Malé tajemství o zemi neomezených možností

V době svátků, kdy se po celém světě scházejí rodiny kolem plných stolů, pro miliony Američanů začíná jiný, mnohem méně radostný scénář. Budou hladovět a jídlo pro ně znamená každodenní boj o život. Podle organizace Feeding America více než 42 milionů lidí v USA trpí hladem.

Na pozadí faktů o oživení ekonomiky, nízké úrovni nezaměstnanosti a téměř neexistující inflaci zůstává faktem, že téměř každý sedmý Američan jde každý večer spát o hladu. Podle statistických údajů amerického ministerstva zemědělství 15,8 milionů amerických domácností – což je 12,7 procent jejich celkového počtu – mělo v minulém roce alespoň nějakou dobu nedostatek jídla.

Je to menší číslo než před dvěma lety. Tehdy 14 procent domácností nemělo adekvátní stravu (ministerstvo tomu říká „potravinová nejistota“). Přesto letošní počet zůstává mnohem vyšší, než byl před deseti lety. K tomu je třeba doplnit fakt, že koncem tohoto roku zhruba milion Američanů přišlo o příspěvky na jídlo v důsledku změny zákona.

Statistika mluví sama za sebe. V minulém roce vláda vyčlenila 74 miliard dolarů na příspěvky na jídlo, což je asi dvakrát víc než v roce 2008. Odborníci říkají, že hlad zůstává stabilním problémem, protože miliony Američanů dál nemají dostatek peněz kvůli krizi a mnozí jsou stále bez práce. Podle listopadových údajů 95 milionů Američanů nemá zaměstnání. Mnozí z nich jsou sice důchodci, ale různé faktory naznačují, že tato tendence bude pokračovat.

Výsledkem je, že potravinové banky, polévkové vývařovny, kostely a další zařízení poskytující jídlo lidem v nouzi po celé zemi oznamují, že potřebných lidí se objevuje mnohem víc než kdy dřív. Asi ještě znepokojivější je fakt, že jejich služby využívá rostoucí počet rodin patřících k tzv. pracující chudině a stále více starých lidí.

„Stále tu přežívá povědomí, že potravinové banky a polévkové vývařovny jsou jen pro bezdomovce, ale tak to vůbec není,“ říká Margarette Purvisová, prezidentka a výkonná ředitelka Potravinové banky města New York, jedné z největších a nejaktivnějších v zemi. „Ve skutečnosti hodně lidí spoléhá na tyto zdroje, aby jako bezdomovci neskončili.“

Mezi nejohroženější v tomto klimatu patří děti. Podle údajů Centra pro rozpočtové a politické priority, nezávislé výzkumné skupiny, jejímž cílem je zmírnění chudoby, 20 milionů dětí v USA (tedy téměř každé čtvrté dítě) dostávalo v roce 2016 příspěvky v rámci Programu doplňkové výživové pomoci (SNAP), známé více jako známky na jídlo [u nás za meziválečného kapitalismu tradičně známé jako žebračenky – pozn. afed.cz]. Díky těmto příspěvkům mohou děti lépe prospívat ve škole, mají lepší zdraví a materiálně jsou na tom pak jako dospělí lépe než děti žijící v rodinách s chronickým nedostatkem potravin.

Oživení ekonomiky tedy jen ukázalo, že ne všichni se „uzdravili“ stejně a že ve skutečnosti miliony Američanů dál trpí nedostatkem financí. Tento rozdíl je jednou z hlavních příčin hladu jako těžko řešitelného problému. Představitel Feeding America, národní sítě potravinových bank, která pomáhá každoročně 46 milionům lidí, Ross Fraser říká, že nerovnoměrné ekonomické oživení zasáhne nejsilněji ty nejchudší Američany. „Když se ekonomika dostane do potíží, první, kdo tím viditelně trpí, jsou ti s nejnižšími příjmy,“ připomíná. „A ti jsou také poslední, jejichž život se zlepší, když se zlepší stav ekonomiky.“

Doklady, že tento scénář je věrohodný, se objevují po celé zemi. Fraser neustále slyší od sítě potravinových bank Feeding America, že i když mnoho lidí znovu našlo práci, „za danými čísly se skrývá fakt, že mnoho těchto pracovních míst znamená v podstatě jen minimální mzdu. Pokud lidé nemají dobrý příjem, nakrmení rodiny se stává bojem o život.“

Podle aktuálních údajů Institutu ekonomické politiky mezi lety 2000 a 2015 mzdy „nižších“ 60 procent pracujících mužů zůstaly na předcházející úrovni nebo se snížily a větší část zvýšení mezd připadla na „vyšší“ kategorie. David Lee, výkonný ředitel Feeding Wisconsin to vyjádřil slovy: „Dobře placená práce je nejlepším prostředkem proti hladu.“

Osmačtyřicetiletá Yolanda Vega to všechno dobře zná. Matka samoživitelka žije ve Východním Harlemu v New Yorku a má 21letého syna a 17letou dceru. Přišla o práci zdravotnice v říjnu a teď využívá pomoc programu SNAP. „Nevím, co bych dělala bez těchhle známek na jídlo,“ říká. „S nimi mám prostředky na nákup jídla pro děti.“

Dostává něco málo přes 500 dolarů měsíčně a kupuje jen to nejnutnější pro rodinu. Někdy se jí podaří koupit čerstvou zeleninu a ovoce na farmářském trhu, kde díky poukázkám SNAP dostane zpátky dva dolary za každých pět utracených. „Chci si zase najít práci, ale teď bych bez těchhle známek nevyžila,“ zdůraznila.

