V americkém federálním vězení sedí již 31 let nevinný indiánský aktivista. 12. září zde „oslavil“ své 63. narozeniny.

Leonard Peltier překročil 12. září 2007 63. rok života. Tento den se stal mezinárodním dnem požadujícím bezprostřední a bezpodmínečnou svobodu pro tohoto domorodého amerického umělce, spisovatele a aktivistu – jednoho z nejznámějších politických vězňů na světě.

Leonard tráví více jak 31 let ve vězeňských zařízeních Spojených států, nespravedlivě odsouzený k dvojímu doživotí za zastřelení dvou agentů FBI v roce 1975. Jeho situace je nyní zhoršila kvůli zdravotním problémům. Ze své cely ve federálním vězení v Lewisbergu v Pennsylvanii stále pokračuje v boji za práva domorodých národů. V roce 2004 a znovu v roce 2007 byl nominován na Nobelovu cenu míru.

K připomenutí jeho kauzy zveřejňujeme článek, který před šesti lety napsala pro časopis ČSAF Existence Bushka Bryndová.

Leonard Peltier

Virtuální Indiáni a justiční realita v USA

Mám přítele. V létě mu bylo 56 let a posledních 25 let sedí ve vězení za čin, který nespáchal. V americkém vězení, odsouzen ke dvěma doživotním trestům, s jedinou nadějí na svobodu - dostat milost od prezidenta USA.

Kam s nimi?
Byl odsouzen za vraždu dvou agentů FBI. Přestože obžaloba několik let po jeho procesu přiznala, že vlastně neví, kdo ony dva agenty zabil, pořád ještě sedí. Americká justice se o něj příliš nezajímá, je totiž Indián. Být v Americe Indiánem je něco podobného jako u nás Cikánem. Před nějakým staletím platilo: "mrtvý Indián - dobrý Indián". Od té doby se Amerika zcivilizovala, takže dnes tam platí: "zavřený Indián - dobrý Indián". Zavřeli ho, ale nezneškodnili - Leonard Peltier se stal symbolem černého svědomí bílých Američanů vůči původním obyvatelům tohoto kontinentu. Vůči těm, kterým ukradli půdu, zbavili je práva na vlastní způsob života a svébytnou civilizaci, které doslova zdecimovali a vyhnali do nejneúrodnějších pustin jejich tak bohaté země, jež nazvali rezervacemi. O století později se však ukázalo, že pod povrchem té napohled nehodnotné půdy se skrývá nerostné bohatství. Američané se tak ocitli před klasickou nerudovskou otázkou: "Kam s ním?" Jelikož Indiáni nejsou starý slamník, dlouho si lámali hlavu, než nalezli věru šalamounské řešení - udělat z Indiánů "rovnoprávné" Američany, kteří přece nepotřebují žádnou rezervaci a bude jim jedno, kde budou žít. Když se pokusili o násilnou integraci Indiánů, ti se vzepřeli a začali se bránit. Na přelomu 60.-70. let vzniklo Hnutí amerických Indiánů (AIM) za obnovení starých indiánských tradic a hodnot - Indiáni se opět začali učit své polozapomenuté jazyky a usilovat o autonomní vládu v souladu s jejich vlastními duchovními hodnotami. Postavili se proti zneužívání území svých rezervací jako skládek jaderného odpadu a dokonce začali požadovat navrácení svých posvátných území, na kterých se nacházejí pohřebiště jejich předků. Reakce americké vlády byla překvapivě tvrdá. Rozpoutala se nepřiznaná, ale skutečná - ozbrojená válka mezi indiánskými národy a Spojenými státy americkými.

