Leták od londýnské skupiny Anarchistická federace k vlně okupací a rozmachu třídních zápasů reagujících na úsporná opatření.

Leták od londýnské skupiny Anarchistická federace k vlně okupací a rozmachu třídních zápasů reagujících na úsporná opatření. Když naše boje propojíme, budeme silnější jak v boji proti škrtům omezujícím naše životy, tak vůči kapitalismu samému.

Současný systém je v hluboké krizi. Ze situace, v níž se nachází, se snaží dostat tím, že nás, většinu obyvatel, kteří pracují a tvoří, donutí zaplatit okleštěním důchodů, služeb, pracovních míst, mezd a pracovních podmínek. Mezitím se bankéřům znovu a znovu pomáhá z potíží. To budí po celém světě hněv, který se odráží v okupacích veřejných prostranství ve více než 750 městech ve všech koutech světa. Odráží se ve vlně stávek, které se prohnaly mnoha zeměmi, zejména Řeckem, jež trpí pod úděsnými úspornými opatřeními. Odráží se ve zrození nového a radikalizovaného studentského hnutí v Británii, které je připraveno zapojit se do přímých akcí a okupací. Odráží se v počátcích nové bojovnosti na pracovištích.

Hnutí v arabsky mluvícím světě, které začalo v Tunisku a Egyptě a rozšířilo se do dalších zemí, ukázalo, že bylo možné prolomit roky apatie a represe, svedlo dohromady velké množství lidí a svrhlo stávající režimy. Tento proces v arabských zemích není zdaleka u konce, ale i tak už ukázal lidem po celém světě, co by se dalo udělat. Svůj efekt mohou mít také předchozí masivní mobilizace proti G8, G20 a Mezinárodnímu měnovému fondu v posledních dvou desetiletích.

Na západě se hnutí, které začalo ve Španělsku a rozšířilo se do dalších částí Evropy a do Spojených států, opřelo o široké využití sociálních médií, stejně jako tomu bylo při „arabském jaru“. Síla této nové technologie na šíření zpráv a informací – rychlá forma komunikace, která je relativně svobodnější než jiná média, jako jsou noviny a televize – přivedla ven do ulic bohatou a pestrou škálu lidí a skupin. Tato rozmanitost byla vidět v množství různých myšlenek koexistujících v rámci nového hnutí. Takto je už nyní možné definovat společné základní požadavky:

* Nahrazení současného kapitalistického systému – i když někdy se jedná spíš o volání po reformě než po odstranění kapitalismu
* Jednota všech, kteří pociťují dopady krize
* Proti bankám / finančnímu kapitalismu
* Proti finančnímu chaosu a státní korupci
* Obrana předchozích výdobytků – zdravotnictví, sociálního zabezpečení, důchodů, vzdělávání a zaměstnanosti
* Proti válkám

Tyto okupace veřejných prostranství v sobě zahrnují grass-roots aktivity a kolektivní rozhodování prostřednictvím masových shromáždění. Hnutí není homogenní a zahrnuje řadu konkurenčních či časem konkurenčních myšlenek.

Stát nejprve tyto události ignoroval. Pak následovaly „příležitostné“ policejní represe se zadáním nezhoršit a neeskalovat situaci (i když byly při některých příležitostech spojeny s množstvím zatčených, jako např. v USA). Dalším krokem byla formální právní opatření zaměřená na odklizení lidí z prostoru, podobně jako mediální válka. Mediální válka přišla nejprve v podobě posměchu (lidé jsou zobrazováni jako naivní, hloupí a směšní). Další eskalace této mediální války nastane pravděpodobně brzy obviněními z „placených protestů“, „skrytých agitátorů“ a „extremismu“. Souběžně s tím proběhnou snahy o kooptaci, prezentaci hnutí jako „pokojného“ a jeho odklon reformními kanály.

Ve stejnou dobu se v Británii odehrávají i další zápasy. Útok na elektrikáře ve stavebnictví ohledně platů, pracovních podmínek a důchodů přinesl řadu týdnů akcí, do nichž se zapojily stovky pracujících za využití silničních blokád a okupací stavenišť.

Podobné taktiky užívají také lidé bojující proti škrtům nařízeným obecními úřady. Nedávno se v Brentu v Londýně shromáždili lidé u knihoven, které byly odsouzeny k uzavření, a zabránili jejich zabednění. Byli připraveni (stejně jako hnutí před katedrálou svatého Pavla) zůstat po celou noc a nalezli podporu u dalších místních obyvatel, kteří jim přinášeli jídlo a pití, deky a termofory.

Všechny tyto akce se musí navzájem propojit. Příkladem může být středa 19. října, kdy šli někteří lidé od svatého Pavla pomoci na akci elektrikářů. Poté následoval pochod z této akce až ke svatému Pavlu, kde nastalo vřelé vítání. Ze schodů katedrály zazněly antikapitalistické proslovy a vyjádření solidarity. To je první krok ke společné jednotě a měl by být následován.

* Sjednoťme boje – vytvořme spojení mezi hnutím okupací, pracujícími, kteří bojují proti omezování mezd, pracovních podmínek a důchodů, studenty vysokých škol a univerzit bojujícími proti úsporným opatřením, důchodci, nezaměstnanými a protiválečným hnutím.

* Útočení na bankéře je jen část řešení, celý současný systém je nespravedlivý a prohnilý. Nemůže být reformován. Neexistuje nic takového jako „kapitalismus s lidskou tváří“. Musí být nahrazen novou společností založenou na rovnosti a sociální spravedlnosti, společností založenou na kolektivním rozhodování a masové participaci, bez vykořisťování, hierarchie, nespravedlnosti a války.

Anarchistická federace (Londýn)


Zdroj: http://www.afed.org.uk/blog/society/264-unite-the-struggles-london-af-october-2011.html