Jak jsme slíbili, přinášíme první z dílčích reportů letošního klimakempu, a to ze sobotního ohlášeného pochodu.

Je ráno, sobota 24. června, čtvrtý a zároveň stěžejní den Klimakempu 2017, který pořádá na okraji Horního Jiřetína iniciativa Limity jsme my. Tábor je uklizený, což si vyžádalo naprosto minimální námahu, a před kuchyní jsou vyskládány mísy s různými druhy pomazánek a džemů. Zanedlouho je po nich a velká část těch, kteří vylezli ze svých stanů nebo právě dorazili, se shromažďuje pod modrým šapitó, kde se chystá ranní plénum. Tam se zopakuje základní plán celého dne, a nic tedy nebrání tomu vyrazit do akce.

Nad tábor přilétá policejní vrtulník, který nás po většinu dne neopustí. První důležitou akcí dne je oficiálně oznámený „Pochod za limity, konec doby uhelné a čistou budoucnost“. Za hluku ze vzduchu demonstrované policejní přítomnosti se na ústředním prostranství tábora shromažďují jeho účastníci. Utváří se čelo s obřím transparentem „Limity jsme my!“ a novináři si přicházejí pro své první snímky.

Může se tedy vyrazit. Aby bylo byrokracii učiněno zadost, čelo a chvost pochodu „řídí“ organizátoři kreativně označení různými hodnostmi, které nemají ve skutečnosti žádný smysl. Zdatně jim sekundují členové policejního antikonfliktního týmu, kteří mají skutečné hodnosti, o jejichž smyslu možno vést dlouhé disputace.

Ze silnice záhy zahýbáme na stezku a míříme k dolu ČSA, který se nachází ve vlastnictví Severní energetické, v níž je zainteresovaný miliardář Pavel Tykač. Pro náročnost pochodu se po nějaké době odděluje skupina rodičů s dětmi a vrací se do tábora. Ostatní pokračují na hranici dolu. Apokalyptičnost výhledu na obří odstavené i funkční těžební stroje v obrovské jámě dokresluje přítomnost obrněných policistů na koních, kteří zřejmě hlídají, aby Tykačovi důl nikdo neukradl. Tuto početnou soukromou ochranku placenou ze státního rozpočtu pak doplňuje jediné terénní vozidlo s dvoučlennou posádkou soukromé ochranky, která je placena z peněz korporace.

S dolem v pozadí (možno brát i dvojsmyslně) došlo na příležitost udělat nějaké mediálně vděčné snímky. Vždyť to je jeden ze záměrů Klimakempu – dostat téma klimatické změny a s ní souvisejícím fosilním průmyslem do veřejné debaty. Velká část aktivistů a aktivistek se oblékla do bílých overalů doplněných o červený pruh, který při spojení do lidského řetězu vytvořil několikasetmetrovou symbolickou limitní hranici těžby. To vše doplněné o transparenty s nápisy „Smash wage labour, save the climate“, „Změňme systém, ne klima!“, „Na mrtvé planetě nejsou pracovní místa“, „Vegánstvom proti zmene klímy“ či „Klimatickou spravedlnost“, které jak je patrné nereflektovaly jen environmentální dopady klimatické změny, ale také ty sociální a nepoukazovaly jen na fosilní průmysl, který je pouze jednou, i když asi nejvýznamnější příčinou problému.

Než novináři pořídili snímky, krátil si lidský řetěz čas skandováním a vlnami, načež jsme vyrazili dál. Pochod připomínal spíš hromadný výlet v parném letním dni, a ve stínu lesní pěšiny byl poměrně příjemný. Po nějaké době jsme chvíli po poledni dorazili do Černic, kde jsme na sebe mávali s místními a abychom neblokovali místní autobusy, šli jsme po jedné straně silnice. Nebylo to však nic platné, jelikož dopravu blokovala policie, která se to vůbec snažila místním obyvatelům po celou dobu konání Klimakempu co nejvíc znepříjemňovat.

V Černicích na nás čekalo několik autobusů. Nikdo pořádně nevěděl, co se bude dál dít, což sice bylo nepříjemné, avšak vzhledem k další plánované akci občanské neposlušnosti nezbytné. Naskládali jsme se tedy do busů a jeli směrem k táboru. Ten jsme ale minuli a pokračovali za mohutného policejního doprovodu na Litvínov přes Most až na parkoviště do Brňan. Tady vyběhli do overalů navlečení aktivisté a bez velkého zdržování si to namířili přímo do dolu Bílina.

Bylo vtipné sledovat kvantum policejních dodávek, které na parkoviště taktéž najely, avšak dostatečně potřebnou dobu zůstávali v nečinnosti, protože jim evidentně chyběly rozkazy a nebyly na danou situaci přes veškeré mohutné přípravy a nasazení připraveni.

Tady ale už začíná jiný příběh, ten neohlášený. Kdo se akce občanské neposlušnosti neúčastnil, mohl se jedním z autobusů vrátit do tábora a pomáhat s jeho chodem či druhým vyrazit na menší ohlášenou demonstraci před elektrárnou v Ledvicích.

Související odkazy:
Změňme systém, ne klima!
A3: Za klimatickou spravedlnost

2.7.2017 3.7.2017 -kl-

Ekologie Z domova Protesty