Úvaha členky ČSAF nad fenoménem tzv. shopliftingu.

Shoplifting, vyvlastnění prostředků denní spotřeby anebo pouze krádež - několik označení pro tu samou činnost. Činnost oblíbená nejen mezi sociálně slabými, ale i mezi anarchistickou, popřípadě nějakým způsobem "alternativní" mládeží. Jdou jí získat rozličné předměty, od jídla přes hygienické potřeby až například po oblečení. V následujicích řádcích se pokusím ukázat důsledky shopliftingu v širším kontextu a poukázat na jeho pro a proti v rámci antikapitalistického hnutí.

Shoplifting jako civilizační fenomén

Různé formy drobných krádeží můžeme ve společnosti nalézt již od vzniku soukromého vlastnictví. Tehdy se samozřejmě ještě nejednalo o shoplifting v jeho pravém slova smyslu a také nešlo o politicky motivovaný akt. Tento fenomén ve společnosti přetrvává do současnosti, často ho realizují ekonomicky slabší vrstvy společnosti, v krajních případech se pro ně může stát i existenční záležitostí. Není náhodou, že se míra shopliftingu pravidelně zvyšuje v obdobích moderní ekonomií označovaných jako recese nebo deprese (masmédii jako krize), při nichž roste nezaměstnanost a klesá životní úroveň převážně nižších středních vrstev. Hlavním předmětem tohoto textu je ale analýza "politického shopliftingu", který se masově rozmohl až ve 20. století.

Shoplifting a legitimita

Jistě může také vyvstát otázka, zda je nějaký podobný akt vůbec správný, když odmalička všude okolo slýcháme, že vzít někomu něco je špatné. Je třeba si ale uvědomit, že v tomto případě neberete sousedovi/sousedce zubní kartáček. Shopliftingem poškozujete tržní subjekt (supermarket, drogerii, elektro atd..). Subjekt, který je k lidem naprosto lhostejný a pro který jste pouze číslem ve statistice o zaměstnancích nebo zákaznících. Ještě podstatnější z hlediska legitimity je, že nám dává alespoň omezenou možnost narušit vnucený koloběh kupování si vlastního času. Pod tímto na první pohled zvláštním termínem se skrývá každodení realita mnohých z nás. Jednoduše - místo toho, abychom čas využívali k uspokojování svých potřeb (např. strava, bydlení, seberealizace atd.) pracujeme a za získané peníze se v té trošce času co nám zbýlvá snažíme dosáhnout aspoň něčeho z toho, co potřebujeme. Jak to souvisí s shopliftingem? Shoplifting nám dává možnost alespoň částečně získat zpět nadhodnotu kterou produkujeme firmám svou prací a z toho důvodu bude vždy legitimní.

Shoplifting jako politický akt

Termínem "politický shoplifting" označuji takový shoplifting, u kterého kromě materiální pohnutky existuje ještě jiná pohnutka. Spadá sem shoplifting, kterým se zaměstanec mstí zaměstnavateli za pracovní podmínky (což je poměrně běžná záležitost v hypermarketech a prodejních řetězcích). Anebo také shoplifting z antikapitalistických pozic, prováděný antikapitalisticky smýšlejicími lidmi s úmyslem poškodit tím kapitalistickou ekonomiku. A zde je potřeba se zastavit a zbořit mýtus shopliftingu jakožto "revoluční" aktivty.

Shoplifting - klady a zápory z pohledu antikapitalistky/antikapitalisty

Dle mého názoru se shoplifting nedá považovat za antikapitalistickou aktivtu, a to z následujicích důvodů: Shopliftingem poškozujeme pouze finální část celého ekonomického systému - prodejní článek. Výrobce, distributor ani stát jím nejsou nijak zasaženi. V důsledku tím shoplifting působí spíš jako činitel modifikujicí trh, než jako něco, co trh ničí. Jednoduše, i v případě shopliftingu tak masivního, že by měl reálnou sílu zasáhnout například nějaký z obchodních řetězců, by výsledkem bylo pouze snížení výnosů - příjmů (a tím pravděpodobné zhoršení postavení na trhu) daného řetězce.
Naopak pozitivum politického shopliftingu vidím v tom, že je to součást nekonzumeristického způsobu života a narozdíl od freeganství, které pouze paběrkuje na tom, co zrovna nikdo nechce, je shoplifting přímou akcí za získání potřebných hmotných statků. Laicky řečeno - vezmu si to, co zrovna potřebuju.
Druhým pozitivním aspektem shopliftingu je, že ho může provozovat téměř každá/každý (narozdíl třeba od bankovních expropriací a nebezpečných nebo násilných akcí). Uspořené peníze pak lze použít na anarchistické aktivity, na které není možné prostředky získávat jinou cestou.

Abych tedy odpověděla na otázku, kterou si kladu v nadpisu, shoplifting nelze považovat za antikapitalistickou aktivitu, ale za užitečný prostředek pro aktivistky/aktivsty a použitelné ulehčení ekonomické situace neprivilegovaných vrstev společnosti.