Recenze na knihu „Morální panika a represe“ od Donatelly della Porta

Představte si, že ve vedlejším bytě bydlí rodina zatížená temnou minulostí. Mladší bratr otce rodiny, jenž později spáchal sebevraždu, šikanoval děti z vedlejšího domu, a to opravdu tím nejhorším způsobem, až se musely odstěhovat do jiného města. Tam se nastěhovaly do domu, odkud část původních obyvatel násilím vyhnaly a zbytek šikanují způsobem, který není daleko od toho, co samy kdysi zažívaly. No a otec rodiny, jelikož má černé svědomí, jim posílá všemožnou podporu, brání a překrucuje jejich počínání. A když se jeho vlastní dítě ozve s tím, že podporuje něco opravdu špatného, nafackuje mu a nakáže domácí vězení.

K tomuhle by se dal připodobnit příběh současného Německa. A pokud vám vadí zjednodušující zkratky, není od věci podívat se podrobněji, jak to s tím umravňováním nesouhlasných projevů je doopravdy. Právě o tom je kniha Donatelly della Porta Morální panika a represe s dovysvětlujícím podtitulem Zneužívání boje proti antisemitismu v Německu.

Autorka tu na velmi konkrétních příkladech ukazuje, jak je jakákoli kritika Státu Izrael a jeho nakládání s původními obyvateli Palestiny delegitimizována ze strany politiků a médií s odkazem na antisemitismus. Jenže tímto hrozivým pojmem už neoznačují to, co v minulosti tak nechvalně znamenal, tedy nenávist vůči Židům a Židovkám. Dnes se tomuto označení v ústech německého establishmentu nevyhnou často právě ani oni – pokud si tedy dovolí říct něco kritického směrem k Izraeli. Je zajímavou otázku, proč Německo při svém vyrovnávání se s nacistickou minulostí nepřijalo jako základní premisu odsouzení jakékoli genocidy, rasismu a fašistických praktik. Místo toho si zvolilo jednu (nejviditelnější) skupinu, která za třetí říše trpěla, navíc jen tu dnes skrytou za konkrétním státním útvarem, a de facto jí přísahalo neochvějnou podporu děj se co děj navzdory očividným zločinům proti lidskosti. (Jedním dílkem skládačky je bezesporu i byznys – Německo je po USA největším dodavatelem vojenského vybavení Izraeli.)

Německý establishment tak ponechává stranou statisticky převládající antisemitismus ultrapravice a oproti tomu neváhá násilně reagovat vůči nenásilným propalestinským protestům, ani šikanovat umělce, akademiky, intelektuály a pokrokové organizace, kteří jsou k Izraeli kritičtí či mohou vyprávět příběhy z území, kde řádí izraelští okupanti. „Boj proti antisemitismu, původně podporovaný progresivní občanskou společností, se proměnil v budování státního aparátu a oficiální mocenské struktury, které jej přetvořily v nástroj rasizace a represe.“ To, co se v Německu v tomto směru odehrává, vztahuje autorka ke konceptu morální paniky a zaměřuje se na „podnikatele v oblasti morální paniky“, podoby jejich intervencí a důsledky jejich jednání. Morální panika přitom funguje jako nástroj pro zintenzivnění sociální kontroly. Díky tomu jsme se dostalx do zcela absurdní reality, kdy „za antisemitské bývá kvůli kritickému postoji k Izraeli považováno i humanitární rozhořčení nad utrpením civilního obyvatelstva v Gaze“.

Nejde ale jen o Německo. „Podobné kampaně morální paniky byly v poslední době zaznamenány také ve Francii, Rakousku, Švýcarsku, Velké Británii, Kanadě a snad nejvýznamněji ve Spojených státech.“ Odtud se dostáváme k otázce, jak je tomu u nás. Na to odpovídá doslov „Z pohledu sedmnácté spolkové země“ z pera Evy Svatoňové a Ondřeje Slačálka.

Donatella della Porta v pouhých pár odstavcích zmiňuje tzv. antideutche uskupení, která se již v minulosti nechvalně zviditelnila v rámci německé radikální levice a vyznačují se „nenávistí k muslimům jako rozeným antisemitům, nemluvě o znepokojujícím oslavování izraelského násilí na Palestincích, které je rámováno jako ,antifašismus‘“. To ve mně vyvolalo vzpomínku, když jsme se v Berlíně s kamarádkami z Československé anarchistické federace účastnilx v dubnu 2002 „Crossover semináře“. Jedním z bodů programu byla beseda se dvěma Palestinkami. Na akci nakráčelo několik mužů, kteří jim začali po nějaké době evidentně nadávat a cosi vyřvávat v němčině. Ač jsme bylx připravenx na případnou konfrontaci, místní čekalx, až narušitelé opustí místnost, a pak se nám se zjevným studem za to, co právě proběhlo, zdráhalx přeložit, co to vlastně křičeli. Zbyla jen otrávená atmosféra a čerstvý nápis u záchodků „Ať žije Stát Izrael“. Jestli nyní naráží protirasistické hnutí v Německu na institucionální proizraelskou šikanu, těžko říct, jak si s ní poradí, když to pořádně nedokázalo ani takříkajíc ve vlastních řadách.

Donatella della Porta: Morální panika a represe. Zneužívání boje proti antisemitismu v Německu. UTOPIA LIBRI, 2025. 184 stran, cena 290 Kč. K dostání v e-shopu Roleta2.

15.1.2026 -jk-

Rasismus Recenze