Mohou město spravovat všichni jeho obyvatelé? Pokračování malého seriálu textů o participační demokracii, tentokrát z letáků polských anarchistů.

Mohou město spravovat všichni jeho obyvatelé?

Příklady mnoha samospráv po celém světě dokazují, že je to reálné. Před několika lety odevzdali moc rozhodovat o rozpočtu a nových investicích shromážděním obyvatel ve francouzských městech: Saint Denis (85 000 obyvatel), Bobigny (45 000), Ivry a Morsang-Sur-Orge. Podobně bylo učiněno ve městě Mons (Belgie), Pieve Emanuele (Itálie), Pameli (Portugalsko), Guelph (Kanada), ve více než 100 brazilských městech a mnoha dalších městečkách po celém světě. Participační demokracie byla poprvé uvedena do života v Brazílii ve městě Porto Alegre s 1,3 milionem obyvatel. Psal se rok 1989, když nátlak ze strany různých sdružení, sousedských skupin a odborových svazů donutil místního starostu souhlasit s přímou správou obyvatel. Chudí lidé, zbavení přístupu k moci a privilegiím, se poprvé dostali k hlasu a přesvědčili se, že se mohou účastnit rozhodování ve svých nejbližších sousedstvích, čtvrtích a městech – vždy, když to potřebují, a nejen jednou za několik let u volební urny. V roce 1996 konference OSN Habitat II uznala Porto Alegre za ukázkový příklad lokální demokracie. Již nikdo nemůže říct, že nemáme alternativu.

Organizujme shromáždění obyvatel naší čtvrti a obce týkající se konkrétních problémů! Požadujme předání pravomocí rady města shromážděním obyvatel.

Potřebujeme participační demokracii v našem městě?

Pokusme se nejdříve odpovědět na následující otázky: Pracuje vždy vláda našeho města v souladu s vůlí jeho obyvatel? Kdo je nejlépe informován o potřebách a požadavcích obyvatel? Nepodkopává centralizované řízení záležitostí obce pocit odpovědnosti obyvatel? Je možné odmítnout obyvatelům právo na přímé rozhodování o výdajích peněz z rozpočtu, který sami platí daněmi a různými poplatky?

Naše návrhy: Participační demokracie – samospráva všech obyvatel
Monopol politiků a úředníků na rozhodování o životě obyvatel obce bude odstraněn

Participační demokracie je samosprávou všech obyvatel, kteří se setkávají několikrát do roka, aby navrhli, které investice a projekty se ve městě musí realizovat. Každý obyvatel může hlasovat nad směřováním lokální politiky a podobou rozpočtu. Je to takzvaný participační rozpočet. Každý může být navrhovatelem, kritikem a spoluautorem nových řešení. Diskuse a hlasování probíhají během shromáždění různých sdružení odborů, družstev a sousedských skupin, a potom na úrovni otevřených čtvrtí a tématických shromáždění. Úkolem administrativy, radních a starosty je nyní realizace instrukcí od obyvatel, již nevládnou podle toho, jak sami chtějí.

město

Program pro město, čtvrtě nebo celý region nemusí být vytvářen ve štábech politických stran ani v zátiší vládních kabinetů

Všechny požadavky a úmysly jsou veřejně diskutovány a přehodnocovány shromážděním obyvatel. Sami obyvatelé sepisují důležité a méně důležité úkoly pro lokální samosprávu: politika bydlení, kultura, školství, doprava a další záležitosti ovlivňující kvalitu našeho života. Rozhodují o pořadí financování konkrétních investicí, realizaci veřejných záměrů a projektů různých organizací. Výsledky jednotlivých čtvrtí jsou sčítány a srovnávány s nedostatky v infrastruktuře a službách společně s počty obyvatel dané čtvrtě: Tímto způsobem se získávají priority a plán činnosti pro různá místa a celé město.

Obyvatelé již neprosí úředníky a politiky o laskavé vyslyšení proseb a požadavků

Představitelé města mají povinnost přijít na shromáždění obyvatel. Zde představují práci, rozpočtové a finanční možnosti obce. Delegáti shromáždění zase kontrolují probíhající práci administrativy. Dohlížejí také na realizaci investic. Mohou propustit z práce úředníky administrativy, kterým přestali obyvatelé důvěřovat.

Participační demokracie umožňuje obyvatelům přímo ovlivňovat situaci financování obce

O daních, poplatcích, podmínkách organizace dražeb a uzavírání kontraktů se rozhoduje během otevřených shromáždění čtvrtí a na tématických setkáních. Korupce se přestává vyplácet, když je potřeba uplatit tisíce obyvatel namísto několika lidí na úřadě.

Participační demokracie odměňuje aktivní obyvatelstvo

Reálný vliv na politiku samosprávy mají ti lidé, kteří se dokáží organizovat společně s dalšími lidmi na obranu svých práv. Mohou to být například lidé v podobné materiální situaci, sousedé, kolegové a kolegyně z práce. Ve skutečné demokracii každá skupina promlouvá vlastním hlasem a má vlastní reprezentaci. Jeden radní přece nemůže reprezentovat zároveň nájemníky a majitele nemovitostí nebo zaměstnance a zaměstnavatele.

Participační demokracie chrání před diktátem většiny

Návrhy menšiny jsou zaváděny do života proporcionálně od počtu přítomných uživatelů a podpory získané během shromáždění obyvatel. Záležitosti svědomí a zvyky obyvatel nejsou nikdy předmětem hlasování. Rovněž právo na veřejné a pokojné demonstrování svých názorů nemůže být nikým omezováno.

Organizujme shromáždění obyvatel naší čtvrti a obce týkající se konkrétních problémů! Požadujme předání pravomocí rady města shromážděním obyvatel.


Zdroj: Letáky polské Anarchistické federace (Federacja Anarchistyczna – FA) sekce Poznaň

Přeložil Květoslav Vobořil


Související články na csaf.cz:
Samospráva jako permanentní opozice
Podzimní volební bláto
Participační ekonomie a osvobození pracující třídy
Libertinský municipalismus - rozhovor s Janet Biehl