Hladovou krizi ještě komplikují změny na federální a státní úrovni. Výběr lidí, kteří mají nárok na SNAP, se zpřísnil a pro některé se stala tato pomoc nedostupná. Většina nezaměstnaných práceschopných dospělých, kteří nemají vyživovací povinnost dalších členů rodiny, má právo jen na poukázky na tři měsíce každé tři roky, pokud nepracuje dvacet hodin týdně nebo se neúčastní rekvalifikačního programu. V době poklesu ekonomiky, kdy byla nezaměstnanost vysoká a rekvalifikačních programů bylo málo, mohly státy požádat o výjimku z těchto pravidel a mnozí guvernéři to i udělali.

Nyní ale ministerstvo zemědělství, které na program žebračenek dohlíží, oznámilo, že více než čtyřicet států zavede časové omezení aspoň v některých oblastech. To znamená, že miliony lidí, kteří měli na příspěvek nárok, ho už mít nebudou. Podle Centra pro rozpočtové a politické priority 500 tisíc až jeden milion Američanů přijde o tuto podporu koncem letošního roku, kdy budou zavedena časová omezení.

Wisconsin je jedním ze států, kde už výjimky nefungují. Podle Davida Lea z Feeding Wisconsin tento stát zrušil výjimky omezení v roce 2014 a výsledkem je 120 tisíc lidí bez práva na známky na jídlo. Politici tak prý chtěli chudé nakopnout, aby se vrátili do práce. Podle Lea je to problematický argument, protože tihle lidé často dost obtížně najdou práci. Nabízené rekvalifikace je například reálně nepřipraví na práce, které jsou případně k dispozici.

Jiné státy jdou nad rámec omezení. Stát Missouri letos přijal zákon, který umožňuje účast v programu SNAP každých 5 let, nikoli 4 roky jako dříve, a guvernér Paul LePage ve státě Maine zrušil žebračenky úplně s tím, že jde o vyhazování státních peněz.

Některé státy přesto zvolily opačný směr. Když v roce 2014 zákon omezil výdaje na SNAP, 53 tisíc obyvatel New Yorku by bylo přišlo o své známky na jídlo. Guvernér státu Andrew Cuomo ovšem zrevidoval státní rozpočet tak, aby k uvedeným škrtům nedošlo. Změnil i pravidla tak, aby tuto pomoc mohlo dostávat více rodin. Podle Purvisové nejde o politické kroky, ale o změny, které uznávají realitu dnešní chudoby a hladu i to, že hodně pracujících rodin potřebuje pomoc, aby měly na stole jídlo.“

Samozřejmě, že když federální vláda a státy změní program boje s hladem, má to přímý a těžký dopad na skupiny, které pracují v oblasti sociální podpory obyvatelstva. Musí být nápaditější a hledat nové zdroje. Proto Feeding America nedávno zahájila novou iniciativu pod názvem Meal Connect. Je financovaná z 1,6milionového grantu od Googlu a jde o on-line program pomáhající zachránit nezkonzumované jídlo, které by se jinak vyhodilo.

Například pokud v menším řeznictví na konci otevírací doby zbude mleté maso, které je třeba rychle spotřebovat, lze zjistit, jestli není v blízkosti potravinová banka nebo kantýna, kde by maso mohli použít, a nabídnout ho. „Záchrana těchto malých množství jídla může reálně pomoci,“ říká Fraser z Feeding America, podle nějž je program teď ve fázi beta-testování. Od jeho zahájení v tomto roce bylo zachráněno 100 tisíc tun jídla. Feeding America také rozšiřuje partnerství s firmami jako Target, Safeway, Sam’s Club a dalšími, aby zachránila výrobky, kterým končí záruční lhůta.

Na jaře Potravinová banka v New Yorku zahájila program nazvaný Zelené chodníky, který se snaží dostat čerstvou zeleninu a ovoce do čtvrtí, kde si je jinak nemohou dovolit. „I když jsme měli čerstvé potraviny, některé potravinové banky je nebraly, protože je neměly kde skladovat,“ říká Purvisová. „Teď jsme za peníze od sponzora opatřili chladicí vozy, které můžou čerstvou zeleninu vozit do těchto čtvrtí.“

Možná nejslibnějším aspektem v boji s hladem je odhodlání organizací, reagujících na tuto krizi, být o krok napřed, nezávisle na tom, jak velký je počet potřebných…

Zdroj:

http://www.cnbc.com/2016/12/13/americas-dirty-little-secret-42-million-are-suffering-from-hunger.html

23.12.2016 Zahraniční sekretariát AF

Ze světa Práce