17. listopadu 2014 se Národní třída proměnila v bezstarostný mejdan. Dvacet pět let od roku 1989 by se dalo shrnout do sloganu „prostě to oslavíme“ a víc už nic.
Když jsme se dvou pořadatelů Festivalu svobody ptali, jestli existují v této době lidé, kteří nejsou svobodní, po delším váhání nám odpověděli následovně: existují — jsou to třeba bezdomovci, ale i Romové — anticiganismus je u nás na denním pořádku.
Reakcí na mou navazující otázku, která zněla a co teda tihle lidé mají dnes slavit?, bylo ticho. Po chvíli ze sebe poněkud nešťastní hoši vysoukali, že asi nic. V jejich tváři se zrcadlilo zmatení a znejistění. Došlo jim, že navzdory jejich urputné snaze žijeme v době, kdy svoboda něco slavit, protože to můžeme slavit, pro některé lidi nepředstavuje žádnou hodnotu.
Mejdan na Národní třídě se o ty méně šťastné ani slovem nezmínil. Vyjádření k znepokojivému rasismu, jímž je tuzemská společnost prolezlá od shora dolů a odprava doleva, organizátoři nepovažují za nikterak důležitá. Z mlčení k loňským pokusům o pogromy a protiromským pochodům na Festivalu svobody nás mrazí. V době, kdy takzvaní slušní občané-Češi, dovádí nejen v ulicích, nýbrž čerstvě i na radnicích, do důsledku neúprosné heslo kdo nepracuje, ať nejí, má být nejdůležitější hodnotou společnosti možnost oslavovat.
Až budeme schopni a ochotni dobu, v níž žijeme, hodnotit optikou utlačovaných, bude to naše šance udělat další krok. Krok ke světu, kde solidarita, vzájemnost a podpora vítězí nad lží a nenávistí kapitalismu. Kde je jedno, jestli jsme bílí, nebo černí.
Tento Moment přináší různé autorské články i překlady důležitých textů ze zahraničí týkající se rasismu, či chcete-li anticiganismu. Jejich autoři a autorky mají jedno společné: poukazují na to, jak někteří lidé v současnosti přicházejí o hlas a to za takřka dokonalého mlčení, ba dokonce viditelného přitakávání ostatních. Všímají si rasismu, xenofobie, nenávisti kolem sebe, vidí odstíny světa, které někteří vidět odmítají.
Tento Moment je věnovaný všem lidem, kteří neberou svobodu jako danou skutečnost.
Tento Moment je věnovaný všem, kteří nemají co slavit.
Tento Moment je věnovaný klinice.
Martina Malinová
Apolena Rychlíková
OBSAH
Ani černý Petr, ani ušlechtilý divoch — Felix Xaver
Neoliberalismus, anticiganismus a odložený sen Evropské unie — Nando Sigona a Nidhi Trehan
Anticiganismus v Německu — Barbara Westhof
Žijeme v postfašismu? — Ondřej Lánský a Lukáš Matoška
Evropská romofobie: Problematizace, sekuritizace, nomadizace — Huub van Baar
Cikáni — Tomáš Schejbal
Rasismus, vášeň shora — Jacques Ranciére
O slušných lidech — Apolena Rychlíková
Média mají skleněné oči — Tomáš Bek
S výrazem, který znáte — Martina Malinová
Optikou těch slabších — Apolena Rychlíková
Zakázané uvolnění? — Ondřej Slačálek
Nic než emancipace? — Matěj Metelec
Bludný kruh anticiganismu? Degeši, přistěhovalci a ti druzí — Josef Sedlák
Nenávist v jazyce — Jan Chmelíček
Může se anticikanista kamarádit s Romem? Žižkovské pojednání o jednom podivuhodném případu — Václav Walach
Antifašistická poezie — Ondřej Slačálek
Douška
Iniciativa Ne Rasismu!
