Dnes je to právě 20 let, co se konala první veřejná akce v dějinách novodobého anarchistického hnutí v Čechách.

V roce 1989 bylo cítit permanentní napětí ve vzduchu. Počínaje tzv. Palachovým týdnem v lednu a konče pádem čtyřicetileté vlády jedné strany v listopadu. Změna byla neodvratná. Cítili to mnozí a někteří se to nebáli jít vyjádřit do ulic. V tomto roce se také prvně zformovali anarchisté, kterých se v Čechách začalo po mnohaleté odmlce objevovat stále více a více.

Kořeny novodobého anarchistického hnutí v Čechách lze vysledovat v českém mírovém hnutí osmdesátých let, které vycházelo z nechuti k násilí, obav z následků možného jaderného konfliktu supervelmocí a odporu k ponižující povinné vojenské službě. Dalším, mnohem silnějším, hybatelem se stalo prostředí undergroundu, především pak jeho nejmladší části hlásící se k punkové subkultuře. První anarchistická organizace se ovšem vyprofilovala jen jako jedna z mnoha názorových frakcí neoficiálního a opozičního antimilitaristického uskupení, které neslo název Nezávislé mírové sdružení. Někteří jeho členové založili na podzim 1989 Československé anarchistické sdružení (ČAS) a 10. října vydali své první programové prohlášení.

Právě před dvaceti lety, 14. října 1989, uspořádali zakládající aktivisté ČASu svou první veřejnou akci. Šlo o happening na Staroměstském náměstí v Praze, kde asi dvacet lidí rozdávalo letáky o anarchismu a papírové čepice složené z novin. Od této akce se datuje samostatné a organizované vystupování anarchistů v novodobých českých dějinách.

Československé anarchistické sdružení sehrálo významnou roli v počátcích formování anarchistického hnutí. ČAS vydávalo prohlášení k různým událostem, začátkem roku 1990 začalo vydávat svůj Informační bulletin, přispívalo do kulturního zpravodaje Voknoviny, který se v létě 1990 přejmenoval na Kontra. Počátkem roku 1991 začal vycházet již čistě anarchistický časopis s názvem A-kontra. Ten s výjimkou skoro čtyřleté pauzy vychází dodnes. Anarchisté z ČASu se také počátkem roku 1990 zapojili do Levé alternativy, v jejíchž novinách Polarita měli vlastní stránku. ČAS také organizovalo veřejné akce, a to především v Praze. Například vzpomínku na kronštadtské povstání (18. března 1990), prvomájovou demonstraci na Střeleckém ostrově, koncert proti rasismu a násilí na Staroměstském náměstí (10.5.1990) či „černou jízdu“ proti zdražování dopravy z Prahy do Benešova a zpět (6. října 1990).

ČAS bylo spíše než skutečnou organizací spíše neformálním uskupením. Pro rozvoj mladého anarchistického hnutí však bylo nepostradatelné. Jeho prostřednictvím se stávali dostupnějšími informace o anarchistických myšlenkách a trendech anarchistického hnutí v zahraničí. Dá se říci, že právě tato úloha byla nejdůležitější. Pro mladé lidi vyrůstající v době na Internetu dostupných informací je to možná ne lehce představitelná problematika. ČAS hrál také důležitou roli v navazování prvních kontaktů se zahraničními skupinami, především z Polska a Německa.

Nyní jsme o dvacet let dál a možná by neškodilo celému anarchistickému hnutí začít vést společnou diskusi na téma, co nám tyto roky přinesly, v čem nás poučily a obohatily, z čeho nám naopak pomohly vystřízlivět a čemu bychom se měli pro příště vyvarovat. Diskusi, která reflexí uplynulých dvou dekád českého anarchistického hnutí pomůže nasměrovat toto hnutí dál.

Použité zdroje:
O.Slačálek, V.Tomek – Anarchismus. Svoboda proti moci (2006)
Periodika: Polarita (1990), Voknoviny (1990), Kontra (1990), A-kontra (1991)