Benefiční večeře pro Solidrones
Tofu špízy, pečené brambory... …(více)
Druhá vzpomínka na letošní léto a pochod Pilsen Pride
Ač žijeme v jednadvacátém století, nelze popřít, že napříč společností se stále objevují středověce zpátečnické snahy o omezování svobod, jichž jsme za dlouhá staletí urputných bojů horko těžko dosáhli. Pochody za práva LGBT komunity mají dlouholetou tradici, kořenící mimo jiné i v protestech a nepokojích v americkém Stonewallu. Ty se odehrály na konci června roku 1969. Ovšem i dnes se na mnoha místech setkáte v lepším případě s nepochopením, v tom horším s nenávistí, odporem a násilím. Podobně tomu bylo i v případě letošního Pilsen Pride, který připadl na sobotu 24. srpna. Spousta zvědavců, lidí solidárních, ale i zmatených nebo přímo nenávistných. Cesta průvodu městem byla lemována rozličnými reakcemi.
Pilsen Pride odstartoval v takzvané plzeňské strouze, v parku u Pražské ulice. Po DJském setu a několika proslovech spřízněných osobností se průvod vydal podél strouhy směrem k Dřevěné ulici. První komplikace na sebe nenechaly dlouho čekat. Vzhledem k nedočkavosti a agresivitě zúčastněných jedinců na blokující protistraně jsme se dočkali problémů v Dřevěné. Tu zablokovali členové a členky několika slušno-čecháčkovských organizací, politických stran a podivných uskupení. V prvních řadách byli bok po boku lidé z České Plzně a nacističtí ultras plzeňské Viktorky v čele s Pitralonem, nechyběla samozřejmě ani bývalá členka Národního odporu a kreatura kandidující za Dělnickou stranu (dnes DSSS), na každé pořádné hajlovačce se objevující Romana Frieselová. Pokřiky, výhrůžky, klasika. Trapné transparenty o „úchylácích a deviantech“.
Vzhledem k tomu, že průvod Pride byl řádně nahlášen a povolen, museli policejní těžkooděnci chtě nechtě konat povinnost a prorazit cestu místními nácky. Největší zájem na fyzické konfrontaci se samozřejmě projevil u fotbalových nazi-hooligans. Po několika ústních výzvách přikročili policisté k lehčí strkanici (netřeba užívat korektní označení „použití donucovacích prostředků“ nebo „omezení na osobní svobodě“) a bylo zapotřebí něco pepřového spreje. „Zachránci před sodomou a gomorou“ a zastánci „tradičních hodnot a rodiny“ nám alespoň vytvořili něco, co měla snad být „ulička hanby“. Při svém snažení, pořvávání a vyplazování jazyků však působili hlavně uboze a trapně. Barevný průvod si z nástrah naštěstí nic nedělal – vysmáli jsme se jim. Co jiného můžete udělat – nevíte, jestli se smát nebo brečet.
Na náměstí byl klid, kolem Bartoloměje se šlo dále Riegrovou ulicí na sady Pětatřicátníků, Smetanovými a Kopeckého sady kolem Besedy, Martinskou ulicí (kupodivu se neozvaly žádné provokace z hospody Wagon – známého to místa scházení smetánky nácků, fašistů a dalších nenávistníků), přes Americkou a Resslovou směr Myší Díra. Celá cesta od Dřevní ulice se obešla bez nenávistných projevů a průvod si užíval pozornost lidí, parádní náladu i reprodukovanou hudbu, osamělý projev omezenosti a ubohosti se objevil až po projití Radobyčickou a přes Štefánikovo náměstí. Když průvod přecházel Doudleveckou ulici a policie zastavila dopravu, notně rozhořčený taxikář vystoupil z auta a jal se Pride častovat mnoha zdviženými pěstmi a prostředníky, plivat a pořvávat. Škoda, že ho nebylo moc slyšet – asi mu vadilo párminutové zdržení v kšeftech. Navíc to vypadalo, že si bere dost osobně, od koho se takové situace dočkal – netvářil se příliš jako příznivec subkultur nebo LGBT komunity.
Finální trasa přes lávku do Papírny byla slunnou procházkou, na místě panovala pohodová atmosféra a zúčastnění si konečně mohli odpočinout, občerstvit se a v klidu podiskutovat. Obecně mě v rámci pochodu bavil nízký věkový průměr – přišli sice lidé všech věkových kategorií, ale převládala omladina. Je vidět, že se stále najdou mladí, kterým není lhostejná situace kolem nich, nemají strach vyjádřit svůj názor a dokážou se připojit ke svobodně smýšlející části společnosti. Večer party a setkávání pokračovaly v ulicích a několika podnicích. Obavy, že někteří místní náckové vyrazí po setmění do ulic a budou vyhledávat konflikty, se nepotvrdily. Dle všeho zalezli do svých knajp, dali ubrusy na okna, zahajlovali si a s večerníčkem šli spát.
Tofu špízy, pečené brambory... …(více)
Demonstrace – pochod – koncert …(více)
LITR je projekt zaměřený na autorské a umělecké publikace vydávané malými nezávislými nakladateli nebo vlastním nákladem. Cílem LITRu je podporovat a sdružovat nezávislé nakladatele a výtvarníky a poskytnout prostor jejich vzájemné interakci a prezentaci. LITR se soustředí zejména na tuzemskou tvorbu, chce představit publikace často vydávané v nízkém nákladu s omezenou distribucí. Zájmem LITR jsou autorské publikace, magazíny, ilustrované knihy, komiksy, originální kancelářské a výtvarné potřeby či jiné experimentální formy. Již popáté bude na místě také členstvo AF se stánkem Nakladatelství Anarchistické federace …(více)
Dva dny plné hudby, promítání, přednášek... k 30. výročí založení AFA …(více)
Je potřeba mluvit o dotacích pro oligarchy. Re-set ukazuje miliardy z veřejných rozpočtů
denikalarm.cz 6.9.2025Film The Voice of Hind Rajab sklidil rekordní 23minutové ovace při premiéře na festivalu v Benátkách
blisty.cz 5.9.2025Italští dokaři hrozí blokádou dodávek do Izraele, pokud flotila s pomocí pro Gazu nedorazí do cíle
denikalarm.cz 4.9.2025Ideš na brigádu? Skúsenosti a tipy, ako so sebou nenechať zametať (2025)
www.priamaakcia.sk 1.9.2025Demytizace Palestiny a Palestinců #13: Rozkvetlá poušť, nebo decimace ekonomiky?
ism-czech.org 25.8.2025„Davyd Čyčkan se vrátil domů!“ Poslední rozloučení s anarchistou, kreslířem a obráncem
denikalarm.cz 23.8.2025