S aktivistkou, která se pravidelně účastní blokád britské zbrojovky vyvážející zbraně do Izraele, mluvíme o vlivu zbrojařských firem na společnost.

Neigh je britská aktivistka, která v rámci Preston People’s Collective a dalších organizací mobilizuje lidi v severozápadní Anglii k přímým akcím na podporu Palestiny. Společně s dalšími se účastní pravidelných blokád továren na zbraně, ale také informuje veřejnost i instituce o aktivitách místní zbrojařské firmy BAE (dříve British Aerospace). BAE je podle tržeb za rok 2021 sedmým největším výrobcem zbraní na světě a největším v Evropě. Tato společnost je zodpovědná za výrobu stíhacích letounů F-35 používaných při genocidě v Gaze, stejně jako tanků M109. Zbraně vyráběné společností BAE také tvoří významnou část arzenálu nasazeného Saúdskou Arábií ve válce v Jemenu.

Mluvili jsme také o Palestine Action, což je síť skupin a jednotlivců, která od roku 2020 organizuje ve Velké Británii přímé akce. Jejím hlavním cílem je společnost Elbit Systems, tedy největší izraelský výrobce zbraní, ale zaměřuje se také na další společnosti podílející se na izraelském apartheidu. Strategie Palestine Action je založená na přímých akcích. Neapeluje na svědomí lidí u moci, ale spíše se snaží, aby bylo pro výrobce zbraní a jejich partnery nákladné pokračovat v obvyklém podnikání. Palestine Action dosáhla významných úspěchů: v roce 2022 společnost Elbit opustila své londýnské sídlo a v roce 2024 prodala některé ze svých továren poté, co dlouhodobé přímé akce drasticky snížily její zisky. Kromě toho společnost v důsledku kampaní přišla o významné zakázky britské vlády. Letos v červenci ovšem britská vláda prohlásila Palestine Action za teroristickou skupinu poté, co její členové poškodili letadlo Royal Air Force. Od té doby britská policie zatkla více než dva tisíce lidí za podporu Palestine Action.

S Neigh jsme mluvili o tom, jak se kolektivům ze severozápadní Anglie daří blokovat provoz továrny, jakým způsobem narušují pověst zbrojovky a co si ze zmíněných strategií mohou vzít jako inspiraci aktivistky a aktivisté ve střední Evropě.

Jak jste se dostala k aktivismu?

Inspirovala mě širší hnutí založená na přímých akcích ve Velké Británii. Po roce 2021 hlavně Palestine Action. Toto hnutí je dnes ve Velké Británii označováno za teroristickou organizaci, ale dřív tomu tak nebylo. Aktivisté z Palestine Action pro mě byli inspirací v tom, že se zaměřují přímo na zbrojní továrny, zejména na Elbit Systems.

My sídlíme v Lancashire, což je na severozápadě Velké Británie. Rozhodli jsme se tedy zaměřit na společnost BAE Systems, která v místní továrně vyrábí součástky pro letouny F-35. Chtěli jsme být maximálně efektivní a působit přímo v místě, kde žijeme. Chtěli jsme taky využít už existující strategie a taktiky a zapojit místní komunity. Cílem bylo, aby aktivistky a aktivisté nenesli moc vysoké riziko, ale zároveň aby naše akce reálně narušovaly místní výrobu letounů. Inspirovalo nás také národní hnutí Workers for a Free Palestine (Pracovníci za svobodnou Palestinu), které jednou uzavřelo továrnu BAE a zablokovalo hlavní vchod. Rozhodli jsme se tedy v těchto akcích pokračovat a dělat to pravidelně.

Co přesně dělá Preston’s People Collective?

Jsme skupina kolektivů, které se každých šest týdnů scházejí, aby uzavřely místní továrnu na zbraně. Máme 75 až sto členek a členů, kteří pravidelně blokují několik vchodů od začátku směny v pět hodin ráno. Zůstáváme tam tak dlouho, jak můžeme, než zasáhne policie. Kampaň se postupně rozrostla a zaměřuje se také na širší komunitu a na to, jak se zbrojovka angažuje ve vzdělávacím systému. V Lancashire se totiž společnost BAE aktivně zapojuje do společenského dění. Dlouho byla taky vnímána jako prestižní místo zaměstnání. Absolventům technických oborů nabízela opravdu vysoké platy. Často lákala lidi z našich komunit, aby v ní pracovali. Postupně se nám podařilo identifikovat způsob, jakým se BAE prezentuje. Že vytváří dojem technologického inovátora, nikoli válečného spekulanta, kterým ve skutečnosti je. A tento obraz o BAE jsme se rozhodli změnit.

