast na nelegálním shromáždění s úmyslem násilného útoku na policisty. Malgorzata C. pak ještě z napadení veřejného činitele a poškození jeho orgánů. Joanna M. ještě z bránění policistům ve výkonu služby. Malgorzata C. dostala trest 10 měsíců omezení svobody s 20 hodinami veřejně prospěšných prací měsíčně a musí zaplatit 300 PLN jako náhradu policistovi. Joanna M. dostala trest 10 měsíců omezení svobody s 20 hodinami veřejně prospěšných prací měsíčně. Jacek S. dostal také 10 měsíců omezení svobody s 20 hodinami veřejně prospěšných prací měsíčně. Maciej H. dostal 12 měsíců omezení svobody s 20 hodinami veřejně prospěšných prací měsíčně. Odsouzení se chtějí po obdržení písemného vyrozumění proti rozsudku odvolat.

Soudkyně své rozhodnutí odůvodnila větou, že „není nutné prokázat, že se konkrétní účastník shromáždění dopustil individuálního aktu násilí, stačí přítomnost na shromáždění s vědomím, že se účastníci tohoto shromáždění dopouští společného útoku na osoby nebo majetek“. Rozsudek ještě není pravomocný. Odsouzené upozorňují na absurditu takového odůvodnění. Pokládají si otázku, co by se dělo s osobami, které se účastní fotbalových zápasů, na kterých často dochází k útokům na jiné osoby nebo majetek. K útokům fotbalových chuligánů na stadionech dochází mnohem častěji než na nenásilných demonstracích. Celé rodiny s dětmi, které na takové zápasy chodí, by tak měly předpokládat, co se může na takovém zápase stát. Podobně by se dalo prý uvažovat i o tom, že osoby, které se účastní každoročního pochodu nezávislosti v polské Varšavě, by měly předpokládat, že se některý jiný z účastníků může dopustit nebo dopouští útoku na jinou osobu nebo majetek. Upozorňují, že na každém shromáždění, ať už jde o koncert, festival, sportovní událost nebo třeba vědeckou konferenci, se může objevit někdo, kdo se bude chovat násilně.

Sami si můžeme domyslet, kam tak absurdní přístup může vést. Otázkou je, zda vznikne precedens, který se bude používat na všechny typy shromáždění, nebo se bude týkat jen určité skupiny lidí.


V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy