Podle Děti smetí se ve Frýdku-Místku začaly znovu objevovat projevy ultrapravicového extremismu. Na pátek proto svolaly demonstraci Společně proti fašismu.

Děti smetí jsou volný anonymní kolektiv z Frýdku-Místku a okolí, který upozorňuje na rizika ultrapravicového extremismu a politického násilí. Na pátek 19. září plánuje veřejnou demonstraci a kulturní akci Společně proti fašismu. Pochod městem doprovodí umělecký program, hudební vystoupení a veřejné manifesty za svobodu, rovnost a lidskou důstojnost.

Váš kolektiv plánuje demonstraci proti fašismu. Co vás k tomu vedlo?

V prvé řadě je třeba říct, že tato demonstrace není jen proti fašismu, ale i mnoha dalším problémům dnešní společnosti. Je proti xenofobii, předsudkům a utlačování menšin. Je také proti násilným projevům nejen ze strany jednotlivců, ale i vlády, policie a veřejnoprávních institucí.

Uspořádání demonstrace vzniklo spontánně. Už dříve jsme sledovali aktivity ostatních iniciátůrů. Věděli jsme o sobě navzájem, ale neznali jsme se osobně. Když pak přišla výzva ke spolupráci na vytvoření kompaktnější skupiny, ukázalo se, že je tu poměrně silná základna lidí, kterým není situace lhostejná a kteří chtějí být aktivní. Jsme kolektiv složený z lidí různého věku i zkušeností – od mladších, kteří se poprvé setkávají s otevřeným násilím, až po starší, kteří si pamatují devadesátá léta. To, co nás spojuje, je přesvědčení, že veřejný prostor musí být bezpečný a otevřený pro všechny.

Proč se demonstrace koná zrovna teď?

Vedly nás k tomu konkrétní události, které se v posledních měsících ve Frýdku-Místku odehrály: sprejování neonacistických symbolů, útoky na hudební klub a opakované projevy šikany a zastrašování. Tyto incidenty ukázaly, že nestačí reagovat jednotlivě, ale je potřeba vystoupit společně.

Snažili jste se situaci řešit s místním zastupitelstvem a policií?

Ještě před demonstrací jsme se snažili reagovat i institucionálně: jednotlivci podávali podněty na policii, upozorňovali na klub posprejovaný neonacistickými symboly i další incidenty. Současně s oznámením demonstrace jsme podali také žádost o schůzku s vedením města, abychom mohli situaci projednat přímo. Reakce jsme se ale od vedení nedočkali.

Byl pravicový extremismus ve Frýdku-Místku vždy přítomný? Jak se situace vyvíjela?

Pravicově extremistické projevy se v regionu objevovaly v různých obdobích. Někteří z nás si pamatují devadesátá léta, kdy do klubů vbíhali neonacisté a útočili na mladé lidi. Nebo přímo zmlátili jednoho člena kolektivu jen proto, že se bavil s Romy. V dalších letech šlo spíš o jednotlivé konflikty, ale i ty dokázaly být vyhrocené – fyzická napadení kvůli vzhledu, šikana ze strany hooligans nebo útoky v barech a hospodách. V posledních letech se navíc objevuje masivní sprejování neonacistických symbolů a narůstá i verbální agrese.

Pro mladší generaci, která devadesátky nezažila, je to nové a znepokojivé. Společně to vnímáme jako součást širší radikalizace a polarizace společnosti, která se projevuje nejen ve fyzických incidentech, ale i v celkové atmosféře ve veřejném prostoru a v běžném životě. Současně chceme zdůraznit, že když mluvíme o násilných projevech, máme na mysli konkrétní úzkou skupinu radikálů z prostředí fotbalových chuligánů. Nejde o fanoušky Baníku obecně – ti tvoří širokou a různorodou komunitu a s mnohými máme přátelské vztahy.

Máte pocit, že nárůst fašistické symboliky nějak souvisí s nově přijatou vyhláškou o bivakování a žebrání?

Nevnímáme nějakou přímou souvislost, jde spíše o symptom doby. Vyhláška místo řešení jen rozdmýchala emoce a obrátila nenávist proti lidem bez domova. V takovém klimatu se extremistické nálady snáz legitimizují.

Jako kolektiv jste anonymní. Proč? Zažil někdo vyhrožování či násilí ze strany extremistů?

Rozhodli jsme se vystupovat anonymně, protože je to pro nás strategie, jak se chránit. Někteří z nás mají zkušenosti s fyzickými útoky, jiní čelili výhrůžkám nebo jim byly hacknuty profily. Anonymita nám umožňuje mluvit otevřeně o problémech a zároveň snižovat riziko, že se agrese zaměří přímo na jednotlivce. Pro některé je to otázka osobní bezpečnosti, pro jiné ochrany rodiny nebo dětí. Vnímáme to také jako způsob, jak zdůraznit kolektivní charakter celé iniciativy – že nejde o jednotlivá jména a tváře, ale o společný postoj.

A ještě chceme jasně říct: nejsme namířeni proti fanouškům Baníku. Respektujeme, že Baník má širokou fanouškovskou základnu, a víme, že mnozí její členové sdílejí naše hodnoty a staví se proti extremismu stejně jako my.

16.9.2025 denikalarm.cz