Reportáž z přednášky skupiny KPK o stávkové vlně, která se v roce 2010 přehnala východem Číny.

Přednášková činnost skupiny Kolektivně proti kapitálu (KPK) navazuje na její úsilí monitorovat a analyzovat boje pracujících ve světě a na tuto problematiku nahlížet z třídní perspektivy. Již dříve jsme na našem webu přinesli reportáže z přednášek KPK o reformách současné české vlády a odporu vůči nim (ZDE) a o aktuálních povstáních v arabských zemích (ZDE). Tentokrát se podíváme do daleké Číny a zaměříme se na stávkovou vlnu, která se v roce 2010 přehnala průmyslovým východem této země a zasáhla stovky továren.

V úterý 5. dubna se konala další projekce z cyklu promítání, na kterých se Plzni podílí mimo jiné místní skupina ČSAF. Šlo již o druhou projekci, která byla spojena s přednáškou. Na rozdíl od té minulé besedy, jenž byla věnována tématu obrany a záchrany zvířat z anarchistického pohledu, proběhla tato před samotným promítáním a ve vhodnější čas. Program byl již klasicky zahájen recitací básníka Mirka Dušína, který sklidil zasloužený potlesk. Poté dostal slovo člen KPK.

Čína jako výhrůžka

V první řadě je potřeba uvědomit si dvě důležité věci. Prvně to, že čínská ekonomika je významná pro dělnickou třídu i kapitál v celém světě. Je zde totiž dvakrát více dělníků než v zemích G7 a jde o největšího výrobce mobilních telefonů, automobilů a dalších významných produktů. Zadruhé se Čína proměnila ze země textilního průmyslu v předního producenta hi-tech výrobků a technologií, což má dopad na zbytek světa.

Proč je pro nás dobré znát realitu čínské ekonomiky, když jde o zemi až na druhé straně zeměkoule? Čína nám totiž není tak vzdálená, a to především v okamžiku, kdy nám šéfové vyhrožují, že když nebudeme poslušní a budeme mít vyšší nároky, přesunou svou výrobu právě do Číny. Je třeba si uvědomit, že jde především o výhrůžky založené de facto na nevědomosti a neznalosti skutečných možností.

Migranti dvou generací

Důležitým faktorem v Číně je migrace obyvatel za prací. Jedná se asi o 215 milionů osob, jde tedy o jeden z největších přesunů lidí v historii. Stávková vlna z roku 2010, o níž hovoříme, je otázkou druhé generace pracovních migrantů.

První generace migrantů byla tvořena z naprosté většiny zemědělci, kteří přicházeli o půdu, či se již nedokázali uživit tradičním způsobem. Mentalitou to byli stále zemědělci. Přicházeli do průmyslových oblastí s vizí, že se jednou vrátí opět na venkov. Naproti tomu druhá generace migrantů je tvořena z podstatné části lidmi, kteří jsou vzdělaní, mají mnohem větší nároky na život a jsou zvyklí na městské prostředí.

Stávková vlna

Stávky nejsou v Číně ničím novým, dochází k nim dlouhodobě. Nyní však došlo k jejich výrazné koncentraci. Jako počátek stávkové vlny, na níž se zaměřujeme, se bere 17. květen 2010. Ač se to zdá neuvěřitelné, na počátku stáli pouze dva migrantští dělníci, kteří v jedné z fabrik koncernu Honda ve Foshanu zastavili výrobní linku. Jednali sice na vlastní pěst, na druhou stranu jejich čin reprezentoval náladu ostatních dělníků. Stávka v této fabrice trvala nakonec až do 6. června, kdy vedení přiznalo zaměstnancům platový nárůst o 30 %.

Firmy, které rozjely své továrny v Číně, si nepředstavovali, že se právě zde setkají s dělnickým odporem. A právě na to doplatila Honda. Začaly totiž stávkovat další provozy této korporace. Poté se stávková vlna přelila do dalších podniků automobilového průmyslu, následně i elektronického a dalších odvětví. Některé firmy začaly zvyšovat platy samy od sebe, aby stávkám předešly. Většina stávek dopadla poměrně úspěšně. Zareagoval i čínský stát – zvýšil hranici minimálních mezd.

Společné charakteristiky stávek

Přestože nelze všechny stávky zcela srovnávat, dají se najít tři charakteristiky, které jim byly společné. Zaprvé šlo o požadavky. Ty se týkaly především mezd, lepších pracovních podmínek a ustanovení dělnické reprezentace na pracovištích.

Druhým společným bodem byla role oficiálních odborů, které úzce spolupracují se státem a managementy. V případě stávek zaujímaly jasně stávkokazový postoj a mnohdy se podíleli i na násilí vůči nespokojeným dělníkům.

Třetí charakteristikou je, že šlo o spontánní stávkovou vlnu a nejde tedy o ní mluvit jako o hnutí. Chyběla jí totiž vzájemná koordinace.

