Hokejové mistrovství světa z pohledu běloruských anarchistů.

Hokejové mistrovství světa z pohledu běloruských anarchistů:

V pátek zahájené mistrovství světa v ledním hokeji v Minsku už stihlo „potěšit“ nejen obyvatele země, ale i hosty hlavního města. Mnozí zahraniční návštěvníci na sobě pocítili půvab diktátorského režimu: nepohodlné ochránce lidských práv a politiky prostě nepustili do země bez ohledu na údajně otevřené hranice v době konání mistrovství, finským novinářům se snažili znemožnit natočit reportáž, ruským fanouškům nedovolili udělat pochod a všechny, kdo se rádi napijou, zbavili zahraničního piva. Víc než třicet zatčených a desítky vyslýchaných aktivistů různých politických směrů, to patřilo ovšem ještě k přípravám mistrovství.

Hodně představitelů opozice očekávalo liberalizaci poměrů a propouštění politických vězňů před šampionátem, když spoléhali na to, že režim tyto ústupky udělá kvůli zlepšení vztahů se Západem a pokojnému průběhu celé akce. Realita byla jako obvykle trochu jiná. Nejenže politické vězně nepustili, ale ještě zvýšili jejich počet jako výsledek v současnosti nejrozsáhlejších uvěznění a zatýkání aktivistů. A Západ to mlčky spolknul. Bylo by samozřejmě naivní myslet si, že funkcionáři Mezinárodní hokejové federace, kteří udělili Bělorusku právo pořádat mistrovství, netušili, jaká je politická situace v této zemi. Nevíme, čím se při výběru řídili, ale trvalé korupční skandály v Mezinárodním olympijském výboru a ve fotbalové federaci FIFA ukazují, že často o všem rozhodují peníze strčené do kapes lidí zodpovědných za taková rozhodnutí. A když už jednou vybrali, je pozdě bycha honit. Proto byly všechny pokusy o přesunutí mistrovství do jiné země od počátku odsouzeny k nezdaru. Hokej je mimo politiku, jak říkali hokejoví byrokrati. Tím spíš se jí nikdo nebude zabývat, když jde o velké peníze.

A peněz na hokej nebylo málo. Podle novinářů Tut.by je přibližná cena šampionátu 700 milionů dolarů, a to bez výdajů na „bezpečnost“, i když práce represivních struktur v době konání mistrovství (tak jako před ním) bude jistě štědře zaplacena, a bez částek na stavbu mnoha objektů, které přímo s mistrovstvím nesouvisí (urychlená dostavba nové stanice minského metra, studentského kampusu a dalších objektů infrastruktury). Plná cena hokejového turnaje může dosáhnout až 2 miliard dolarů. Na pozadí takových nákladů je zvlášť nápadný případ běloruských zaměstnanců záchranné zdravotní služby, kterým byly slíbeny výrazné příplatky po zimních protestech pracujících ve zdravotnictví. Příplatek za duben dělal 320 350 běloruských rublů a celá výplata 3 746 000 běl. rublů (tj. 370 dolarů). Hokej je jistě důležitější než záchranka, hlavní je vytáhnout se před zahraničními hosty (zdravotníci přece nikam nezmizí).

Jasně že život po mistrovství nekončí. Jen kvalita toho života nemusí být tak růžová, jak nám slibují z televizní obrazovky. Krizi v Řecku mnoho odborníků spojuje s olympiádou, která se tam pořádala v roce 2000, Jihoafrickou republiku vážně vyčerpalo pořádání mistrovství světa ve fotbale, Ukrajina se dlouho neradovala z proběhnuvšího fotbalového mistrovství Evropy a v Brazílii začaly problémy ještě před zahájením MS ve fotbale. Proč si myslet, že Bělorusko nedoplní tenhle smutný seznam, když jsou tu ekonomické problémy už tak dost zjevné?

První zápas šampionátu prohrálo mužstvo Běloruska se zásadním soupeřem z USA 1:6. Jenže tahle porážka není nic ve srovnání s tím, jak Bělorusové znova a znova prohrávají s diktátorem už skoro dvacet let. Mužstvo Lukašenka se zdá neporazitelné, ale šanci na vítězství máme. V první řadě potřebujeme překonat vlastní strach – vždyť zbabělci, jak známo, hokej nehrají.

MS

Zdroj:
http://revbel.org/2014/05/libertarnyj-vzglyad-hokkej-v-politsejskom-gosudarstve/

Prohlášení antiautoritářských skupin ke konání hokejového šampionátu v Bělorusku