Zpráva z jarního sjezdu Anarchistické federace

V březnu proběhl jarní řádný sjezd Anarchistické federace a s potěšením můžeme hned na začátek konstatovat, že i když to znamenalo zavřít se společně na devět hodin do jedné místnosti, šlo o velmi intenzivní, povzbuzující a motivující setkání. Pozitivní také bylo, že se podařilo probrat vše, co bylo potřeba, a to takřka přesně podle předem načrtnutého časového rozvrhu.

Jak už si naše čtenářstvo za poslední dobu zvyklo, nebyl by to pořádný report, kdyby neobsahoval gastro okénko. Vězte tedy, že nejen revolučními plány jsme živi. Účastnice*íky hned na začátku čekala dopolední svačinka, kterou tvořily chlebíčky s pomazánkou z cizrny a opraženého sezamu ozdobené paprikou a klíčky z munga, čočky a černé čočky. Nešlo tedy ani tak o klíčové, jako spíš o klíčkové setkání federace, jelikož této čerstvé pochutiny, kterou si můžete bez velké námahy dopřát kdykoli v průběhu roku, bylo tolik, že mohla být zobána až do večera. Na oběd, který měl vymezen svůj čas mezi druhou a půl třetí, byl výběr hned ze dvou teplých – a velmi dobrých – jídel. Buď chilli sin carne s rýží, nebo hustý bramborový guláš à la co dům dal, či kombinace obého.

Ale zpět od materiální základny k programu sjezdu. Ten byl zahájen netradičně (ona se vůbec dobrá polovina sjezdu nesla mimo rámec neustále se opakujícího schématu), a to seznamovací hrou, kde se vzájemně o sobě mnohé dovíte, aniž byste museli*y promluvit, a zároveň si uděláte představu, jak na tom v určitých otázkách kolektivně jste. Inovace měla úspěch a svou dynamikou zcela odbourala obvyklé pomalejší rozjezdy.

Referáty místních skupin – tu více, tu méně obsažné – tedy pěkně odsýpaly, stejně jako následné zprávy jednotlivých pracovních skupin. Probraly se plány ohledně obsahu a seriálů na webu federace a Nakladatelství AF představilo publikace chystané u příležitosti nadcházejícího Anarchistického festivalu knihy. Ty budou věnovány Charlotte Wilson, Václavu Tomkovi a historii anarchistického hnutí v Bulharsku. Pomalu, ale jistě se pokračuje na širším projektu „Anarchismu pro začátečníky“, který byl odstartován stejnojmennou kapesní brožurou.

V rámci akčního plánovaní se rokovalo o dalších aktivitách na podporu anarchistva na Ukrajině. Po dopravení dvou 4x4 pick-upů a úspěšné sbírce na protidronovou obranu našich kamarádů*ek budou výhledově následovat další podobné podniky a výpravy na Ukrajinu. Stejně tak pokračujeme v síťování v prostoru střední a východní Evropy s dalšími solidárními antiautoritářskými kolektivy a organizacemi.

Dál byly na pořadu akce tohoto jara, které AF buď přímo (spolu)pořádá, nebo na nich nějakým způsobem participuje. Takže se řešila blokáda klerofašistického Pochodu pro život, Den padlých, Anarchistický 1. máj či Anarchistický festival knihy… Na přetřes také přišlo 30. výročí založení naší federace, které oslavíme v roce 2025. Padaly tedy předběžné návrhy na publikace, drobnější i rozsáhlejší akce, které by toto jubileum nějakým způsobem rozvíjely.

Odpolední program byl vyhrazen reflexi a sdílení. Nikdo přesně netušil, co od něj očekávat. Ale nakonec se zúročila příprava a předběžné konzultace tohoto bloku. Jeho cílem bylo poznat se jak individuálně, tak i kolektivně; udělat prostor pro méně slyšitelné hlasy a názory; získat podklad pro další diskuse a v neposlední řadě pojmenovat, popř. vyřešit některé problémy, které se z debaty vyvrbí. Podnětem pro zařazení tohoto bloku byly jednak dřívější dílčí debaty, ale i inspirace, které s sebou přinesly nedávno vydané knihy, jako Vzájemná pomoc od Deana Spadea nebo Radost z boje za lepší svět od carly bergman a Nicka Montgomeryho. Každý*á měl*a navíc možnost ještě před sjezdem projít si „studijní materiál“, jenž sestával ze strukturovaného a interaktivního přehledu ponaučení z dějin federace.

Naštěstí se ukázalo, že není žádný problém velmi rychle naplnit prostor pocitem důvěry, otevřenosti a respektu. Díky tomu se přítomní*é lépe poznaly a odešli více motivovaní*é, jak pro zapojení se do jednotlivých aktivit, tak v otázce budování kolektivního aktivistického prostředí, v jehož rámci by neměl být nikdo opomíjen. Mluvilo se o tom, jak se kdo dostal*a k hnutí/AF a co to pro ní*něj znamená; jaká aktivistická témata jsou pro koho důležitá a co ho*ji baví v osobním životě; jaké kdo cítí frustrace a radosti ve spojitosti s aktivismem. Některé výstupy bylo možno zobecnit, stejně jako bylo na základě řečeného možné definovat některé problémy a pobavit se o jejich řešení a předcházení.

Posledním, a jak se rychle ukázalo také pro všechny důležitým, bodem sjezdu bylo nastínění queer zkušenosti a následná debata o inkluzivním jazyku. Sami*y jsme byly*i překvapeni*y, že se nám poměrně záhy, navzdory dostavující se únavě, podařilo najít konsenzus k rámci užívání jazyka, který by již sám o sobě sděloval, že se počítá se všemi.

Nyní je před námi větší množství aktivit, které si vyžádají zvýšené nasazení. Proto jsme rády*i, že se nám podařilo vygenerovat značně motivující kolektivní atmosféru.

3.4.2024 AF

AF/IFA