Vítám vás na dnešní demonstraci a děkujeme, že jste přišli.

Konference několika čelných figur současného establishmentu nás donutila sejít se zde i v tomto lehce mrazivém počasí. To jim zazlíváme ze všeho nejméně. Konference „Dny EU a USA“ se zúčastní několik představitelů vrcholné elity globálního kapitalismu, přímo odpovědných za zločiny proti lidskosti, sociální útlak, války a utužování represivního režimu.


Dny EU a USA jsou soukromou prestižní akcí s jediným cílem – ziskem pořádající agentury Czech Teleaxis. Společenská a podnikatelská smetánka si za vstupné 750 EURO může poslechnout rozumy velitele invaze do Iráku a Afghánistánu Tommyho Frankse, bývalého ministra spravedlnosti USA Johna Ashcrofta, expremiéra Velké Británie Johna Majora, španělského expremiéra Aznara a bývalého starosty New Yorku Giulianiho. Pro ně bude konference snobskou příležitostí vidět naživo jedny ze symbolů agresivního postupu globálního kapitalismu v poslední době, možnost osobně se setkat se svými vzory, které umějí být ještě úspěšnější ve vykořisťování pracujících, ještě tvrdší v postupu proti neprivilegovaným vrstvám a ještě rychlejší při ekonomické rekolonizaci třetího světa.

Pro nás je konference „Dny EU a USA“ něčím zcela jiným. Je to do nebe volající drzost a facka do tváře všech obyčejných lidí. V Praze se schází výkvět celosvětové galerky, elita globálního kapitalismu zodpovědná za nevábný stav světa.

Hospodářská nenasytnost zemí tzv. Západního světa zapříčiňuje neustále se zvětšující rozdíly mezi chudnoucí masou neprivilegovaných lidí a bohatnoucí elitou. Ekologická devastace dosahuje stádia, které nemá obdoby a ke kterému nezná dnešní systém řešení. Hrozbu ekonomické krize uvnitř tzv. Bohatého západu jsou řešeny agresivní vojenskou politikou, vedením válek pod záminkami boje proti terorismu a demokracie. Ta tak řečená demokracie je přitom právě v období údajného boje proti teroru oklešťována vnitřně bezpečnostními zákony. Osoby, které budou hlavními hvězdami konference, jsou čelními představiteli a architekty současné podoby společnosti.

John Major jako nástupce železné lady Margaret Thatcherové, která byla mimo jiné hostem jednoho z minulých ročníků Dnů EU a USA, pokračoval v asociální pravicové politice britských konzervativců, která měla na svědomí zhoršení životních podmínek velké části britské společnosti. Za jeho vlády byly rovněž připraveny a v praxi uvedeny zákony zakazující technoparty. Tyto zákony se staly vzorem pro další pokračovatele protitechnařské inkvizice po celé Evropě. Lidem v Británii došla s Majorem trpělivost během zavádění tzv. Daně z hlavy, Poll tax, kdy v polovině 90. let vypukly při protestech proti Poll tax rozsáhlé pouliční nepokoje.

Dalším hostem konference je Rudy Giuliani, americký konzervativec, bývalý starosta New Yorku. Oficiální média jej vzpomínají jako hrdinu z doby útoku na New York 11. září 2001. Zrovna tehdy to byl Giuliani, který byl ve funkci a tak to byl on kdo pózoval se slzou v oku u trosek mrakodrapů a se zaťatou pěstí volal že se nevzdá na tiskových konferencích. Už se tolik nemluví o druhé stránce jeho vlády nad New Yorkem. Giuliani prosadil doktrínu nulové tolerance se zločinem, což v praxi znamenalo posílení role policie, rozšíření jejích pravomocí, útok na komunitní život ve městě i mnoho absurdních nařízení jako například zákaz tance v barech. Výsledkem podpory moci policie bylo její vyzbrojení automatickými zbraněmi, rozšíření atmosféry strachu, rozšíření pravomocí policie na nevídanou mez, ke které se váže i nárůst sebevědomí policie. To vyústilo v šikanu nepohodlných z řad rasových či sociálních menšin a několikrát vedlo i ke smrti zadržených.

Generál Franks, další z účastníků konference, byl velitelem invaze do Afghánistánu, která následovala krátce po teroristickém útoku na newyorské mrakodrapy. O této kampani se dnes již příliš nemluví, nicméně bojové operace pokračují v Afghánistánu dodnes. Není jen shodou okolností, že Afghánistán leží na možné trase ropovodů z kaspických nalezišť, stejně tak Irák je zemí spjatou s ropným průmyslem; právě do Iráku proběhla další invaze armády USA a jejích spojenců, opět pod vedením Tommyho Frankse. Válka také pokračuje dodnes, ovšem už bez generála Frankse a i přes Bushovo oficiální ukončení války během propagandistického výstupu na letadlové lodi pouze několik měsíců po začátku války. V obou zemích lidé umírají dodnes.

Dalším hostem Dnů EU a USA je John Ashcroft, křesťanský fundamentalista a republikán. Kromě perliček, jako jeho porážka v senátorských volbách mrtvým kandidátem, je Ashcroft důležitou figurou utužování bezpečnostní politiky po 11. září 2001; během jeho ministrování spravedlnosti v USA byl přijat tzv. Patriotic Act, zákon který představuje nevídané rozšíření funkcí a pravomocí bezpečnostních složek. Nařízení, které by se před 11. zářím zdály neprosaditelné v USA se najednou bez problémů podařilo prosadit, a to tak hladce, že je třeba klást si otázku, kdo měl vlastně z oněch teroristických činů prospěch. Americké bezpečnostní složky dostaly téměř neomezenou moc fízlovat lidi doma i ve světě, odposlouchávat telefony, nabourávat se do počítačů a šmírovat v emailech. Ministerstvo rovněž vybízelo k udávání vlastní občany. Utužení legislativy podle vzoru USA následovalo záhy i v Evropě. A tak i u nás má policie zjednodušený přístup k soukromé komunikaci občanů. Tzv. Protiteroristické zákony v Británii umožňují kupříkladu držet cizince neomezeně dlouho ve vazbě pouze na základě vyslovení podezření z účasti na terorismu. Tato formulka otvírá bezpečnostním složkám mnohé další dveře, které se doposud zdály pevně uzamčeny. Vzpomeňme jen na koncentrační tábor v Guantanamu, nebo zvěrstva z irácké věznice Abu Ghraib.

Další host konference – je jich docela dost žejo? , španělský expremiér Aznar se neváhal ještě ve věku 26 let označit za nezávislého falangistu, tedy fašistu. Nelze říci, že by se tedy nějak styděl za fašistickou éru frankismu. Vzpomeňme dále například jeho šílený Národní vodohospodářský plán, který vyvolal masivní odpor nejen ekologů, ale i široké veřejnosti a lokálních komunit. Stejně jako každá z hvězd dnešní konference má i Aznar svůj díl viny na neutěšeném stavu společnosti, vedených válkách a ekologické devastaci planety.

Na tom nic nezmění ani ohánění se bojem proti chudobě na mítincích kapitalistické elity, ani jejich řeči o míru. Ten pro ně platí vždy jen do příští války. Takovéto lidi v našem městě nechceme, stejně jako je nechceme v žádném jiném městě. Jejich hostitelé by se měli stydět. Vydělávat na neštěstí a útlaku druhých není sice v dnešním světě nic neobvyklého, není to ale omluvou pro takové jednání. Nám jako obyčejným lidem se pak takovéto mítinky pouze hnusí a cítíme je jako urážku a provokaci.

Váleční zločinci, táhněte z Prahy!