V Chile se nadále snaží tamní vláda násilím potlačit nespokojenost neprivilegovaných vrstev.

Na konci října jsme ZDE analyzovali neoliberální experiment v Chile a jeho neblahý dopad na obyčejné lidi. Zdražení jízdného vyvolalo během října v této zemi nebývalou vlnu odporu, která přerostla v sociální nepokoje.

Od začátku povstání v Chile, které se datuje k 18. říjnu, byly zatčeny tisíce lidí, z nichž mnozí byli policií a armádou mučeni a zavražděni. Stovky lidí přišly při demonstracích v důsledku střelby gumovými projektily o zrak, vyskytly se případy znásilnění a sexuálního zneužívání ze strany silových složek státu, včetně 14leté dívky. Těla byla pohozena do supermarketů nebo zapálena, aby se zametly důkazy o vraždě. Stejně jako během Pinochetova převratu byla zřízena centra pro zadržování demonstrantů, to hlavní ve stanici metra Baquedano v Santiagu. Dosud bylo hlášeno 26 úmrtí, 1100 případů mučení a 70 případů sexuálního zneužívání.

Došlo k dvoudenní celostátní stávce, která zastavila velkou část práce Chile a doprovázely ji masové demonstrace v Santiagu a dalších velkých městech. Odborářští byrokraté se pokoušeli mít pod kontrolou průběh a program stávek, aby situaci zmírnili, zejména co se týče přístavních dělníků a státních zaměstnanců. Koncem listopadu se ale ke stávkovému hnutí připojily stovky tisíc lidí, včetně pracovníků v oblasti vzdělávání a dopravy. Stalo se tak po dvou předchozích stávkových vlnách 23. října a 12. listopadu.

Existuje obrovská opozice vůči režimu prezidenta Sebastiána Piñery. Ten v reakci na to uvažuje o permanentní přítomnosti militarizované policie v ulicích a zavedení čehosi, co je ve skutečnosti diktaturou. Socialistická strana se dohodla s režimem a prohlásila, že státní násilí bylo stejné jako násilí, které užívají demonstranti, později označení jako „delikventi“ a „vandalové“. Osmdesát čelných představitelů Socialistické strany podepsalo dokument odsuzující „menšiny, v nichž vedle sebe stojí marginalizované vrstvy a zločinecké bandy spojené zejména s obchodem s drogami a značně ideologizované a organizované extremistické a protisystémové skupiny“, spíše než barbarské chování policie a armády.

I přes nevídanou vlnu represí boj pokračuje. Již několikrát poznaným poučením nám budiž fakt, že pokud kdekoli dojde k rozsáhlým sociálním nepokojům, socialistické strany se vždy uchýlí ke stejné taktice kolaborace se státními silami.

Zdroj:
Chile update

Související články:
Chile: pokusná laboratoř neoliberalismu

Další odkazy:
Symbolika protestů v Chile: pouhých třicet pesos a celých třicet let nespravedlnosti
Dlouho očekávaná revoluce?
Protestující v Chile vybojovali referendum o nové ústavě

9.12.2019 Zahraniční sekretariát AF

Represe Ze světa Protesty