Brazilské úřady vyšetřují vraždu britského novináře a jeho brazilského kolegy. Vyloučit nelze ani zapojení organizovaného zločinu. V politické rovině je nutno mluvit o zodpovědnosti prezidenta Bolsonara.

Koncem minulého týdne se uskutečnily pohřby dvou mužů, jejichž vražda šokovala brazilskou i mezinárodní veřejnost: britského novináře Doma Phillipse a brazilského odborníka na původní obyvatele Bruna Pereiry. Zmizení této dvojice v amazonském pralese vedlo začátkem června k masové pátrací akci, jejímž výsledkem bylo nalezení ostatků a zatčení v tuto chvíli již čtveřice podezřelých mužů, z nichž jeden se k činu přiznal.

    Prudký nárůst nelegálních aktivit na indiánských územích má samozřejmě vnější příčiny, jako je dlouholetá ekonomická stagnace, která na brazilský „divoký západ“ tlačí sociálně slabší skupiny obyvatel, nebo zvyšování cen zlata.

V případu, k němuž se nevybíravě vyjádřil i brazilský prezident Jair Bolsonaro, však ani zdaleka není vše vyšetřeno. Zůstávají totiž pochybnosti ohledně toho, jestli podezřelí v čele s rybářem Amarildem da Costa Oliveirou jednali na vlastní pěst, nebo zda pouze plnili objednávku někoho jiného. Pereira opakovaně čelil výhružkám kvůli své dlouholeté spolupráci s původními obyvateli na ochraně jejich území a byl bezpochyby trnem v oku nelegálním rybářům, horníkům i těžařům dřeva, kteří jsou od Bolsonarova nástupu k moci v roce 2018 stále početnější i agresivnější.
Zmizení

Oba muži zmizeli 5. června na řece Rio Itaquaí, když se vraceli z rybářské vesnice São Rafael do zhruba dvě hodiny vzdáleného městečka Atalaia do Norte. Novinář Dom Phillips, který přispíval do velkých anglosaských médií jako The Guardian nebo The Washington Post, se do nejzápadnějšího cípu brazilské části amazonského pralesa vydal kvůli rozhovorům pro svoji novou knihu Jak zachránit Amazonii.

Na této cestě ho doprovázel Bruno Araújo Pereira, přední odborník na původní obyvatele žijící v rezervaci Vale do Javari a bývalý vysoký funkcionář brazilské Národní indiánské nadace (Funai). Pereira byl po nástupu prezidenta Bolsonara do úřadu z této klíčové federální agentury za podezřelých okolností propuštěn a v poslední době se věnoval projektu, který cílil na zlepšení ochrany domorodých území před vnějšími agresory.

Pereira dlouho před svým zmizením upozorňoval na zhoršování situace původních obyvatel v regionu. „Pracuji v této oblasti jedenáct let, a ještě nikdy to nebylo horší,“ popsal v prosincovém rozhovoru pro brazilskou pobočku Světového fondu na ochranu přírody (WWF-Brasil). „Domorodí obyvatelé tvrdí, že počet vpádů na jejich území je dnes srovnatelný s obdobím před vznikem rezervací. Proto je naprosto nezbytné, aby původní obyvatelstvo hledalo způsoby, jak se organizovat, a vytvořilo systém kontroly, který by byl schopen omezit násilné konflikty.“

Právě původní obyvatelé ze Svazu domorodých organizací Vale do Javari (Univaja) na zmizení Pereiry a Phillipse ihned upozornili a také bez úspěchu vyslali první pátrací skupiny. O den později se rozběhla rozsáhlá pátrací akce za účasti agentury Funai, federální policie, armády i námořnictva, které do hledání v těžko prostupném terénu nasadilo vrtulník, lodě a motorové čluny. Ve stejnou dobu se rozběhlo kriminální vyšetřování.
Na vlastní pěst?

Věci nabraly poměrně rychlý spád. Policie na základě anonymního udání už 8. června zadržela místního rybáře Amarilda da Costa Oliveiru, u kterého našla drogy, střelivo a také stopy krve na jeho člunu. Na stromě v blízkosti obydlí hlavního podezřelého se pak hasičům o čtyři dny později podařilo nalézt osobní věci nezpochybnitelně patřící oběma zmizelým včetně Pereirovy kartičky zdravotního pojištění, notebooku, bot a oblečení.

Policie 14. června zadržela i Amarildova bratra Oseneyho, který se měl podle nich na celém činu podílet, a o den později se hlavní podezřelý k vraždě obou mužů přiznal – ačkoli podle rodiny po mučení a brutálním bití. Amarildo zároveň zavedl policii k tělesným ostatkům, u kterých bylo následně potvrzeno, že patří právě Philipsovi a Pereirovi. Nakonec došlo k zadržení ještě dalších dvou podezřelých, kteří se měli buď přímo zúčastnit samotné vraždy, nebo pomáhat při ukrývání těl, a nejméně pět dalších lidí je vyšetřováno na svobodě.

