Анархистская федерация

Jiný svět je možný

Proslov připravený ČSAF, který zazněl 17. listopadu na pražské demonstraci.

Proslov připravený ČSAF, který zazněl 17. listopadu na pražské demonstraci:

Sešli jsme se tu u příležitosti 25. výročí listopadových událostí, které vedly k pádu bolševického normalizačního režimu. Šlo o skvělé okamžiky, při nichž docházelo ke spontánním projevům sebeorganizace. Šlo o okamžiky plné nadějí. Zbavili jsme se stísňujícího režimu, jemuž vládla jedna strana. Zdálo se, že můžeme oslavovat.

Jenže tahle pohádka neměla šťastný konec. Jednohlavý drak se odbelhal na smetiště dějin a jeho místo zaujala vícehlavá saň. Jednotlivé hlavy této saně spolu zdánlivě soupeří v rámci údajných svobodných voleb, které byly jedním z ústředních listopadových hesel. Jenže hlavy této saně mají společné tělo, kterým je kapitalistický režim. A saň chce žrát, ber kde ber… bez ohledu na lidi jako jednotlivce, na společnost jako celek, nehledě na přírodu.

Celá ta léta jsme nabádáni k utahování opasků, zatímco majetek státu a veškerá průmyslová struktura spadly za přispění aparátčíku bývalého režimu do rukou sametové oligarchie. Celá ta léta dochází k zavádění legislativy, která na úkor pracujících slouží velkému byznysu. A když velký byznys narazí na své limity a továrna za továrnou padají jak domečky z karet, opět jsme to my neprivilegovaní, na jejichž ramena padá vina. Nakonec jsme to zase my, kdo splácí účty, a legislativa je dále reformována a veškerá rizika trhu jsou přenášena na ty, co nevlastní ani své domovy.

Dočkali jsme se doby, kdy jsou vedle sebe prázdné domy a lidi bez domova, hrstka miliardářů a masy lidí, kteří ať pracují sebevíc, stejně jsou nuceni žít z ruky do huby. Dočkali jsme se doby, v níž žebříčku hodnot vévodí peníze. Zdánlivými šťastlivci jsou ti, co přijali za svou novodobou ideologii vzájemné konkurence mezi lidmi, smyslu života v konzumu a dokazování si nadřazenosti prostřednictvím rasismu a nenávisti vůči těm nejslabším. Šťastlivci jsou ti, jejichž největším problémem je, že jejich prezident mluví sprostě.

Tak jako je stát především garantem právě platné pravdy těch, co vládnou, je i státní svátek jen formálním potvrzením této „pravdy“. My, kteří jsme se tu dnes sešli, nepatříme k přikyvovačům ani ideovým příznivcům moci. Je pro nás zároveň směšná i urážlivá úporná snaha mocných přivlastnit si dějiny tím, že se do nich nechají začlenit jako hrdinové. Dělala to každá moc a dělá to i ta dnešní. My se ale nebudeme klanět ani fasádě tohoto politického systému a jeho výdobytkům: chudobě mlčenlivé většiny a bohatství partičky amorální kariéristů.

Bohatství a moc za každou cenu se tu prosadily na úkor lidské důstojnosti a svobody. Svoboda je ale nedělitelná! Je-li někomu přisouzena politická a sociální bezvýznamnost proto, že žije v bídě, a je-li mu to mocnými dokonce dáváno za vinu, je naší povinností protestovat. Je naší povinností podrývat cynismus a aroganci moci naší každodenní činností, příkladem vlastního postoje a jednání. V mezích zákona nebo mimo něj.

Jiný svět je možný!

Praha
Версия для печати 18.11.2014 Hnutí 17. listopadu

Что пишут на других сайтах

Ссылки