FBI pátrá po Leonardu Peltierovi

Vše vyřeší FBI
Do kontextu těchto událostí je situován příběh Leonarda Peltiera, který je po otci Anishinabe a po matce Lakota. Hnutí amerických Indiánů v roce 1975 vyslalo tohoto aktivistu spolu s několika dalšími Indiány do oglalské (Lakota-Sioux) rezervace Pine Ridge v Jižní Dakotě na žádost místní rady starších. Ta je požádala o pomoc v důsledku vlny neobjasněných vražd místních obyvatel a brutálního násilí proti stoupencům tradičních indiánských hodnot. Vraždy nebyly nikdy důkladně vyšetřeny, ačkoliv se rezervace agenty FBI přímo hemžila. Ti se však věnovali jiným úkolům. Cvičili místní polovojenské organizace stoupenců kolaborantských kmenových vůdců, jejichž pozici ohrožovali tradicionalisté. FBI tyto bojůvky zásobovala zbraněmi i informacemi a využívala je pro své operace. Odměnou jim byla beztrestnost při krvavém řádění, jež jim často sloužilo i k vyřizování osobních účtů. Několik agentů si dokonce úspěšně přivydělávalo zprostředkováním pronájmu indiánské půdy zájemcům o těžbu uranové rudy, na niž je jinak neúrodná půda rezervace výjimečně bohatá.

Leonard Peltier

Vykonstruovaný proces
Příchod bojovníků AIM neudělal radost ani FBI ani kolaborantům z řad Indiánů. Nastražili na ně tedy past, která se však zřejmě vymkla jejich kontrole a výsledkem byla přestřelka s Indiány a smrt dvou agentů. Získali tak dobrou záminku k zatýkání aktivistů hnutí AIM a k důkladné razii na území celé rezervace. Tři Indiáni byli obviněni z vraždy agentů, jeden z nich nebyl pro nedostatek důkazů ani obžalován a zbývající dva byli zproštěni viny po prokázání, že jednali v sebeobraně. Leonard Peltier učinil tu osudovou chybu, že v opodstatněné obavě před podjatým přístupem americké justice raději uprchl do Kanady. Když ho kanadská vláda po roce vydala zpět do USA, byl souzen v jiném okrese než předchozí obvinění, soudcem pečlivě vybraným FBI a před bílou porotou. Soudce mu nepovolil použít argument sebeobrany a porota byla vytrvale zastrašována agenty FBI, kteří porotcům nepodloženě tvrdili, že Indiáni na ně připravují atentát. Během jednoho z nejkontroverznějších soudních procesů minulého století, který v mnohém připomínal neblaze proslulé justiční frašky z padesátých let u nás, byl shledán vinným z dvojnásobné vraždy a odsouzen ke dvěma po sobě jdoucím trestům doživotního vězení. Později, během odvolacího řízení, obžaloba po předložení důkazů do té doby utajovaných FBI připustila, že ve skutečnosti nemůže dokázat, kdo ony dva agenty zabil nebo do jaké míry a jak byl Leonard Peltier za jejich smrt odpovědný. Z dvaceti tisíc stránek mezitím odtajněných spisů FBI totiž vyplynulo, že všechny důkazy vedoucí k Peltierově odsouzení byly zmanipulovány FBI (včetně zatajení pro Peltiera pozitivního výsledku balistických zkoušek). Svědci byli pod tlakem FBI - např. "očitým" svědkem Peltierovy přítomnosti poblíž místa činu byl 16letý mladík, který se přestřelky rovněž zúčastnil a křivě svědčil jen proto, aby se sám vyhnul stíhání. Vyšlo také najevo, že místopřísežná prohlášení předstírané očité svědkyně - mladé alkoholičky, Indiánky Myrtle Poor Bear, na jejichž základě byl vydán z Kanady, byla získána nelegálně. Ta je podepsala až po několikaměsíční izolaci a nátlaku agentů FBI, kteří jí hrozili, že ji prohlásí za informátorku a nechají ji napospas pomstě Indiánů (jako to jen krátce předtím udělali přední aktivistce AIM, Anně Mae Pictou-Aquash, která byla zavražděna za dosud nejasných okolností jen několik měsíců po osudné přestřelce). Výsledkem odvolacího řízení bylo pozměnění Peltierova rozsudku v tom smyslu, že zločinem, za který byl odsouzen, se stalo nabádání a napomáhání k vraždě. Trest mu však pozměněn nebyl. Žádost o nový proces byla zamítnuta z formálních důvodů, ale sám soudce odvolacího soudu napsal vyjádření, ve kterém doporučoval Peltierovo omilostnění vzhledem k nepravostem, jichž se během vyšetřování a soudního řízení dopustila obžaloba. FBI však těžce nesla, že na základě tehdejší novelizace zákona o svobodě informací ji Peltierovi obhájci donutili k vydání důkazů o svém vlastním protizákonném jednání a postavila se na tvrdý odpor proti Peltierovu propuštění. Motivací zde bylo jednak pokoření, když museli veřejně prát své špinavé prádlo a zároveň také "stavovská čest instituce". Ta jim přikazovala, aby smrt kolegů nezůstala nepomstěna, aby za ni zkrátka někdo seděl ve vězení. Navíc, omilostnění Peltiera by s nejvyšší pravděpodobností mělo za následek otevření vyšetřování období teroru 70. let v rezervaci Pine Ridge, jež by ohrozilo tehdy sloužící agenty FBI, kteří dnes mnohdy zaujímají vysoké pozice v této federální agentuře.

