Praha: černý protest

Před polskou ambasádou proběhl první protest proti přijetí protipotratového zákona.

Středověk neskončil, středověk trvá… vybavila jsem si známý refrén hitu, poté co se internetem začaly šířit zprávy, že v polském Sejmu prošel k prvnímu čtení zákon drakonicky omezující přístup polských žen k interrupcím.

Oproti současnému stavu v Polsku, kdy je možné, aby žena podstoupila interrupci v případě ohrožení svého zdraví či života (či v případě, kdy je plod malformovaný, nebo je-li těhotenství následkem prokázaného /sic!/ znásilnění či incestu), se rozhodli polští zákonodárci pustit do rozpravy variantu, kdy by už tak krutý zákon dále přitvrdil až k úplnému zákazu. Ponechána by zůstala jen výjimka akutního ohrožení života matky. V duchu si říkám, co je asi přimělo k tomu poslednímu drobnému ústupku?

Ženy v Polsku a solidárně s nimi i v zahraničí se začaly chystat k protestům. V Česku se k protestům rozhodla připojit progresivní část politické veřejnosti, zastoupená zelenými, pirátkami, sociálními demokratkami, nepřekvapivě též anarchistkami a dalšími stoupenkyněmi radikální levice i odborů.

K polské ambasádě do Valdštejnské ulice jsem 26. 9. v pondělí proti „našim černo-rudým zvyklostem“ dorazila půl hodiny před oficiálním začátkem. Na místě v tu chvíli byla jen první z organizátorek Lydie Franka Bartošová, členka pirátské strany, ale další organizátorky dorazily během patnácti minut a akce začala včas, což, nerada se opakuji, není na tuzemské aktivistické scéně úplně zvykem. Postupně se sešlo půl druhé stovky lidí v černém ošacení s pikety, vlajkami a drátěnými ramínky (nástrojem pokoutního provádění potratů). Mezi shromážděnými měly ženy nejméně dvoutřetinovou většinu. První projev přednesla Lydie F. Bartošová a byl to projev úderný a radikální, což mě mile překvapilo, protože my anarchisté máme piráty tak trochu za konformisty. V jejím projevu zaznělo mimo jiné toto: „Politika státu by měla být v zájmu lidí, kteří v něm žijí. Návrh, který projednává polský Sejm, toto podle nás nesplňuje. Kdokoliv chce zotročovat ženy, snaží se mít v moci jejich plodnost. Sterilizací, nuceným těhotenstvím, nucenými či naopak zakazovanými interrupcemi. My ženy jsme srdcem společnosti. Dokud budou ženy legálně znásilňovány, je marné usilovat o mír. Dokud budeme utlačovány, budeme trpět všichni… Se znepokojením pozorujeme napříč Evropou vzestup autoritářských a paternalistických tendencí. Jejich součástí je i tlak na potlačování již jednou tvrdě vybojovaných ženských práv.“ Za sociální demokratky promluvila Magdalena Pospíchalová, za zelené pak Monika Horáková, za Českou ženskou lobby Hana Stelzerová. Ve všech projevech zazněly výzvy k solidaritě, k sebeorganizaci a k nepolevování v boji, protože jen ta práva, která jsou trvale obhajována a střežena, jen ta je možné si udržet.

Velice silná byla performance Lucie Hradecké ze Zelené re/vize, která přednesla svůj projev se zdviženou zakrvácenou pěstí, v níž třímala menstruační tampon, který pak s cedulkami „Moje tělo, moje volba“ a „Má krev Vaše ostuda!“ hodila přes plot na pozemek ambasády. Přihlížející policisté se ji pokusili pokutovat, ale v téže chvíli začali účastnici protestu věšet drátěná ramínka na plot, čemuž se policie rovněž snažila bránit. Někteří protestující též naházeli ramínka za plot, a pokud je mi známo, pokutu policie nakonec neudělila nikomu. Kromě zmíněných žen promluvil i předseda pirátů Ivan Bartoš, který hned zkraje projevu zdůraznil, že na shromáždění přišel jako soukromá osoba. Uvedl, že útok na ženská práva je projevem širšího posunu společnosti k autoritářství, se kterým on rozhodně nesouhlasí, třebaže sám sebe nepovažuje za radikálního feministu. Za tento dodatek sklidil od přítomných kritické poznámky.

Krátce poté, co Petr Zewlakk Vrabec pořídil skupinové fotografie, se protestující pokojně rozešli. Další černý protest se bude konat v sobotu 1. 10. ve 13 hodin na Palackého náměstí.