Proslov Anarchistické federace na prvomájovém setkání na Střeleckém ostrově

První máj byl ve svých počátcích bojovým vzepjetím pracující třídy, demonstrací její síly, tužeb a odhodlání. Každý rok si zde na Střeleckém ostrově připomínáme první prvomájové setkání pracujících, které se konalo v roce 1890, a účast na něm předčila všechna očekávání. Byli zde také neodvislí socialisté, anarchisté. A my jsme tady dnes, abychom dál nesli jejich prapor naděje a vzdoru. Černí ve své negaci stávajícího autoritářského pořádku, kapitalismu, jenž žene jedny proti druhým. Rudí ve svém zápalu pro myšlenku lepšího světa, který funguje na principech solidarity, rovnosti a spolupráce. Je nás tu o několik řádů méně než tehdy, ale náš prapor stále vlaje ve větru.
Bylo by úžasné přidat se v tento den k živoucím masovým bojům za zlepšení podmínek pracujících, nezaměstnaných, důchodců, studentů a dalších neprivilegovaných. Naneštěstí žádné takové hnutí zde není, a to i přes záslužnou aktivitu různých sociálních, ekologických a antirasistických iniciativ a kolektivů. Nebyli bychom ale anarchisté a anarchistky, kdybychom před touto skutečností házeli flintu do žita a rezignovali na své cíle. A tak dnes se zájmem hledíme do ulic Paříže, která si připomíná padesáté výročí slavných dnů, kdy pracující zahájili stávku a studenti postavili v ulicích barikády. K podobnému sjednocení bojů dochází ve Francii i v posledních měsících – studenti, železničáři, pošťáci a další koordinují své boje a vzájemně se podporují. Ekologičtí aktivisté a anarchisté ruku v ruce s místními zemědělci na traktorech vzdorují za cenu četných zranění obrovskému policejnímu útoku na autonomní oblast ZAD u města Notre-Dame-des-Landes. Jejich boji se dostalo obrovských projevů solidarity v mnoha francouzských městech, ale i v zahraničí. Jako internacionalisté, kteří odmítají uměle vytvořené hranice mezi lidmi, jsme duchem v Paříži a někteří z nás tam jsou dnes i fyzicky. Stejně tak jsme dnes duchem s tisíci a miliony lidí, kteří vyšli do ulic, aby si brali svá práva, jelikož ta jim bez boje nikdy nikdo nedá.
Ano, cítíme se být součástí celoplanetárního hnutí za globální spravedlnost, za odstranění katastrofického řádění kapitalistického řádu, který ničí jednotlivce i společnost a má devastující dopad na přírodní ekosystémy. Svoboda a sociální spravedlnost jsou pro nás univerzálními principy, které vztahujeme ke všem neprivilegovaným. Aplikovat je pouze na příslušníky jedné rasy či etnika je velkým podvodem, zpátečnictvím a prohlubováním útlaku a nespravedlnosti. Je až příznačné, jak nacionalismus infikoval i českou parlamentní levici. Jak sociální demokraté, tak komunisti se na svých nedávných sjezdech de facto opevnili na těchto reakčních pozicích a potvrdili, že nejsou žádnou progresivní silou, kterou by stálo za to podporovat. A proč si taky volit nějaké reprezentanty, ať už se v politickém spektru řadí kamkoli. Podle jejich politik a tak, jak je celý systém nastavený, je to vždy jen volba pro kořistnický kapitalistický režim.
My ale stojíme tam, kde naši předchůdci, neodvislí socialisté, v roce 1890 – požadujeme ukončení politického i ekonomického útlaku jedněch druhými, požadujeme rovnost ve všech sférách života. Odmítáme se podílet na stávajícím pořádku, kde krátkodobé zisky mají přednost před naléhavostí klimatické tragédie, kšeft se zbraněmi před životy lidí, levné zboží před pracovními podmínkami, policejní represe před svobodomyslnými alternativami. My si kapitalismus nevybrali. Naší volbou je svobodná a samosprávná společnost bez nepřirozených autorit.

1.5.2018 2.5.2018 AF

Z domova Akce AF/IFA