Podmínky úspěchu

To, že většina stávek byla ve svých požadavcích alespoň částečně úspěšná, bylo dáno několika podmínkami, které hrály bezesporu významnou roli.

1) V rámci čínské ekonomiky došlo k nedostatku pracovní síly. Hlavní důvody této skutečnosti jsou dva. Prvně je to čínská politika jednoho dítěte. A zadruhé jde o vývoj po světové ekonomické krizi z roku 2008. Mnoho lidí tehdy ztratilo práci, jelikož firmy omezily či ukončily svou výrobu. Na to reagoval čínský stát investicemi do infrastruktury, což dalo práci velkému počtu lidí, především ve vnitrozemí. Důsledkem toho bylo omezení pracovní migrace směrem k průmyslovému východu země.

2) Během stávek se nepromítly žádné nacionalistické averze, například proti japonským zaměstnancům, kteří brali i o 300krát vyšší platy.

3) Čínské oficiální odbory nebyly přes veškerou snahu schopné stávkovou vlnu uchopit a pacifikovat ji.

4) Další významnou podmínkou úspěchu byl způsob navazující výroby, kdy stávka v jednom z provozů byla schopná narušit chod celého řetězce.

Dotazy a diskuse

Po skončení přednášky přišel jako obvykle čas pro dotazy. První směřoval na poměr stávkujících k celkovému počtu obyvatel Číny. V tomto poměru šlo o stávky sice minoritní, ale boj pracujících, kteří se do nich zapojili, dokázal zdolat šéfy a dosáhnout pokroku pro celou Čínu.

Navíc bylo doplněno, že když se bavíme o mzdě v Číně, nejde o osm hodin práce, ale třeba i o 13 hodin denně, 28 dní v měsíci. Navíc migranti jsou ve vztahu k úřadům občany druhé kategorie a nemají stejná práva jako místní.

Další dotazy byly směrovány na vztah čínské diktatury a kapitalismu, na podporu stávek mezi obyvatelstvem či na vliv čínské stávkové vlny v jiných zemích (ten nebyl zaznamenán).

Panství

Po přestávce přečetl jeden z organizátorů večera úryvek od myslitele Williama Godwina:

„Panství vede ke zvrácenosti nejen těch, kteří panství uplatňují, ale i těch, již jsou předmětem jeho uplatňování. Tím, jak se prosazuje panství a moc nad ovládanými, přestává být uplatňován vlastní rozum jedinců, vytváří se u nich závislost na institucích moci a násilí a poslušnost vůči autoritě. Tam, kde se člověk zříká svého rozumu a svědomí, ničí svou vlastní individualitu a stává se horším než zvíře.

Naše živočišné potřeby, jak je známo, spočívají ve stravě, ošacení a bydlení. Má-li mít spravedlnost nějaký smysl, pak nemůže být nic nespravedlivějšího než to, že toto jednomu člověku chybí, zatímco druhý toho má přespříliš. Ale spravedlnost se zde nezastavuje. Každý má, pokud na to společná zásoba zboží postačuje, nejen nárok na prostředky k živobytí, nýbrž na prostředky k dobrému životu. Je nespravedlivé, že jeden člověk pracuje až k ohrožení svého zdraví nebo svého života, zatímco druhý se utápí v přebytku. Je nespravedlivé, že jeden člověk nemá volnou chvíli, aby vzdělával svého ducha, zatímco jiný nepohne prstem ve prospěch celku.“

China Blue

China Blue

Po tomto úvodu následovala projekce. Původně byl avizován film Dělníkova smrt, který byl však z technických důvodů nahrazen dokumentem China Blue, jenž se k tématu večera hodil mnohem lépe.

Dokumentární snímek China Blue byl natočen v roce 2005 a na pozadí příběhu sedmnáctileté textilní dělnice ukazuje podmínky, v nichž se čínští pracovní migranti nacházejí. Je zde krásně ukázáno bezohledné jednání managementu, lhostejnost západních společností, které zde zadávají své zakázky, a to, jaké to má dopady na zaměstnance – ubytování s 15 dalšími lidmi na jedné malé místnosti, někdy až 20 hodin práce denně a krátký spánek u pracovního stolu, zadržování první výplaty, sledování kamerami a dozor supervizorů, tresty formou strhávání peněz ze mzdy…

Premiéra brožury

Tento večer, kterého se zúčastnilo celkem 26 lidí, byl zároveň premiérovým představením nové publikace, kterou vydala skupina KPK a která se věnuje právě tématu čínské stávkové vlny v roce 2010. O brožurku Dělnická autonomie útočí v Číně si můžete psát na e-mail kpk[a]protikapitalu.org. Později se pokusíme na našich stránkách přinést krátkou recenzi.

A na úplný závěr tlumočíme pozvání pořadatelů večera na další diskuse a promítání, která pro vás v Plzni připravují. Konkrétní termíny naleznete průběžně mimo jiné na našich stránkách csaf.cz v rubrice „akcie“.