Policie brzy přišla s tvrzením, že smrt obou mužů měla být neplánovaná a neměl se na ní podílet nikdo s výjimkou blízkého okolí hlavního podezřelého. Toho měla k otřesnému činu dovést hádka s Pereirou, který ho zřejmě konfrontoval se svými poznatky o nelegálním rybaření ohrožených druhů na chráněném domorodém území. Amarildo Costa ho měl zastřelit třemi ranami ze své lovecké zbraně, novináře Philipse střelil jednou.

„Vyšetřování ukazuje, že pachatelé jednali sami, bez rozkazu a že za tímto činem nestála žádná zločinecká organizace,“ popsala federální policie svá zjištění v krátkém vyjádření pro tisk. Svaz Univaja se ale domnívá, že vražda nebyla spontánním činem místní skupinky, ale že byla připravovaná dlouho dopředu a mohla mít souvislost s kriminálními gangy, které zde operují v souvislosti s těžbou, rybařením i obchodem s drogami. Připomíná také, že Pereira celé měsíce před vraždou dostával výhružky smrtí, se kterými se marně obracel na policii, a že byl už v roce 2019 za podobných okolností zavražděn jeho blízký přítel Maxciel Pereira dos Santos.
Indiánská území ve stále větším nebezpečí

Teorii o tom, že si smrt Pereiry objednaly špičky organizovaného zločinu, v tuto chvíli není možné potvrdit, i když ji v posledních dnech přestali zcela vylučovat i brazilští vyšetřovatelé. „Je možné, že si zločin někdo objednal,“ připustil náčelník federální policie ve státu Amazonas, Eduardo Fontes. „Nebudeme předem odmítat žádnou linii stále probíhajícího vyšetřování.“

Už teď je ale jisté, že k vraždě došlo v souvislosti se stále častějším pronikáním vnějších agresorů na indiánská území, kde se pokouší nelegálně obohatit těžbou vzácných kovů a drahých kamenů, kácením pralesa, lovením chráněných druhů zvěře a ryb nebo právě obchodem s drogami. Statistiky z konce loňského roku ukazují, že za první dva roky vlády prezidenta Bolsonara se počet takzvaných „invazí“ na indiánská území zvýšil o 137 procent, stejně jako se v domorodých rezervacích rekordně zvýšila míra odlesňování.

„Co se děje, je šílené,“ popisuje situaci geolog Cesar Diniz z iniciativy Mapbiomas. „Nelegální těžba na domorodých územích samozřejmě není žádná novinka, od roku 2017 ale pozorujeme její velmi rychlý rozvoj.“ S tím souvisí i celkový růst násilí v dotčených oblastech včetně stále častějších vražd indiánských předáků nebo environmentálních aktivistů, kteří se pokouší nelegálním aktivitám zabránit. Brazílie je v současnosti podle dat organizace Global Witness čtvrtou nejnebezpečnější zemí pro bojovníky za ochranu životního prostředí, přičemž velká část těchto zločinů se nikdy nevyšetří.
Politická odpovědnost

Prudký nárůst nelegálních aktivit na indiánských územích má samozřejmě vnější příčiny, jako je dlouholetá ekonomická stagnace, která na brazilský „divoký západ“ tlačí sociálně slabší skupiny obyvatel, nebo zvyšování cen zlata. Není ovšem pochyb o tom, že k ní svým dílem významně přispěl prezident Jair Bolsonaro, který na původní obyvatele opakovaně útočí, snaží se jejich území otevřít hromadné těžbě a nelegální těžaře svou rétorikou dlouhodobě podporoval.

Foto Marcos Corrêa/Presidência da República (CC BY 2.0)

Prezidentu Bolsonarovi se navíc podařilo zcela paralyzovat federální orgány odpovědné za monitorování a pokutování zločinů proti životnímu prostředí včetně klíčové agentury Funai. Její Bolsonarem dosazený šéf mimochodem v případu Philipse a Pereiry prokazatelně lhal a soud musel agentuře nařídit, aby se zdržela útočných prohlášení na adresu obou zavražděných.

Například historik Lucas Pedretti z Federální univerzity Rio de Janeiro je proto přesvědčen, že Bolsonaro a jeho vláda nesou za vraždu obou mužů přinejmenším „politickou odpovědnost“. „A to nejen za tato úmrtí, ale vůbec za všechno, co se v Amazonii děje ve vztahu k původním obyvatelům nebo ve městě v souvislosti s vyhlazováním černošské mládeže a s násilím ve favelách,“ domnívá se Pedretti.

Autor je publicista.

4.7.2022 a2larm.cz