Anarchistická federace

Francie: La Lutte continue!

V předvečer padesátého výročí Pařížských studentských nepokojů pokračuje ve Francii boj proti Macronovým úsporným opatřením.

Minulý týden zahájili železničáři stávku, která ochromila většinu francouzské železniční sítě. Přidali se k nim zaměstnanci letecké společnosti Air France požadující navýšení mezd, dále zaměstnanci v oblasti energetiky a popeláři. Studenti mezitím obsadili univerzity a zastavili výuku na protest proti úmyslu státu omezit přístup k vysokoškolskému vzdělání. To vše se odehrává padesát let po Pařížském květnu, osmašedesátém, kdy lidé přebírali kontrolu nad školami, univerzitami a továrnami, do generální stávky vstoupilo deset milionů dělníků a dělnic, v ulicích vzplály barikády, následkem čehož padl konzervativní gaullismus.

Macronova vláda je přesto odhodlaná svá úsporná opatření prosadit. Zajímavé je srovnání role Francouzské komunistické strany. Před padesáti lety měla obrovský vliv na pracující třídu a boj za lepší zítřky dokázala zcela uhasit. Dnes prakticky neexistuje. Můžou za to částečně události z šedesátého osmého, ale také samozřejmě pád bolševického bloku. Socialistická strana, založená rok po květnových událostech, už předvedla svou pravou povahu, když za svého mandátu ordinovala neoliberální režim. Rozčarování pracujících z prospěchářské politiky parlamentních socialistů jsme byli svědky nedávno. Hvězda státotvorné levice, ten, jehož jméno s nadějí vykřikují zoufalí voliči, když se budí zpocení z noční můry, Jean-Luc Mélenchon, bývalé zvíře Socialistické strany a dnes vůdce strany Nepoddajná Francie, byl minulý týden vyhozen z demonstrace za skandování: „Žádný sluha, žádný pán, žádný Mélenchon!“

I sám Macron povstal z řad Socialistické strany. Bývalý bankéř, vysoký státní úředník, ministr hospodářství, pokračuje v práci Françoise Hollanda, což je plivání do tváří pracujícím a nezaměstnaným na straně jedné a poklonkování korporacím a bankám na straně druhé. Mějme na paměti, že Macrona volilo pouze 44 % registrovaných voličů a naprostá většina z nich pouze ze strachu z protofašismu Le Penové.

Boj za sociální jistoty ve Francii je důležitý. Pracující, studenti, nezaměstnaní, důchodci potřebují vybudovat spojenectví, samosprávné organizace a lidová pléna. Nenechat se zlákat žádným politickým kariéristou pózujícím jako přítel dělnické třídy. Podemos utopili Indignados, Syriza celé Řecko, Sanders jde do důchodu a Corbyn jen žvaní. Skrze volené státní funkcionáře cesta k postkapitalistické svobodné a spravedlivé společnosti nevede!

 

Zdroj:

http://libcom.org/news/french-revolt-la-lutte-continue-11042018

 

Psali jsme:

https://www.afed.cz/text/6815/brutalni-utok-fasistu-na-stavkujici-studenty

https://www.afed.cz/text/6789/liberalni-calais


12.4.2018 Zahraniční sekretariát AF
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme