Nadace Dr. Rajka Djuriče v ČR provozuje několik středních škol pro „romské spoluobčany“. V tomto článku se pokusím rozebrat, zda- li to je dobrá cesta k integraci této kultury do „naši“ (podle mě naší společné) společnosti...

Nadace Dr. Rajka Djuriče v ČR provozuje několik středních škol pro „romské spoluobčany“. V tomto článku se pokusím rozebrat, zda- li to je dobrá cesta k integraci této kultury do „naši“ (podle mě naší společného) společnosti...

Na jednu stranu to není špatný plán. Vzdělávat mladé lidi, hlásící se k této menšině a ti pak mohou pracovat v jejich komunitách! Na druhou stranu si uvědomme, že jde stále o vzdělání lidí, uzavřené v určité komunitě lidí, což určitě správné není! Jak tedy na tuto problematiku?


Podle mého názoru je nutné začít od raného dětství a odbourávat diskriminace ve společnosti. Hlavním problémem u všech dětí je, že se málo věnujeme jejich volnému času, nemají příležitost dělat to co je baví! Romské děti mají ještě několik nevýhod. Tou první je, že na mezi léty 1938-1960 byli porušovány základní práva této kultury, která byla „zahnána“ do sídlišť, děti do školství, které se zde tvořili od dob Marie Terezie, zkrátka museli dělat to, co je pro ně nepřirozené! S toho vyplynuly i některé problémy. Tato „menšina“ byla dříve navyklá více se věnovat dětem, rodina byla pro ně vše. Po násilném vnucení „našich“ zvyků, které se u nás tvořili po staletí, to muselo zákonitě znamenat veliký kulturní šok. Dalším problémem je, že z důvodu „rasových předsudků“ některých lidí, jsou romské děti automaticky zavírány do speciálních a zvláštních škol.


Podle mě, jediným receptem na tuto problematiku je svobodný libertinský způsob školství. Je nutné vytvořit rovnoprávné podmínky pro všechny lidi a tak postupovat od raného dětství. Myslím si totiž, že určité předsudky se nejlépe odstraňují v dětství, kdy také vzniká nejvíce přátelství, kamarádství atd.. Je nutné také vytvořit podmínky, aby se nepotlačovala jakákoliv kultura, jakýkoliv způsob života a svobodu jedince. Tedy vytvořit spolu s nimi konsenzus, co se týká školství, ve kterém všichni děti budou vyrůstat ve společných menších skupinách a bez jakýkoliv kulturních či jiných hranic. Potřeba je také vytvořit bezplatné mimoškolní aktivity, zábavné formy vzdělávání, formy bezplatného zdokonalování se ve svých dovednostech a slabinách apod.. A takové jsou přesně myšlenky libertinského školství. Vytvářet nijak neohraničené komunity lidí (dětí, studentů) s ohledem na dovednosti a potřeby každého jednotlivce. Každý má právo, dělat to co ho baví, žít v duchu kultury, kterou si vybere, nebo na kterou je zvyklý. Také je důležité říci, že libertinské školství nenahrazuje roli rodiny a rodinné výchovy, jako z velké míry současný způsob školství, který zde přetrvává od dob Rakouska-Uherska.

Když se tedy vrátím k jedné určité kultuře - té romské - tito lidé mají nadání k mnoha činnostem - zpěv, stará řemesla, sport atd.. Je jen potřeba jim pomoci, nebo spíše dovolit jim (!) je rozvíjet. Je také jisté, že se to nestane v současném světě kapitalismu a diskriminací, který libertinské způsoby školství neuznává. Za svobodnou společnost bez hranic!