Anarchistická federace

Píšou jinde : Jedna „bezpečná“ zóna už v Sýrii existuje. Řádí v ní proturecké milice

Toto je kopie článku uveřejněného na denikreferendum.cz.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
http://denikreferendum.cz/clanek/30243-jedna-bezpecna-zona-uz-v-syrii-existuje-radi-v-ni-proturecke-milice

Turecko už na severu Sýrie jednu „bezpečnou“ zónu zřídilo. Stalo se tak loni v oblasti Afrínu. Erdogan chce nyní podobné pásmo po celé délce hranice. Martin Karim připomíná, co o poměrech v již existující zóně zjistila letos komise OSN.

Český premiér Andrej Babiš podpořil před několika dny v OSN turecké plány na zřízení „bezpečné“ zóny podél syrsko-turecké hranice v délce přes 400 kilometrů – záměr, který má nyní naplnit turecká armáda. Autoritář Erdogan hodlá do zóny přemístit – pravděpodobně násilně a v rozporu s mezinárodním právem – syrské uprchlíky, převážně Araby. Původní obyvatelstvo – převážně Kurdové – bude kvůli tomu přinejmenším z několika lokalit zřejmě vyhnáno. Rýsuje se tu tedy etnické čistění. S tím pan premiér souhlasí? Proč? Je jen neinformovaný, nebo má nějaký jiný zájem? Dokonce chce svůj postoj prosadit ve skupině V4!

Těm, kdo jsou téhož mínění jako Babiš, se patří připomenout, že na severu Sýrie už jedna turecká „bezpečná“ zóna existuje – v okupovaném Afrínu. Její zřízení probíhalo za mlčení téměř celého světa, leč zprávy nezávislé mezinárodní komise OSN pro lidská práva v Sýrii z letošního roku (A/HRC/40/70 a A/HRC/42/51, celá dokumentace zde) se situací v oblasti podrobně zabývají.

Jak to tedy v již existující turecké „bezpečné“ zóně vypadá?

Afrín byl dobyt v rámci operace Olivová ratolest v březnu 2018. Repro z televizního vysílání

Město Afrín a stejnojmenný okres leží v severní Sýrii a před tureckým násilným obsazením, které probíhalo od ledna do března 2018, ho obývali převážně Kurdové. Občanská válka, jak ji známe z ostatních koutů Sýrie, tam do té doby nikdy neprobíhala.

Během bojů o Afrín byli usmrceni, zraněni a oloupeni mnozí civilisté. Probíhalo masivní drancování civilních objektů páchané Tureckem podporovanými rebely, mnohdy i islamistickými. Akce se na straně Turecka prokazatelně účastnili dokonce i bývalí příslušníci Islámského státu. Nejméně 150 tisíc civilistů vyhnaly turecké síly z jejich domovů. Na jejich místo pak přesunuly rodiny bojovníků z Ghúty a Aleppa, opět mnohdy islamisty.

Celkové bezpečnostní podmínky v Afrínu a přilehlých okresech zůstávají dodnes velmi špatné. Ozbrojenci si okres mezi sebe rozdělili. Právní stát v současném Afrínu neexistuje. Opakovaně dochází k únosům, mučení, vydírání a atentátům. Oběti jsou často kurdského původu, včetně prosperujících obchodníků nebo třeba lékařů. Mizí při průjezdu kontrolními stanovišti anebo v noci z jejich vlastních domovů. Některé oběti jsou po nějaké době nalezeny mrtvé se známkami mučení.

Aktivisté a jednotlivci, kteří otevřeně kritizují ozbrojené skupiny, jsou vězněni a v mnoha případech dokonce brutálně umučeni. Dochází k vlnám zatýkání civilistů a zadržení jsou znovu propouštěni až po úhradě výpalného. Obyvatelstvo si musí kupovat zpět svá odcizená vozidla a ukradené zboží od ozbrojených skupin. Zemědělci musí platit „daň“, aby mohli obdělávat půdu. Pěstitelé oliv, které jsou hlavní zemědělskou plodinou oblasti, musí jako „daň“ odevzdat ozbrojencům část úrody. Vydrancována byla i archeologická naleziště.

V oblasti pod kontrolou ozbrojených islamistických frakcí jsou porušována práva žen. Jedná se o zavedení přísných náboženských pravidel týkajících se oblékaní žen a dívek a také omezení jejich svobody pohybu, ale dokonce i o sexuální obtěžování při průchodu bezpečnostními stanovišti.

Úředníci kurdského původu, kteří pracovali ve veřejnoprávních a samosprávných institucích, jsou nahrazováni Araby.

Ozve se opozice?
Většinu z uvedených zločinů nepáchá přímo Turecko, porušování lidských práv v Afrínu se ale děje vinou kombinace ekonomických, politických a bezpečnostních parametrů, kterou nastavilo v oblasti po okupaci právě ono. Navíc turecké orgány nejsou ochotné řešit pochybení spáchaná ozbrojenci.

Zpráva OSN přímo konstatuje, že příslušníci ozbrojených skupin v Afrínu v páchání výše zmíněných válečných zločinů pokračují. Proč se neohradí vůči Babišově podpoře Erdoganova plánu alespoň česká opozice?

U ODS a ČSSD osobně nejsem překvapený. Někteří jejich podporovatelé mají v Turecku své obchodní zájmy a například takový Jan Zahradil už není podle mého názoru jen proturecký lobbista, ale v některých případech působí jako hlásná trouba turecké propagandy.

Lidovci jsou opatrní a z TOP 09 a Starostů se neváhal ve prospěch Kurdů vyjádřit opakovaně snad jen Karel Schwarzenberg. Neozval se tentokrát ani Jaromír Štětina, kterého považuji za přítele Kurdů. Komunisté stojí, pokud vím, na druhé straně barikády. Možná to souvisí i s tím, jakým autem jezdí jejich předseda?

Velmi mile však překvapil předseda Pirátů Ivan Bartoš, kterému tímto děkuji. Jako jediný z českých politiků poukázal na skutečnost, že český premiér schvaluje na mezinárodním fóru plán na etnickou čistku provedenou na území sousedního státu. Nejsem jeho voličem, ale budu o tom opravdu vážně přemýšlet.

Verze pro tisk 8.10.2019 denikreferendum.cz

Píšou jinde

Podporujeme