Revoluce na Klinice

Report z dalšího Existenčního večírku, který připomněl sté výročí Ruské revoluce.

Letošní podzimní existenční večírek se v několika detailech odlišoval od těch předešlých. Zaprvé se nekonal v prostorách infoshopu Salé. Rozhodli jsme se ho přesunout na Kliniku a podpořit ji tak participací na jejím programu v době, kdy funguje v nejistotě ohledně svého dalšího osudu, jelikož se dá očekávat, že SŽDC, současný vlastník budovy, ji bude chtít zbavit svobodného a samosprávného ducha, který tu již pár let vládne. Další novinkou byla absence společné večeře, která vždy existenčním večírkům v Salé předcházela. Přesto hladovější návštěvníci netrpěli, protože na baru byl připravený plech napečených sladkostí.
Téma večírku tradičně souznělo s tím, jemuž se věnovalo poslední číslo naší anarchistické revue, tedy Velké říjnové revoluci. Před pár dny jsme si připomněli její sté výročí. Je to dlouhá doba, nevadilo tedy počkat si ještě hodinu od oficiálního začátku debaty, aby se všichni sešli, a mohli jsme diskutovat o tom, co pro nás dnes tato historická událost znamená, zda má cenu si ji připomínat a jaká z ní případně plynou ponaučení. Onu hodinku mimo jiné krátila hudební vzpomínka na Wabiho Daňka, který ten den zemřel.
Mluvilo se o hned o několika aspektech Ruské revoluce. Předně o iluzi, že by mohl stát postupně odumřít za předpokladu, že budou převzaty struktury stávajícího státu a ten bude dál fungovat pod novým režimem. Každý stát má tendenci potvrzovat a upevňovat svou moc, což byl i případ bolševické strategie, která vedla ve výsledku k nevídanému státnímu teroru a vykořisťování pracujících nikoli už konkrétními osobami, ale systémem s jeho nově vytvořenou hierarchickou strukturou. Dále jsme reflektovali skutečnost, jak z poměrně chaotické a náhodné situace, kterou bylo dobytí Zimního paláce, může vzejít dějinotvorný okamžik. V jedné z dílčích debat jsme částečně přešli k tématu následující Existence, kterou bychom chtěli věnovat „novému vlastenectví“. Konkrétně tomu, proč v určitých historických etapách, kdy dochází ke krizi stávajících elit, je část společnosti ochotná přijímat rádobyalternativy, které její postavení ve výsledku moc nezlepší, a naopak mají potenciál je uvrhnout do ještě většího útlaku a nesvobody.
Ptali jsme se také na to, jak připomínanou revoluci vnímají různé generace a co pro ně znamená. Ukázalo se, že pro ty, kteří navštěvují střední školy, jde vlastně o tabuizovanou událost, o které takřka nic nevědí, a že učitelé se dnes bojí vyjádřit před studenty vlastní názor. V neposlední řadě jsme pak diskutovali o tom, do jaké míry došlo v souvislosti s Ruskou revolucí ke změnám ve světě a jak inspirovala dělnické boje následujících let, a také o tom, jak kvůli vítězství bolševiků a následné dominanci autoritářských směrů socialismu utrpěla socialistická myšlenka. Tím jsme se přenesli až do dnešních dnů a situace, kdy takřka neexistuje žádný relevantní levicový projekt, který by nerezignoval na požadavek odstranění kapitalismu a nebyl pouhým správcem kapitalistického pořádku, který možná jen trochu víc přihlíží k potřebám pracujících.
To už nás ale nenechaly pokračovat první tóny ve vedlejší místnosti nastupujících kapel. Existenční večírek opět potvrdil, že má svůj smysl a že je důležité hledat cesty, aby naše publikace měly interaktivní charakter.