Naše přítomnost v továrně tedy není jen narušením provozu, ale také poškozením reputace. Což se nám rozhodně podařilo. Lidé už nejsou hrdí na to, že tam pracují. Už se aktivně nesnaží tam najít místo, naopak často hledají alternativy. Různé náboženské komunity se zasadily o to, aby se lidé vyhýbali práci pro zbrojovku. Školy si také více uvědomují, co se v BAE skutečně děje.

Zmínila jste, že se zbrojařská firma BAE Systems angažuje i ve školách. Můžete nám popsat, jak to vypadá?

Nabízejí studujícím třeba prohlídky továrny. Ukazují dětem nové technologie, letadla, která vyrábějí. Nabízejí také workshopy 3D tisku a podobné věci. Konkrétně 3D tisk je na základních školách velmi populární. A také darují školám spoustu vybavení. Kromě toho je společnost zapojená přímo do různých akcí a festivalů, kde se snaží přesvědčit studentstvo, aby se zapojilo do programů učňovského vzdělávání. To znamená, že se studující mohou vyhnout vysoké škole a začnou pracovat, když jim je kolem šestnácti let. V BAE jsou prý hrdí na to, že je všem manažerům programu F-35 méně než třicet let a že přišli do firmy právě v rámci programů učňovského vzdělávání. Účastní se také veletrhů pracovních příležitostí a organizují partnerství se školami.

Jak vnímají vaše aktivity lidé, kteří už v BAE pracují?

Náš vztah s pracovníky je složitý. Když zrovna blokujeme továrnu, berou to často osobně. Ale obvykle se snažíme s nimi přímo na místě spolupracovat. Vyrábíme letáky a snažíme se navázat dialog tak, aby se obě strany cítily bezpečně. Pokoušeli jsme se také o rozhovor se zástupci odborů. Bohužel jsme se někdy setkali i s urážkami.

Celkově se nám podařilo vyslat pracovníkům zprávu, že nejsme proti nim, ale proti tomu, co se děje v továrně. To je naše hlavní poselství, i když se k nám chovají spíš nepřátelsky. Nejsme tu ale kvůli pracujícím, ale kvůli armádním dodávkám. Snažíme se také oslovit potenciální pracovníky na veletrzích práce. Vysvětlujeme jim, co se děje v továrně BAE.

Můžete uvést nějaké konkrétní cíle, kterých jste touto strategií dosáhli?

V posledních dvou letech jsme pravidelně blokovali továrnu, a znemožňovali tak její provoz. Podařilo se nám uzavřít ji i na sedm hodin. Zaměstnanci nám pak potvrdili, že jsou při blokádách posíláni domů. Tak vznikají BAE reálné finanční ztráty a zpoždění ve výrobě. Podařilo se nám také docílit zrušení regionální konference, na které si lidé z různých manažerských pozic zaplatili účast. To je další finanční ztráta, konkrétně se jednalo o tisíce liber.

Zaměřili jsme se také na náboženské a etnické komunity. Jsem muslimka, takže pro mě bylo velmi důležité mít prostřednictvím naší kampaně nějaký vliv ve své vlastní komunitě. Podařilo se nám, že imámové, kteří vedou mešity v našem kraji, vyslali mezi věřící zprávu, že pracovat ve společnosti vyrábějící zbraně je zcela v rozporu s principy víry. Pokud jste muslim, neměli byste tam pracovat. To byla velmi silná zpráva.

Při našich blokádách došlo pouze k několika málo zatčením. A v případech, kdy byli protestující zatčeni, byla nakonec obvinění stažena. To ukazuje, že můžete narušovat provoz, a právo přitom bude na vaší straně. I když budete zatčeni, nemusí to znamenat, že budete obviněni. Hodně nám v těchto momentech pomohl náš systém vzájemné podpory.