Leonard Peltier

Milost se nekoná
V červnu 2000 na webu vznikla petice sepsaná Indiány, žádající amerického prezidenta Billa Clintona o milost pro Peltiera, kterou do konce roku podepsalo více než 26 000 signatářů z celého světa. Poslední měsíce funkčního období dále již nekandidujícího amerického prezidenta bývají obdobím udílení milostí v politicky ožehavých případech, jímž kauza Leonarda Peltiera nepochybně je. Proto byla naděje, že prezident Clinton Peltiera zahrne do amnestie. Právě v den amerických prezidentských voleb Clinton v rozhlasovém rozhovoru uvedl, že již o žádosti o milost ví a že se jí bude v nadcházejících týdnech věnovat. To byl velký průlom, protože po celých téměř osm let svého funkčního období k této věci jen cudně mlčel. Odezva FBI byla nečekaně prudká - ředitel FBI Louis Freeh Clintonovi napsal 14ti stránkový srdceryvný dopis plný lží a překroucených faktů, ve kterém prohlašoval, že "udělení milosti by bylo výrazem neúcty ke všem policistům a agentům". Dopis zveřejnil a podpořil republikánský senátor Hyde, který byl jednou z hlavních postav pokusu o sesazení Clintona (impeachmentu). Všeobecně to bylo považováno za pokus o vydírání Clintona ze strany FBI, která na něj toho určitě věděla dost, aby se po ztrátě imunity mohl cítit ohrožen - podle US médií bylo nakonec záporné stanovisko k Peltierově milosti - jako požadavek FBI - součástí dohody uzavřené s vyšetřovatelem Starem, kterou si Clinton zajistil beztrestnost za lhaní pod přísahou v aféře "Lewinska". Freehově dopisu se sice dostalo ostrého odsouzení ministryně spravedlnosti Janet Renové, která prohlásila, že "takové věci se mají vyřizovat v soukromí", ale na druhé straně tato, na Clintonův vkus až příliš nezávislá dáma, odmítla sdělit obsah doporučení svého ministerstva ohledně Peltierovy žádosti o milost. Clinton si podle dobře informovaných zdrojů z Bílého domu z hrozeb FBI prý nic nedělal, ale vzápětí přijal guvernéra státu Jižní Dakota Janklowa, aby mu objasnil okolnosti Peltierova případu. Janklow byl v sedmdesátých letech státním zástupcem v kraji, kde se odehrávaly dotyčné události a od té doby se proslavil jako známý "indiánobijce", násilník (dodnes se nezbavil podezření ze znásilnění patnáctileté indiánské dívky) a rasista - což však zřejmě byly ty správné vlastnosti, aby byl zvolen za guvernéra tohoto státu s velkým počtem indiánského obyvatelstva (však málokdy chodícího k volbám) a problémů s tím spojeným. Zřejmě pouze prezident Clinton neznal jeho výrok o tom, že: "Jediným způsobem, jak se zbavit 'indiánského' problému v Jižní Dakotě je přiložit vůdcům Hnutí amerických Indiánů pistoli k hlavě a stisknout spoušť," protože jinak by po rozhovoru s ním nemohl prohlásit, že se mu zdál být "důvěryhodným zdrojem informací". Že Janklow milost pro Peltiera nedoporučil, snad ani nemusím dodávat. Byl to přece on, kdo spolu s FBI stál za neúspěšným pokusem o soudní zákaz knihy Petera Mathiessena "In the Spirit of Crazy Horse", popisující období teroru v Pine Ridge a osudnou přestřelku, při které zahynuli agenti Coler a Williams. Autor knihy po 8 letech soudního sporu nakonec vyhrál a kniha je od roku 1992 opět na pultech knihkupců.

