V pátek 20. února jsme ve spolupráci s dalšími skupinami zorganizovali demonstraci s názvem „Uprchlíci vítejte! Protest proti xenofobii a fanatismu“. Na pražském Náměstí republiky se za zvuku soundsystému sešlo více než 300 lidí, aby vyjádřili jasně svůj postoj k současné vlně nenávisti vůči uprchlíkům a muslimům. Na místě zaznělo několik projevů; kromě nás hovořila například zástupkyně Amnesty International, evangelický farář Mikuláš Vymětal nebo Uday Magid, zástupce Všeobecného svazu muslimských studentů a mládeže v ČR. Ten ve svém projevu jasně odsoudil konzervativní fanatiky, nacházející se jak mezi muslimy, tak mezi nemuslimy. Demonstrace pokračovala barevným a hlasitým pochodem přes centrum města. Řada kolemjdoucích vyjadřovala demonstrantům a demonstrantkám podporu a atmosféru se nepodařilo zkazit ani několika zmateným a ustaraně působícím provokatérům z řad českých islamofobů a rasistů. Na Jungmannově náměstí pak celá akce skončila druhou várkou projevů, které přednesli zástupci ze spolupořádajícího Konsorcia neziskových organizací nebo mladý student pražského gymnázia Přírodní škola, který má za svou odvahu mluvit před tolika lidmi náš respekt.

Děkujeme vám, co jste dorazili. První společný krok proti rasistickému diskursu, který plní média, oficiální politiku i sociální sítě, jsme úspěšně udělali.

Je na čase přestat mlčet

V posledních týdnech a měsících se napříč Evropou zvedá vlna nenávisti, nesoucí s sebou nacionalistické sentimenty, které měly zůstat pohřbeny na smetišti dějin. Teroristické útoky provedené několika konzervativními fanatiky zanechaly společnost v šoku. V šoku, ze kterého se snaží těžit jiná sorta konzervativních fanatiků – ultrapravicové politické strany a další skupiny i jednotlivci, kteří se sdružují pod značkou nenávisti k islámu a muslimům. Uplatňování kolektivní viny všech muslimů za pařížský teror vedlo k sérii útoků vůči migrantům a eskalaci nacionalistických a rasistických tendencí napříč Evropou, Českou republiku nevyjímaje. Tato nenávist se zdaleka netýká jen muslimů, ale cílí i na další skupiny cizinců, kteří přichází do Evropy jak dobrovolně, tak v důsledku ohrožení života v zemi původu.

Islamofobie se neobjevila z ničeho nic. Nacionalismus dlouho bublal pod povrchem Evropy 21. století, (v níž se otevřená nenávist vůči sousedním státům příliš nenosí), a hledal nepřítele, proti kterému by se mohl vymezit. S medializací konfliktů na Blízkém východě a posléze teroristickým útokem v Paříži si tohoto nepřítele našel. A v tradici rasistického paušalizování za nepřítele neváhal označit rovnou necelou třetinu světové populace.

Smutným faktem je, že požadavky rasistických hnutí se od migrační politiky Evropské unie liší často jenom radikalitou svého vyjádření. Islamofobové tak hrají roli užitečných idiotů hned dvakrát. Poprvé, když jejich nenávistné kampaně nahání stále více migrantů do náručí náboženského radikalismu, podruhé, když svou rétorikou legitimizují státní útoky na práva migrantů, které celou situaci ještě zhoršují, místo aby ji řešily. Odmítáme, aby azylovou a migrační politiku Evropy určovali ti, kteří šíří xenofobní a rasistické myšlenky. V diskuzi o přijímání uprchlíků, a to nejen těch syrských, často zaniká, že tito lidé sami často prchají před projevy fanatismu, sami se stávají oběťmi rasově či nábožensky motivovaného násilí.

V současnosti je zvykem házet historickými paralelami na všechny strany a tomu bychom se rádi vyhnuli. Některé podobnosti jsou však až nepříjemně zřejmé. Většina lidí, plnících náměstí v Drážďanech – nejen pod hlavičkou hnutí Pegida – jsou příslušníci střední třídy, vyděšení krizí systému a toužící po jednoduchých řešeních. Je to stejný typ lidí, kteří to samé náměstí plnili před osmdesáti lety. Že je neděsí ani tahle skutečnost, ani to, že se jejich názory čím dál tím víc podobají názorům neonacistů stojícím hned vedle nich, svědčí o hloubce krize, do které se společnost dostala.

Nesmíme zapomínat, že diskriminace migrantů ze strany EU, ekonomická krize a nárůst xenofobie spolu úzce souvisí. Evropská nařízení žadatelům o azyl vysloveně zakazují pracovat a tím je odsuzují k chudobě. Do chudoby se postupně propadá i stále větší počet rodilých Evropanů a místo snahy o sociální změnu volají po jednoduchých řešeních. Řešení ale rozhodně jednoduché nebude. Bude se muset dotknout samých základů liberálního kapitalismu a najít ho budeme muset všichni dohromady.

Je na čase si uvědomit, že nacionalistické hledání nepřátel žádnou pozitivní změnu nepřinese. Cestou ze současné situace není nenávist a střet kultur, protože přesně to si přejí jak islamofobové, tak fanatici páchající násilí pod nálepkou islámu. Nacionalismus je historicky tou nejjednodušší a nejhorší formou řešení konfliktů. Jedinou možností je, snažit se nacionalismus, náboženskou nenávist a kulturní rasismus překonat. Právě proto my, jako Iniciativa Ne Rasismu!, podporujeme různé emancipační projekty, které se právě o toto překonání překážek snaží. Například demokratická autonomie v syrské Rojavě. V demokratické autonomii spolupracují lidé různých vyznání. Snaží se vytvořit systém, ve kterém budou lidská práva pro všechny, nehledě na vyznání, etnický původ, nebo pohlaví. Navzdory dramatickým okolnostem se jim to daří.

Islamofobové si rádi fetišizují boj syrských Kurdů proti tzv. Islámskému státu, ale pokud by se jich zeptali, zjistili by, že většina z nich jsou muslimové. Muslimové, kteří si ovšem stejně jako mnoho dalších nemyslí, že by náboženství mělo sloužit jako forma útlaku, ale spíš jako osobní volba. Je to jeden z důkazů, že soužití může fungovat. Možná je na čase začít se od našich blízkovýchodních sousedů učit. Určitě je ale na čase přestat mlčet k rasismu a nacionalismu.

 Za pěkné fotky z demonstrace děkujeme Petrovi Vrabcovi aka Zewlakk Dlouhý Krok

5.3.2015 nerasismu.cz