Stručné přiblížení událostí, které stály u vyhlášení 1. května coby mezinárodního dne práce.

První máj byl vždy dnem, který má pro anarchisty a anarchistky svůj význam. Jednak jako vzpomínka na chicagské mučedníky, kteří byly popraveni kvůli svým aktivitám v boji za osmihodinovou pracovní dobu, a jednak jako připomínka aktuálních bojů proti sociálnímu útlaku.

Chicago 1886

Svátek práce se slaví 1. května na paměť událostí v Chicagu, jež se odehrály v roce 1886. Toho dne se americké odbory a americký anarchistický deník The Alarm rozhodly zorganizovat den za splnění požadavků osmihodinové pracovní doby bez ztráty platu. 1. květen je tedy vyhlášen za den stávky v Chicagu a hnutí zachvátí i jiná města. Stávkuje přes 300 000 dělníků. 3. května se koná v Chicagu shromáždění. Došlo ke střetům s nestávkujícími, policie zahájila palbu a zabila několik dělníků. 4. května je nová manifestace na Haymarket Square. Tentokrát vybuchla bomba. Policie zahájila palbu. Bilance: asi dvanáct mrtvých, z toho sedm policistů. Kdo hodil bombu? Nikdo neví. Ale podle buržoazního tisku a politických elit je potřeba potrestat anarchisty. Osm aktivistů je zatčeno, z nich pouze dva byli přítomni u výbuchu. Přesto je proces v rychlosti uspořádán a zfalšován…: čtyři z nich jsou oběšeni.
(Zdroj: C. Faber – Anarchismus, příběh revolty)

„Anarchismus nemá ve svém znaku prolévání krve, loupení, jed, meč, naopak tyto neřesti jsou znamením dnešního kapitalismu. Anarchismus značí mír a blahobyt pro všechny. Anarchismus a socialismus znamenají zřízení lidské společnosti na vědeckých principech a odstranění neřestí a zločinů, kdežto kapitalismus je příčinou těchto sociálních nemocí a léčí je tresty.“
(Ze závěrečné obhajovací řeči Augusta Spiese v Haymarketském procesu. Se svými soudruhy Albertem Parsonsem, Adolfem Fischerem a Georgem Engelem byl popraven 11. listopadu 1887.)

May Day

První První máj

V Čechách se konají prvomájové manifestace již od prvního roku mezinárodního vyhlášení tohoto svátku, 1890. Ta nejvýznamnější se ten rok konala v Praze na Střeleckém ostrově. U nás, stejně jako jinde ve světě, museli pořadatelé, mezi nimiž bylo silné křídlo tzv. neodvislých socialistů, kteří se později prohlásili za anarchisty, čelit výpadům měšťáckých listů, českých i německých. Například Národní politika psala: „Je povinností úřadů, aby v této vážné době byla rázným způsobem hned v zárodku uhašena malá jiskérka, než z ní povstane nebezpečný požár, ohrožující majetek a lidskou společnost (...) od lidí bez Boha a vlasti!“ Policie, četnictvo a vojsko měly pohotovost a den před akcí provedla policie razii, při které bylo zatčeno přes 200 osob. 1. května 1890 byla v Praze všeobecná stávka. Stály továrny, stavby a nepracovalo se ve většině malých dílen. Střelecký ostrov byl zaplněn do posledního místečka. Mimoto tisíce lidí, které se už na ostrov nevešly, byly shromážděny na obou nábřežích. 1. máj oslavila i osazenstva dolů na severu (Teplicko, Mostecko, Duchcov...).

Střelecký ostrov

Černo-rudý 1. máj 2014: „Lepší svět je možný“

Od 13.00 v Praze na náměstí Kinských
Více informací na webu 1maj.cz.

Související články na csaf.cz:
Historie prvního máje
Tradice anarchistických 1.májů v Čechách
A3: 1. máj 2009
A3: Svátek práce: Je co slavit?