V pondělí 20. dubna proběhlo druhé a poslední jednání pracovní skupiny vytvořené z podnětu ministra vnitra. Ta se měla zabývat stávajícím postupem policie proti squattingu a diskutovat možnosti jeho případné změny, která by rozhodnutí o vyklizení squatu přenechala na soudech. Na základě prvního jednání na počátku ledna vypracoval advokát Pavel Uhl právní analýzu. Její základní tezí je, že i za současné právní úpravy squatting není trestným činem, ale je to záležitost občanko- právní a policie by k tomu tak měla přistupovat a zasahovat až na základě soudního rozhodnutí.

Právní analýze ke stažení – Pravni_analyza_squattingu
a rozhovor s Pavlem Uhlem na toto téma – http://www.advojka.cz/archiv/2015/7/proti-obusku-slovo-neobstoji

Na pondělním jednání zástupci ministerstva vnitra (MV) a Policie ČR předložené argumenty v právní analýze smetli ze stolu, aniž by to argumentačně zdůvodnili. Zástupci MV a Policie trvali na stanovisku, že Policie má ze zákona povinnost chránit práva vlastníků, a že okamžité vyklizení squatů je zaběhnutá policejní praxe, k jejíž změně by musel přijít nějaký zákon. V podstatě tak trvají na tom, že policie má nadále být v roli soudce a přednostně chránit práva vlastníků, přestože oni svá práva nevykonávají a nechávají své vlastnictví prázdné. Zástupci MV a Policie také odmítli diskusi o výkladu a interpretaci stávajících zákonů a předpisů s tím, že jejich stávající výklad je jediný možný.
Zároveň však do jisté míry připustili, že squatting může přinést i společensky „bohulibé“ aktivity a vzhledem k tomu je třeba posuzovat míru razance zákroků proti squatterům. Takže nasazení těžkooděnců a vrtulníků jako tomu bylo v minulosti, nemusí již být pravidlem.

Zástupci MV a policie popřeli argumentaci zástupců Iniciativy Klinika, že policie nejedná jen na žádost dotčených vlastníků chátrajících nemovitostí, ale sama vyvíjí aktivity, které vedou k vyklízení squatů a v podstatě tak aktivně jedná jako soukromá bezpečnostní agentura těchto spekulantů. Přitom existuje celá řada případů. Když v září roku 2009 squatteři dopředu oznámili obsazení prázdného domu, policie dopředu získala povolení k zásahu v celé řadě prázdných objektů, aby nakonec zakročila v domě na Albertově. Dodnes je prázdný. V srpnu 2013 podobně postupovala při squatterské akci Vzpomínky na budoucnost, což je dokonce i zdokumentované ve filmu Obsaď a žij. Ke zhlédnutí zde (https://vimeo.com/74433685) v první minutě filmu. Nebo naposledy při vyklizení squatu 7. června loňského roku v Hálkově ulici, kdy policie squat vyklidila, a do médií policista v civilu přiznal, že neví, komu dům patří.

Takže přes počáteční slibné otevření diskuse, kdy se chvíli zdálo, že budou hovořit argumenty, se opět vracíme k policejní praxi, kdy hovoří obušek. Policie odmítá přistupovat ke squattingu podle platného práva a chce jej řešit pouze obuškem, aniž by k tomu měla výslovnou pravomoc. Chce si přisvojovat pravomoc soudů, což by mělo být v právním státě, pokud se v něm nalézáme, nepřípustné.
Jednou z cest jak změnit stávající policejní praxi, která nejenže upřednostňuje práva spekulantů, ale popírá i stávající práva, je jít cestou občanské neposlušnosti a správní žalobou na postup policie.

22.4.2015 451.cz