Nová analýza zmapovala nerovnoměrné rozdělení odpovědnosti za klimatickou krizi. Emise nejbohatších jedinců dramaticky zhoršují situaci ve zranitelných regionech.

Nová vědecká studie mapuje znepokojivý obraz globální klimatické nerovnosti. Ukazuje, že emise skleníkových plynů vyprodukované 10 procenty nejbohatších lidí světa jsou zodpovědné za dvě třetiny globálního oteplení zaznamenaného mezi lety 1990 a 2020. Desetina nejbohatších přispívá ke globálnímu oteplování 6,5krát více než průměr, přičemž procento nejbohatších přispívá 20krát a 0,1 procent nejbohatších 76krát více než je globální průměr.

Studie, jejíž závěry byly zveřejněny v Nature, systematicky propojuje údaje o emisích ze spotřeby a investic různých příjmových skupin s konkrétními dopady na globální teploty a výskyt extrémních klimatických jevů.

Výzkumníci pracovali se zjištěním, že globální teplota byla v roce 2020 o 0,61 °C vyšší než v roce 1990. Nejbohatší desetina je zodpovědná za přibližně 0,40 °C z tohoto oteplení. Pokud půjdeme dále, pak nejbohatší procento světové populace odpovídá za 0,12 °C, tedy pětinu tohoto oteplení. 

Studie uvádí, že pokud by celá světová populace vypouštěla emise jako dolních 50 procent lidstva, došlo by od roku 1990 k minimálnímu oteplení planety. Pokud by však celá světová populace vypouštěla emise jako horních 10 procent, nárůst globální teploty od roku 1990 by činil 2,9 °C, tedy zhruba dvojnásobek současného stavu. V případě jednoho procenta nejbohatších bychom byli takřka na sedmi stupních a při spotřebě odpovídající 0,1 nejbohatších planety bychom byli za hranicí 12 stupňů a to během pouhých 30 let. Zda by v takové situaci život na Zemi vůbec existoval, studie neuvádí.

Dopady nerovnováhy se neomezují jen na abstraktní čísla globálních teplot. Studie odhaluje, že nejbohatší desetina populace přispěla 7krát více než průměr k nárůstu četnosti extrémních veder. Nejbohatší procento přispělo 26krát více než průměr. Studie zdůrazňuje, že nepřiměřený dopad nejbohatších pramení nejen z jejich osobní spotřeby, ale především z jejich investic. 

„Kvantifikace vazby mezi nerovností v bohatství a klimatickými dopady může pomoci v diskuzi o klimatické rovnosti a spravedlnosti,“ píší vědci. Jejich práce poskytuje silné argumenty pro politická opatření, jako je globální daň z bohatství, jejíž výnosy by byly použity na financování adaptací a kompenzaci ztrát a škod v nejvíce postižených zemích.

„Naše analýza ukazuje, že regiony s nízkými příjmy nesou hlavní tíhu škod způsobených emisemi koncentrovanými mezi bohatší populací po celém světě,“ konstatují autoři. V době rostoucích ekonomických a klimatických nerovností je podle vědců klíčové lépe pochopit individuální odpovědnost za emise, aby globální klimatická akce mohla být účinnější a spravedlivější.

12.5.2025 denikalarm.cz