Bez šéfů

K druhému setkání samosprávných podniků

Zhruba tři sta lidí se na podzim zúčastnilo druhého setkání ve Středomoří, nazvaného Ekonomika pracujících, které bylo zorganizováno v továrně VioMe v Soluni. Během setkání proběhly diskuse, semináře a pléna. Kromě účastníků z Řecka přijeli pracující z dalších zemí včetně Španělska, Francie, Itálie, Německa, Polska, Chorvatska, Bosny, Srbska, Turecka, Kypru, Británie, Argentiny, Kolumbie a Mexika.

Ve srovnání s prvním setkání, které pořádalo v Marseille družstvo Fralib, vzrostl počet delegátů továren spravovaných pracujícími. K Fralib, VioMe, Officine Zero a Ri-Maflow od minula přibyly podniky z Balkánu: DITLA z Tuzly (Bosna a Hercegovina) a ITAS-Prvomajska z města Ivanec v Chorvatsku. Nemohli se žel dostavit dělníci továrny Kazova z Turecka (o Kazově viz např. text v Existenci 4/2014).

Přibyla síť družstev a samosprávných projektů v různých odvětvích od zemědělství přes vydavatelství, uměleckou a hudební oblast, až po ubytovací a stravovací zařízení či spotřební družstva.

Přítomné zaujaly zejména aktivity ve Střední a Jižní Americe. Hugo Cabrera z tiskárny Campichuelo detailně vyprávěl o obnovení práce v tiskárně a vyzval k ostražitosti a solidaritě vzhledem k nové vlně represí vůči podobným projektům ze strany argentinské vlády prezidenta Mauricia Macriho. Mexický profesor Juan Melchor Román, člen CNT, mluvil o zkušenosti družstev učitelů a problémech, které se objevují kvůli politické situaci v Mexiku. Profesor Andrés Ruggeri z Argentiny, koordinátor programu Otevřená fakulta, který organizoval v roce 2007 první setkání podobného druhu, představil obsáhlejší přehled ekonomického hnutí pracovníků, uvedl fakta z Latinské Ameriky (Uruguay a Mexiko) a vyzval k založení sítě k organizování regionálních setkání v Africe a Asii. Přes Skype proběhlo spojení s místopředsedkyní Ženské ekonomické komise Syrského Kurdistánu, která promluvila o činnosti družstev (tvořených převážně ženami) v této oblasti.

Během tří dnů pracovníci z různých podniků zhodnotili problémy při založení sítí včetně možnosti a mezí samosprávy, vnitřní demokracie a formy rovného řízení podniků. Mluvilo se i o způsobech rozdělování, cenové dostupnosti pro sociálně slabé, kvalitě výroby, sociální funkci různých projektů nebo otevřenosti ve vztahu k místním regionům. Nakonec plénum účastníků vzneslo řadu politických a praktických návrhů, které formulovali především pracovníci VioMe (o VioMe viz např. text v Existenci 4/2013). Bylo rozhodnuto, že formy organizace musí skutečně odpovídat ekonomice pracujících, takže je nutné jasně rozlišovat mezi podniky, které jsou družstvy jen právně, ale ve skutečnosti používají nové formy vykořisťování nebo obyčejné zaměstnanectví. Návrh pracovníků ze Soluně počítá s respektováním dvou kritérií: všichni pracovníci musí být členy družstva a mezi pracovníky různých profesí v družstvu musí existovat absolutní rovnost (jak v přijímání rozhodnutí, tak v placení za práci). Milánská továrna Ri-Maflow s cílem zobecnit různé zkušenosti družstev navrhla pět kritérií pro samosprávné kolektivy pracujících: antifašistický, antisexistický a antirasistický princip; suverénní plénum volící zástupce, kteří mohou být kdykoli odvoláni a vyměněni; důraz na ekologický aspekt; respekt k nejsložitějším sociálním kategoriím (ženy s dětmi, migranti, invalidé); způsoby politického a profesionálního rozvoje nových členů.

Co se týče konkrétní organizace, probíraly se dvě otázky: vytvoření fondu vzájemné pomoci pracovních družstev a ustavení nezávislé distribuční sítě různých produktů. Rozhodlo se, že se budou organizovat konkrétní experimenty a pracovní skupiny pro sumarizaci návrhů a jejich pokud možno okamžitou realizaci.

Síť vzniklá před několika lety díky argentinským továrnám obsazeným a spravovaným jejich pracovníky dnes prožívá nový rozkvět. Praxe práce bez šéfů, která vyrostla z odporu proti prekarizaci trhu práce a dlouhé tradice boje dělnického hnutí proti odcizení a vykořisťování, dále roste, rozvíjí se a vytváří nové kontakty. V době, kdy politické „alternativy“ zjevně odmítají radikální transformaci ekonomiky, samospráva ve výrobě i ve službách představuje naději na změnu „tady a teď“. Zvolená cesta je dlouhá, ale setkání v Soluni na ní učinilo další krok vpřed.

Zdroj:

http://www.aitrus.info/node/4838