Teenageři po celém světě se organizují za záchranu klimatu a požadují zásadní opatření. Po vzoru Grety Thunberg vyhlašují školní stávky a vycházejí do ulic.

„Nemůžeme si už dál dovolit čekat na dospělé, aby chránili naše právo na čisté a bezpečné životní prostředí a přírodní bohatství, které potřebujeme nejen proto, abychom přežili, ale také aby se nám dařilo. Víme, že my sami jsme těmi lídry, na které jsme čekali!“ píší na svých stránkách mladí aktivisté z hnutí Zero Hour. Středoškoláci ve Spojených státech, Belgii, Nizozemí, Německu, Švédsku i dalších zemích masově vstupují do debaty o klimatické změně. Ve vybrané dny nechodí do školy a místo toho protestují v ulicích. Logika jejich nebývalého zájmu o politiku je prostá. Pokud nedojde k zásadní změně, dnešní náctiletí nebudou za svých životů ušetřeni těch nejdrastičtějších dopadů klimatické změny. Adresátem jejich protestů jsou politici a dospělí. Zatímco padesátník na Západě může ještě doufat, že se ho ty nejhorší dopady změny klimatu za jeho života nedotknou, lidé narození po roce 2000 nemají takovou naději ani teoreticky.

V Evropě odstartovala hnutí středoškoláků minulý rok tehdy patnáctiletá Švédka Greta Thunberg, která vyhlásila stávku a místo chození do školy začala protestovat před budovou parlamentu proti nepřestávající destrukci planety. Školní stávka jako způsob protestu má význam sama o sobě – proč se připravovat na budoucnost, když možná žádná nebude. Během pár týdnů se z Grety stala globální celebrita, její Instagram sleduje přes čtvrt milionu lidí a nedávno promluvila i k nejmocnějším lidem světa na ekonomickém fóru v Davosu. Ve svém projevu označila majitele korporací sedící v sále za hlavní viníky současného stavu, protože jsou to oni, kdo odpovídá za obrovské množství emisí neustále vypouštěných do atmosféry. Ještě než Greta přijela promluvit do Davosu, inspirovala další stovky tisíc vrstevníků po celé Evropě, kteří podle jejího vzoru ve vybrané dny stávkují, nechodí do školy a místo toho vyrážejí demonstrovat do ulic za udržitelnou budoucnost. Hnutí se navíc stále šíří do dalších zemí.
Vzpoura dětí

Každý čtvrtek po celý leden studenti protestovali a stávkovali za klima v Belgii. Před dvěma týdny se jich v Bruselu sešlo okolo dvanácti tisíc a další tisíce se shromáždily v menších městech. Už v prosinci místo školy protestovalo v Belgii v jeden den třicet pět tisíc studentů. Do akcí se zapojovali i žáci základních škol: jeden z nich, dvanáctiletý Isidore Vlassenroot, pro BBC vyjádřil přání, aby „byl slyšet hlas mladých“ a konstatoval, že „Belgie nemá klimatickou politiku, což je velmi smutné“. I v sousedním Nizozemí poslední lednový den minimálně deset tisíc studentů nešlo do školy, aby se připojilo k velké klimatické demonstraci. Jedním z důvodů k protestům v Haagu byla skutečnost, že cíl omezit emise o dvacet pět procent ve srovnání s rokem 1990 nebude vůbec splněn. Studentské protesty podpořil i dopis tří set padesáti vědců. Už v půlce ledna protestovali místo školy v ulicích i středoškolští studenti v desítkách německých a švýcarských měst. Jedním z cílů akcí v Německu bylo ukončení závislosti země na špinavé energii z uhlí. Přestože konkrétní důvody k protestům se můžou místně lišit, hlavní požadavky revoltujících teenagerů jsou všude stejné: mnohem ráznější opatření na ochranu klimatu.
A2 předplatné

Jednou ze zakladatelek amerického klimatického hnutí Zero Hour je dnes sedmnáctiletá studentka Jamie Margolin. Podobně jako Švédka Greta Thunberg i ona žije celý svůj život s vědomím, že pro ni žádná budoucnost nemusí existovat. „Naše životy jsou plné různých ,kdyby‘,“ napsala v dopise adresovaném lídrům své země. Společně s několika vrstevníky také žalovala stát Washington za to, že zničil její generaci život svou podporou fosilních paliv. Na klimatickou změnu se dívá optikou zkušeností své generace. „Nikdy nebyla doba, kdy by se za mnou netyčila klimatická změna, neměla jsem žádný ,aha moment‘. Každý rok byl nejteplejším rokem v dějinách, stalo se to běžnou součástí toho, o čem si ve škole povídáme. Je to dost děsivý, děcka si povídají o tom, kam letos pojedou a co uvidí, protože až budou starší, tak už to bude pryč. A už je to prostě normální. Vyrůstáme s tím, že tohle nebo tamhleto bude za čas pryč,“ řekla Margolin v jednom z rozhovorů.
Nejsme sami!

Čtrnáctiletá Britka Zoe Bonnett, která organizuje školní stávku v anglickém Bristolu, vysvětlila novinářům, proč se angažuje: „Vypadá to, že lidé si myslí, že tohle téma můžou vyřešit někdy jindy, ale ono není žádné někdy jindy. Vím, je to rázná akce, je to velký krok, ale cítím silně, že to musíme vyřešit teď… musím něco udělat,“ řekla. Zoe je jen jednou z mnoha mladých studentů a studentek středních škol po celé Británii inspirovaných Gretou Thenberg, kteří organizují školní stávky a protesty za radikálnější ochranu klimatu v desítkách měst.

Svůj dopis adresovaný politikům šestnáctiletá Američanka Jamie Margolin podepsala slovy „jsem náctiletá holka, mám toho dost a nejsem v tom sama“. První generace lidí, pro kterou už je klimatická změna běžnou součástí života, se hlásí o slovo. Na 15. února a na 15. března plánují mladí aktivisté další školní stávky a protesty po celém světě. Hnutí se pod různými názvy, nejčastěji ale jako Youth Strike 4 Climate, šíří globálně a školní stávky za klima už se organizují i v Ugandě, Japonsku, Rakousku na Novém Zélandu a v dalších zemích.

„Zasloužíme si něco lepšího. Mladí lidé ještě nemůžu volit, ale budeme muset žít celá desetiletí s následky vaší nečinnosti,“ vyjádřila pocity svojí generace patnáctiletá středoškolačka Nosrat Fareha v australském Sydney, kde se protestující mládež pokoušel uklidnit i premiér Scott Morrison. Jeho slova o tom, že se „mají chovat jako děti“, však studenty ještě víc naštvala. Jejich reakce ukázala, že politické sebevědomí jim nechybí. „Pokud Scott Morrison chce, aby se děti nechovaly jako parlament, tak by se možná v parlamentu měli přestat chovat jako děti,“ vzkázala australskému premiérovi sedmnáctiletá Manjot Kaur ze Sydney.

Autor je redaktor Alarmu.

11.2.2019 a2larm.cz