Leonard Peltier

Boj pokračuje
Bývalý agent FBI, Don Edwards, který je rovněž bývalým kongresmanem za stát Kalifornii, se k záležitosti také vyjádřil a prohlásil, že během svého více než třicetiletého působení v Kongresu USA se jako předseda podvýboru pro občanská a ústavní práva podrobně seznámil s Peltierovým případem a je přesvědčen, že Leonard Peltier je nevinný a posloužil jako obětní beránek FBI. Domnívá se, že jeho propuštění by v žádném případě nebylo gestem neúcty vůči obráncům zákona, ale naopak, že "udělením milosti panu Peltierovi by se přiznaly staré nepravosti a to, že případ byl již od začátku zmanipulován. Konečně, takové gesto by bylo klíčovým krokem ke smíření a k ozdravění vztahů mezi americkou vládou a americkými Indiány, jak na území rezervace Pine Ridge, tak i v celé zemi".

V den výročí podepsání Deklarace lidských práv (10. prosince 2000) se v New Yorku konal pochod za Leonarda Peltiera, jehož se zúčastnilo okolo 4 000 lidí, z velké části Indiánů. Ve stejný den se pochodovalo i v mnoha dalších městech světa, včetně Prahy, kde se pochodu zúčastnilo asi 70 Peltierových příznivců. Agenti FBI na oplátku zorganizovali naprosto bezprecedentní akci, když o pět dní později si i oni zapochodovali, tentokrát před Bílým domem. Bylo jich sice jen necelých 400, ale pohled na jejich postavy v pršipláštích a širokých kloboucích, skrývající se za proti-slunečními brýlemi zcela vynahradil jejich slabý počet.

Peltierův případ vzbuzuje v USA i po více než 25 letech stále velké vášně. Leonard Peltier se stal symbolem útlaku a křivd páchaných na amerických Indiánech a jeho propuštění by znamenalo otevření Pandořiny skříňky skrývající zločiny FBI na území indiánských rezervací v sedmdesátých létech. Také by to snad znamenalo šanci na objasnění více než 60 vražd a několika dalších stovek násilných úmrtí indiánských obyvatel rezervací v období teroru 70. let, které jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Nepomstěné oběti tohoto období, Indiány nazývaného "doba hrůzovlády" (Reign of Terror) jsou však ještě dnes hlavní překážkou usmíření a uzdravení vztahů mezi americkými Indiány a vládou USA. Peltierova kauza je klíčovým případem tohoto krvavého období a pro Indiány by jeho propuštění znamenalo, že proklamovaná snaha vlády o napravení starých křivd byla míněna upřímně.

Protest za Leonarda Peltiera

Související odkazy:
Kdo je Leonard Peltier?
The Case of Leonard Peltier
Wikipedia
Leonard Peltier Defense Committee
Leonard Peltier: Silence Screams