Někdo by mohl říct, že Palestina je od Velké Británie daleko. Proč je důležité být aktivní právě v této věci?

Patnáct procent všech stíhacích letounů F-35 se vyrábí v Británii. To samo o sobě vysvětluje, proč se angažujeme. A celkově je Velká Británie aktivním účastníkem izraelské genocidy. Je za to, co se v Palestině dělo a děje, spoluzodpovědná. Od začátku genocidy tam například posílá špionážní letadla. Vztahy mezi Izraelem a Velkou Británií jsou velmi silné. Také je tu historické hledisko, které je třeba brát v potaz. Pokud se vrátíme k Balfourově deklaraci, byla to právě Velká Británie, která připravila půdu pro sionisty, aby mohli založit Izrael jako okupační sílu v oblasti. Myslím si tedy, že historicky je Spojené království zodpovědné za to, co se dělo a děje Palestincům. A proto musí být hnáno k odpovědnosti.

Pokud máte pocit, že s tím, co se děje, nemůžete nic dělat, protože je Palestina daleko, stačí se rozhlédnout. U nás se třeba přímo vyrábějí zbraně, a proto jsme si vybrali právě zbrojní průmysl, který blokujeme.

Zmínila jste, že hnutí Palestine Action bylo ve Velké Británii zakázáno. Setkáváte se i vy s nějakým odporem? Jak reaguje policie na vaše aktivity?

Reakce policie bývají nepřiměřené. Posílají pravidelně spoustu vozidel a vynakládají velké prostředky na to, aby nás rozehnali.

Když bylo hnutí Palestine Action zakázáno, vznikla skupina s názvem Defend Our Juries (Braňte naše poroty). Aktivisté a aktivistky každý měsíc vycházejí do ulic a vyzývají lidi, aby se k nim připojili a drželi transparenty s nápisem „Jsem proti genocidě, podporuji Palestine Action“.  Začalo to několika stovkami lidí, ale dnes jich jsou tisíce. Policie zatýká každého z nich. To ukazuje, jak daleko je stát ochoten zajít, aby umlčel protesty.

Můžete našim čtenářům krátce vysvětlit, proč byla Palestina Action vůbec zakázána? Jak k tomu došlo?

Nejsem mluvčí Palestine Action, ale podle mého názoru byli velmi úspěšní v přímých akcích. Během čtyř let se jim podařilo uzavřít dvě zařízení společnosti Elbit a dosáhli mnoha dalších úspěchů. Poslední akcí před zákazem údajně bylo vniknutí do základny RAF a pomalování špionážního letadla.

Ten zákaz podle mě dokazuje, že stát dovolí jednotlivcům protestovat, pokud to neovlivní jeho schopnost pokračovat v podpoře genocidy a pokud to nezpůsobí větší finanční ztráty. Reakce státu na Palestine Action byla extrémní. A vyžádá si soudní přezkum.

Myslíte si, že se v budoucnu pokusí ve Velké Británii zakázat další organizace?

To nevím. Zatím zatýkají jednotlivce na základě protiteroristických zákonů. Dokonce i ty, kteří jen drží plakáty a pokojně protestují. V současné době jsou na základě protiteroristických zákonů zatčeny stovky lidí, hlavně důchodci. Někteří z nich teď drží hladovku.

V našem kontextu je docela těžké mobilizovat lidi, i když středoevropské země také prodávají zbraně Izraeli a naše vlády mají strategické vazby na izraelskou vládu. Jak se s tím můžeme vypořádat?

Řekla bych, že nejlepší je podívat se na to, co se děje přímo v České republice. Klíčové je odhalit strategické vazby a upozornit na ně širokou veřejnost. Poté je třeba mobilizovat síly. Celkově věřím, že většina lidstva nesouhlasí se zabíjením civilistů, bez ohledu na to, jak daleko se odehrává. Pokud si lidé uvědomí, že se na tom přímo podílejí jejich státy, mohou se mobilizovat. Lidskost se projeví, pokud dostane šanci. Lidé jen potřebují cítit, že mohou být užiteční a nápomocní.

20.11.2025 denikalarm.cz