… aneb chytrá horákyně na tripu (bez tripu). Recenze na publikaci „Anarchie & alkohol“ od CrimethInc.

V únoru se mi dostala do rukou útlá brožura s názvem Anarchie & alkohol z produkce kolektivu CrimethInc. Původně tento text spatřil světlo světa v roce 2003. V češtině byl vydán koncem loňského roku a dost dobře nechápu proč. Pokud snad nešlo o nějakou zakletou ironii. Brožura se totiž zatím osvědčila především jako studnice zábavy během čtení vybraných pasáží v hospodě u piva.

Publikace se skládá ze dvou částí. Ta první je jakýmsi pokusem o agitku dovnitř aktivistického hnutí proti chlastání. Tento pokus by možná nebyl špatný, kdyby nebyl relativizován tolika neohrabanými způsoby. Skoro se zdá, jako by si autoři hráli na chytrou horákyni, která nechodí ani oblečená, ani nahá a nejezdí ani vozem, ani nechodí pěšky. Prohlašují, že nejsou „tolik proti opilosti, jako spíš proti chlastu“ a na vysvětlenou dodávají: „… pro nás je život neustálou oslavou, kde jeden nepotřebuje žádné povzbuzení a ze které nepotřebujeme žádný odpočinek.“ Pak už není těžké zvolat: „Proti opilství a za opilost! Spalte obchody s chlastem a postavte na místo nich dětská hřiště!“

To, že pijeme alkohol, je zjevně mocenské spiknutí, kdy nám naši páni říkají „Život stojí za hovno, ožer se“. A puritánští abstinenti jsou jen výjimky, které potvrzují pravidlo, kdy vůči falešnému potěšení kladou falešnou rezervovanost. A vězte, že bez revoluce se ze závislosti nedostanete: „Anonymní alkoholici jsou například jednou z dalších instancí kvazi-náboženské organizace, která vyplňuje sociální potřeby, které by měly být již poskytovány anarchistickými samosprávnými komunitami.“

Dle uvedeného si asi uděláte obrázek, že o reprezentativní analýzu problému, jakým je alkohol, rozhodně nepůjde. Dá se vyčíst pochopitelná motivace: „Každý blbý anarchistický projekt, kterého jsem se zúčastnil, byl skoro nebo úplně zničen díky alkoholu.“ Jenže řešením by nemělo být ideologické mudrování o zlém kapitalismu, který nás chce vidět na sračky. Alkohol a další látky mají své kulturní vazby, které nemusí nutně vycházet z nějaké mocenské hierarchie. Vztah k alkoholu také nabývá individuálních rozměrů, a nedá se tudíž odbýt nějakou ideologickou poučkou. A vytváří-li alkohol problém v nějaké komunitě, je potřeba ho v této komunitě také řešit a nevymlouvat se na démona v rukou kapitálu. Jestliže by mělo jít o to postavit se kapitálu, pak by bylo nutné pod praporem DIY odmítnout jedno z hesel brožury: „Místo piva pojďme vařit potíže!“

Pokud by se vám první část brožury zdála přitažená za vlasy, pak ta druhá je už naprostá bizarnost. Myslel jsem, že primitivistické blouznění bylo odváto s devadesátými lety. S hrůzou jsem se ale během četby ocitl uprostřed šílené konspirační teorie. Jako každá taková splňuje hned několik atributů – tváří se vědecky, zaměří se na jednu věc a vymodeluje z ní celou historii, odhaluje motivace takového konání a oceňuje schopnost spiklenců zůstat neodhaleni, ale především absolutně ignoruje skutečnosti, které samy o sobě teorii vyvracejí nebo alespoň zásadním způsobem zpochybňují. A nesmí se zapomenout na preventivní odmítnutí předvídaných oponentů: „Profesionální historikové a jejich následovníci, otroci otroků, mohou namítnout, že tento text je subjektivní a plný chyb, ale potom je dobré se ptát, která z jejich historií není?“

Jak to tedy je? „Historie civilizace je historie piva. (…) aby se ujali moci páni a dozorci, kteří se postarali o to, aby často opilí a neschopní členové kmene vykonávali pracné úkoly usedlého života. (…) A proto pod zkaženým patronátem alkoholu byl počat Stát. (…) vyprovokovat řadu válek, které byli naneštěstí schopni vyhrát opilci díky vojenské efektivitě jejich autokratických armád (…) Celý starověký svět byl ztracen v kolektivní kocovině. (…) Jak papežové, tak první císaři (…) doufali, že připraví dokonalý nápoj k omámení jak své mysli, tak mysli svých podaných. Zrod kapitalismu a národních států započal společně s komercionalizací piva…“ Rovnice je tedy jasná, jestliže vám vadí kapitalismus, stačí „zastavit příval alkoholu, který znehybňuje masy“ – a je vyhráno.

Má-li platit tvrzení, že „všude tam, kde zvítězilo opilství, zvítězil i Bůh a Stát“, znamená to, že třeba o takovém islámu nesmí být v brožuře ani zmínka. Aby ale legrace nebylo málo, dozvíme se, že vedle zlého alkoholu je také jakýsi dobrý alkohol, jejž připravovaly čarodějnice, které byly „na základě heretického vaření piva“ upalovány, a tím „byla zničena poslední centra nezávislého a kreativního vaření“. Po chmelovém pivu byli třeba takoví „němečtí rolníci a námezdní dělníci neschopni jakékoliv vzpoury“. Když ale lidé chlastali u čarodějnic, „všechno ponížení ze strany kněží a králů se v nich začalo hromadit a stoupat jim do hlav, což vyústilo do vzestupu odporu proti nim“.

Pokud chcete nějaký tvrdý důkaz zhoubného působení pivnic, tak tady jeden za všechny: „… možná si čtenáři vzpomenou, kde Hitler započal svůj vzestup k převzetí moci nad Německem.“ Takže teď už víme, „že alkohol hrál klíčovou roli v epidemii fašismu, rasismu, imperialismu, kolonialismu, sexismu a patriarchátu, třídní nadvládě, nekontrolovatelného technologického rozvoje, náboženských pověr a mnoha dalších špatných věcí“. V důsledku toho „jsou národy celého světa (…) drženy v bezmoci stálým přísunem chlastu“.

Když už v rámci anarchistického hnutí někdo něco vydává, nebylo by od věci, kdyby si to také přečetl. A to ani ne tak kvůli množství gramatických chyb, jako spíš s ohledem na obsah. Jestliže by se anarchisté a anarchistky měli vyvarovat něčeho víc než alkoholu, pak je to rozhodně snaha vysvětlovat veškeré aspekty života člověka a společnosti přes ideologický filtr. Konspirační teorie je totiž jen důsledek takového způsobu myšlení a jednání.

Je možné, že si autoři textu při střízlivění ze své nealkoholické opilosti, uvědomili, že nebetyčně plácají, a dodali: „Tento text je více karikaturou na polemiky, které se objevují v anarchistické tradici, než seriózní počin.“ Další dovětek ale jasně vypovídá o tom, že k vystřízlivění mají ještě daleko: „Není to postoj celého kolektivu. Někdo kdo právě pracuje na nějaké důležité práci pro CrimethInc. je možná zrovna našrot (…) a je to v pohodě!“

Anarchie & alkohol. Prosinec 2016, 40 stran

27.2.2017 -jk-

Recenze